Polákům bychom tedy měli být vděční nejen za to, že v Haagu bojoval i za nás, ale i za to, že připomněli Evropanům z bývalé EU 15, že solidarita a bezpečnost se týkají celé EU.
Polsko rozhodnutím Mezinárodního soudního dvora v Haagu dosáhlo zákazu navýšení kapacity plynovodu Opal minimálně do doby, než bude jeho kapacita volně přístupná.
Ohrožení bezpečnosti střední a východní Evropy dominantním dodavatelem zemního plynu je německým regulačním úřadem a následně i Evropskou komisí K zcela opominuto. To byl první důvod, proč Polsko její rozhodnutí napadlo, a soud v Haagu ho zrušil. Druhým důvodem, jejž soud v rozsudku použil, je porušení zásady energetické solidarity.
Dlouhodobé kontrakty Gazpromu a Net4Gas o přepravě plynu přes ČR budou v dohledné době končit. Udělí – po zkušenostech z Haagu – Evropská komise Česku výjimku na blokování kapacity plynovodů ruským Gazpromem? Je možné, že ne. Ví se, co dál?
Mimochodem, loňská spotřeba zemního plynu v ČR činila těsně přes osm miliard metrů krychlových – bylo trochu tepleji. Navzdory tomu z toho vyplývá, že není nereálné odebírat většinu plynu, který se u nás spotřebuje, odjinud než od nevypočitatelného Ruska. Možná, že rozhodnutí mezinárodního tribunálu v Haagu bylo kamínkem, jenž se začal kutálet z evropského plynárenského kopce. Skončit to může zásadními změnami, a nejen v plynárenství.
Read more...