Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
V roce 1946 přijelo 2823 mladých Jugoslávců do Československa na učení, aby pomohli po vyučení řemeslům budovat válkou poničenou Jugoslávii. Byli u nás do roku 1948, než se rozešel Stalin s Titem. Přes 2750 učedníků se sebralo a vrátilo domů. Než odjeli, byli přesvědčováni, aby zůstali. Přemluvili jich 73. Ti byli poté využíváni komunistickou propagandou proti Titovi. Jedním z nich měl být i Tichomir Mirkovič, dnešní místopředseda České obce legionářské.
Obšírně to popisuje Ondřej Vojtěchovský v knize Z Prahy proti Titovi!: Jugoslávská prosovětská emigrace v Československu (695 stránek, vydala FF UK 2013. Recense z LN 7.září 2013 - Pražští odpůrci "Krvavého psa", stojí za přečtení.
- Podrobnosti
- Kategorie: Z českých médií
Neuvěřitelné, jak se takřka všechna média věnují, totalitně jako za komunistů, ilegálně pořízeným odposlechům, které nic nedokazují. Rozhovor níže s Babišem a mluvčí finanční správy, odvysílala ČT 24 odpoledne 28.srpna 2017. Večer v Událostech byl prakticky zamlčen, ačkoliv měl zaznít celý. Média "Hlídací psi" demokracie, opět „nekoušou“, jen „štěkají“ a poslušně mlčí, resp. poslouchají své pány, kteří jim nařídili hromadný "hon a lov" na Babiše. Proč asi?!
Poslechněte si můj rozhovor stejného dne s Diváckým centrem ČT. Zapomněl jsem se zeptat, zda bude ČT vysílat pořady o Lidicích a dalších zločinech nacismu také až k ránu, v nejméně sledovatelném čase, kdy většina obyvatelstva země spí…
- Podrobnosti
- Kategorie: Z naší korespondence
Zpravodajci a hackerové z Ruska a Číny využili (na 100%) příležitost, kterou jim B. Gates a další lidé z Microsoftu nabídli v podobě zdrojových kódů
Dne 17.2.2017 se pan Jiří Nápravník poprvé setkal s eurokomisařkou na VŠE v Praze. O počítačovou bezpečnost projevila živý zájem. Velké, aktuální, závažné téma v její kompetenci, pravomoci a neodejmutelné odpovědnosti. Do dnešního dne ani ona ani její tým kontakt s panem Nápravníkem nenavázali. Jeho opakované snahy zůstaly bez jakékoliv reakce. Pouze potvrdila příjem mého článku ze dne 7.4.2017 k jejím rukám - Ohrožují svět zdrojové kódy, předané Microsoftem Rusku a Číně?!
Pan Jiří Nápravník mi napsal 1.8.2017 mj.: „Jen pro dokreslení jak pracují dnešní papaláši. Jak jsme se setkali na VŠE, tak jsem se paní Jourové ptal na odpovědnost softwarových firem. Zatím žádná odpověď. Několikrát jsem jí ještě psal a posílal odkazy na články a presentace o problému a nic. Naprosté ticho.“
- Podrobnosti
- Kategorie: Z naší korespondence
Usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 21. 10. 2016 bylo vysloveno, že Milan Hlobílek, nar. 1932, je účasten soudní rehabilitace podle zákona č. 119/1990 Sb., „neboť byl nezákonně omezen na osobní svobodě a nezákonně zbaven majetku tím, že byl dne 21. 4. 1951 nuceně vystěhován ze svého domova v Mistříně č. 1“.
Viz podrobnosti na http://brno.idnes.cz/milan-hlobilek-komuniste-akce-kulaci-statek-rehabilitace-pe8-/brno-zpravy.aspx?c=A161107_2284415_brno-zpravy_krut
Následně dne 28. 8. 2017 přiznalo Ministerstvo spravedlnosti Milanu Hlobílkovi finanční odškodnění, které vyčíslilo na částku 200,- Kč. (Viz přílohu.)
- Podrobnosti
- Kategorie: Z naší korespondence
Potkal jsem pani Sededincovou s její vnučkou v doprovodu potomka Donských kozáků pana Alexeje Kelina zcela náhodně v Praze, na Mústku 8.srpna 2017 a pořídil tuto fotografii. Jeho článek s fotografiemi je otřesným svědectvím doby.
… Zmizelé vesnice s vyvražděným nebo odsunutým obyvatelstvem připomínají osud našich Lidic a Ležáků. Jen je jich mnohem víc. Kostely vyhozené do povětří, zlikvidované hřbitovy, aby po původních obyvatelích nezůstaly žádné hmotné památky. A ti co přežili, se stále ještě bojí. O to pozoruhodnější bylo setkání s těmi nemnoha statečnými. Patří k nim knihovnice Ludmila Seredinceva, nyní již důchodkyně. Dokázala se vzepřít nátlaku na falsifikaci voleb a tak v jejím okrsku byly volební výsledky výrazně odlišné než v těch okolních. … Cestou v autě byla velice zaražená a ptala se mne, proč ji vezu přes samá sídla zbohatlíků. Vzpomněl jsem si na zbídačené vesnice na kdysi bohatém Donu a pochopil jsem. Nechal jsem jí, ať si sama ukáže, kudy pojedeme dál. V Nečicích se rozplakala a poprosila, ať zastavím, protože to musí vyfotit. Jinak by jí to doma nikdo nevěřil, jak propastný je rozdíl mezi naším venkovem a tím co z nejbohatší části jižního Ruska udělali bolševici. V Želivě si připadala jako v pohádce. Po návratu domů mi psala, že chce iniciovat umístění pamětní desky v Želivě. Místním papalášům se to nezdálo a tak paní Ludmila prohlásila: „Že se nestydíte! Nemám nic, jen jednu kravku na mléko. Jinak bych z důchodu nevyžila. Ale já jí prodám a tu desku zaplatím sama“. Zastyděli se…
Read more...