Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Pokud se vám mé Bulletiny nezobrazují správně (někdo je dostává v černé barvě jen s čitelnou titulkou), nepřehlédněte první řádek s textem: „Tento e-mail obsahuje obrázky a grafiku, jestliže je nevidíte, prohlédněte si je v prohlížeči.“ Kliknutím na „prohlédněte si je v prohlížeči“ se vám otevře v originálním provedení, včetně hlavičky. Bohužel to nemohu ovlivnit. Tato forma snižuje napadaní viry a urychluje stahování. Omlouvám se vám a děkuji vám za pochopení. JŠ.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
… Můj pocit na závěr? Paní režisérka chtěla senzaci. Jméno Wonka je dobrá značka pro zaručenou sledovanost a
získání různých grantů. Film není rozhodně objektivní. Je zmatečný a zbytečný. A myslím si, že v tomto případě by bylo dobré, aby takový film s tímto tématem dělal někdo, kdo tu dobu zažil. Nikdo zde nechce, alespoň doufám, nového Fučíka, ale co je sračka, sračkou zůstane. A to tento film je! …
Myslím, že to bylo 15. července 2014, kdy jsem navštívil (na pozvání V. Černíka) ve Vrchlabí premiéru dokumentu o Pavlu Wonkovi. Nikdy jsem se osobně s Pavlem Wonkou nesetkal, tak, jako do výše uvedeného dne s paní režisérkou Libuší Rudinskou. Jel jsem na tuto UTAJENOU PREMIÉRU z několika důvodů. Pavlovi jsem byl na pohřbu a měl jsem zásadní podíl na přejmenování ulice v České Skalici ze Zápotockého na ulici Pavla Wonky (byla jedna z prvních, ne-li první v kraji). Ale hlavní důvod byl, že do dnešních dnů si myslím, že mi Pavel Wonka svou smrtí zachránil život.
- Podrobnosti
- Kategorie: Z českých médií
Mariupol/Dněpropetrovsk (Ukrajina) - Milion lidí, které válka na východě Ukrajiny vyhnala z domovů, se zblízka zdá být ještě mnohem horším problémem než z odstupu. Nejde o statistiku, ale o neštěstí lidí.
"Máme jen jeden problém - válku. Nezničila jen naše domovy, ale celý život. Nemůžeš normálně žít, jen chodíš s nataženou rukou. To je 21. století," zlobí se na všechny válečníky Alexandra, která s dvěma dcerami skončila v útulku pro "vnitřní přesídlence" v přístavním městě Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. Celý život pracovala jako zdravotní sestra, ale v Mariupolu se nemůže uchytit: místní zaměstnavatelé prý o uprchlíky z Doněcka nemají zájem, protože se bojí, že za chvíli půjdou zase dál. A tak se po 20 letech práce cítí jako žebrák. Nemůže dcerce ani koupit bonbony. "Dřív jsme sem jezdili na dovolenou, teď tu žijeme. Je to hrozně těžké," říká.
I obrázky, které namalovaly místní děti, hýří černou barvou.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Dva dny před dnešním Putinovým poselstvím k parlamentu jsem si povídal s dlouholetým přítelem, drobným ruským podnikatelem. Každý rok líčí, jak těžké je žít, když není spojen s mafiemi ani se státními úředníky, což splývá. Letos ustaraně povídal, jak by bylo fajn, kdyby ho stát přestal dusit stále vyššími daněmi.
Ruský prezident jeho přání vyslyšel. Vyhlásil čtyřleté zmrazení daní. Kromě toho budou moci do Ruska špinavé peníze. Jen se tam musí legalizovat. Putin slíbil, že nikdo se nebude smět ani zeptat na jejich původ. To se ale mého přítele nedotkne. Stejně jako úder státu na údajné spekulanty, kteří zavinili pád rublu. Známe je, máme na ně páky a ty páky použijeme, řekl Putin. Můj přítel by chtěl jen stabilitu. „Když se sloni perou, opice prchají na stromy,“ popsal své krédo. Opice, to je dobrovolně on sám.
- Podrobnosti
- Kategorie: Z českých médií
Na památku slavné liberecké rodiny Liebiegů možná vznikne v Liberci historická expozice nebo vlastní muzeum. O tom, že firma Johann Liebieg & Comp. dodávala nacistům červené vlajky se svastikou už před II. světovou válkou se ale moc nemluví. Liberec se tak jednou může dočkat ostudy jako Vratislavice s Porscheho památníkem.
… Město Liberec již několikrát zmínilo záměr vybudovaní expozice věnované Liebiegům, třeba v budově bývalé galerie vedle zámku, což je původní vila Johanna Liebiega mladšího. Pokud taková expozice vznikne, je možné, že nastane podobná situace jako ve Vratislavicích a Liberec bude mít o další ostudu víc.
Read more...