Brzy se ale začalo šetřit municí, a tak se forma poprav změnila - odsouzení byli ubiti motykou či bambusovou holí nebo ušlapáni slony, popř. roztrhávat divokými šelmami.
***
Na počátku 70. let měla Kambodža sedm milionů obyvatel. V letech 1975–1979 2 až tři milony z nich zemřely. Kdo nebyl přímo popraven, stal se obětí hladomoru či vyčerpání v pracovních táborech. Genocidu na vlastním národě, která nemá ve světových dějinách obdoby, zosnoval diktátor Pol Pot s Rudými Khméry.
… všechny obyvatele z měst vysídlil do vesnických gulagů, kde museli společně pracovat 12 až 16 hodin denně, společně se stravovat a společně navštěvovat politická školení. Ženy byly odděleny od mužů, děti od matek. Rodinní příslušníci se nesměli navzájem stýkat - kdo se o to pokusil, byl zastřelen.
… Podle Pol Pota v novém státním zřízení nikdo nepotřeboval učitele ani lékaře, a tak je všechny nechal popravit a na jejich místa dosadil nevzdělané rolníky. V důsledku toho lidé začali umírat na nemoci, které se v 70. letech běžně daly vyléčit. Dětem byly vymývány mozky; stávalo se, že dítě zavraždilo vlastní rodiče v přesvědčení, že zradili režim.
… Pol Pot neposílal na smrt jen své otevřené odpůrce, ale doslova každého, kdo měl vzdělání nebo nosil brýle. Spousta nevinných jmen se na listinu smrti dostala na základě výpovědi mučených vězňů. Spolu s odsouzeným musela zemřít rovnou celá jeho rodina včetně novorozenců. Lidé byli odvlékáni na tzv. vražedná pole, kde byli mučeni a následně zastřeleni. Brzy se ale začalo šetřit municí, a tak se forma poprav změnila - odsouzení byli ubiti motykou či bambusovou holí nebo ušlapáni slony, popř. roztrhávat divokými šelmami.
O třech letech zběsilého vraždění se v Kambodži dodnes téměř nemluví; řada z tehdejších vrahů se vymlouvá, že tehdy byli příliš mladí, zmanipulovaní a sami se báli o život. Postupně se včlenili mezi venkovské obyvatelstvo a na masakr se snažili zapomenout. K soudu je nikdy nikdo nepředvolal.
Potrestán nijak nebyl ani sám Pol Pot. Až do své smrti v roce 1998 žil poklidně v horách a v příležitostných rozhovorech opakoval, že se necítí nijak vinen.
Read more...