Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
"Což takhle dát si špenát, nebo pochválit pana ředitele Dvořáka za to, jak nezapomněl pohádku Mrazík promítat a pohádku Sněhurka a Sedm Trpaslíků jako za komunistů po celá desetiletí udržuje u ledu. Bravo pane řediteli. Při Vašem vzdělání a poslušnosti. Naposledy ji ČT uvedla 1x v roce 1968. Bojíte se královny, že Vám pošle otrávené jablko?"
K.Mrzílek
* * *
Fotografie Hradu Točník pořízena dnes v poledne. Jakoby nám Hrad symbolicky chtěl připomenout minulost a hodnoty, které jsme přestaly ctít a bez
jejichž návratu se navrátíme do minulosti nedávné. J.Š.
Přeji všem lidem dobrou vůli – která je lepší a zdravější než zloba.
Lidem dobré vůle přeji moudrost.
Nám všem přeji, aby moudří lidé dobré vůle byli i lidmi činu.
Pamatujme, že nejsme odpovědni jen za zlé myšlenky a skutky, ale za to, že nekonáme, co máme konat.
Nestačí nekonat zlo, ale je třeba i bránit zlu a konat dobro.
Josef Škrábek
„HOLUBIČKA" výňatek ze 17 stránkového materiálu, hledání naděje a síly v představě o vlastním synovi. Všechny materiály nám dala k dispozici jeho manželka Ludmila Čechová raz. Kmošková; nar. 24. 3. 1948, dvě děti syn Jan a dcera Ludmila. Plk. Josef Čech zemřel 5.6.1994.
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Na pozvání Křesťanské akademie jsem se zúčastnil panelové diskuse s hlavním řečníkem prof. Tomášem Halíkem. Očekával jsem obohacení novými 
myšlenkami, zkušenostmi, živou debatu k tomuto aktuálnímu tématu a jak konkrétně řešit duchovní a morální propad společnosti. Bohužel zůstalo jen u očekávání. Nic zajímavého, aktivizujícího nezaznělo. Jen jednotlivec a národ který přináší oběti a utrpení, dokáže ocenit dobro. Ví to dobře Poláci a Ukrajinci, kteří bojují, zatímco my jenom dokážeme „mudrovat“ o problémech celého světa. Proč sv. Anežka česká už není na padesátikorunách? Protože otvírala lidem oči! Nahradila ji Ema Destinová, která uměla zpívat, ale byla celý život nešťastná. Alespoň zbyla Božena Němcová……
Přišel jsem těsně před začátkem, sál byl téměř prázdný. Účastníky jsem „objevil“ při občerstvení, což můj kručící žaludek uvítal, zvláště při pohledu snad na stovky řízků. Už jsem se na jeden chystal, když jsem byl osloven kdo jsem a vykázán jako nečlen Křesťanské akademie, která hostila jen své členy. Panelová diskuse začala s 15 min. zpožděním, za které zřejmě mohly i řízky, které někteří účastníci pojídali, či dojídali ještě i v sále…
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
… Znáte to, čím víc se v tom hrabete… tím víc to lidem zapáchá. Tehdy jsem ale ani já netušila, že jednou přijde éra politiků, kteří budou z úst vypouštět nehoráznosti, obscénní vulgarity, lži a kompromitující skandály jen proto, aby odvedli pozornost od toho, co se stalo včera jim a co si lidé nesmějí pamatovat. …
Nevěřili byste, kolik škod si napácháte sami při neodborných pokusech vyvrátit účelově šířenou lež. Lidé v tom nejsou zběhlí, mají obvykle zcela mylnou představu o tom, jak média fungují a jak jsou jejich obsahy vyhodnocovány v lidském mozku.
Hoaxem napadení politikové jsou většinou tak posedlí vysvětlováním pravdy, že zapomenou na pravidla, kterými se dnes řídí toky informací. Umanutým opakováním správných faktů a vyvracením lží tyto lži vracejí zpětně do oběhu a u nepozorného těkajícího publika způsobují zapamatování lži, její obtištění do hlubšího vědomí a zvýšenou pozornost vůči této lži.
- Podrobnosti
- Kategorie: Z českých médií
…Publikum začalo pískat a křičet na Klause například: Mazej domu! My tě tu nechceme! S*áči!
Překvapivý závěr měl vzpomínkový večer na První československý beatový festival, který se v minulých dnech uskutečnil v pražské Lucerně. Kromě vystoupení několika legend tuzemské rockové scény byly naplánovány také dva křty desek. Jazz Q Martina Kratochvíla si při křtu pozvali na pódium exprezidenta Václava Klause. A v tu chvíli to začalo.
- Podrobnosti
- Kategorie: Z českých médií
…A teď, po smrti? Desetitisíce fanynek obklopily Elysejská pole a za rakví mu jelo sedm stovek motorkářů. A nad ní mluvil současný francouzský prezident a dva bývalí mu dělali stafáž. To se může stát jedině ve Francii.
Ve francouzské populární hudbě je odjakživa všechno jinak. Ne že by žila v úplné izolaci od určujících angloamerických vlivů, ale ty rozhodně nejsou tak silné jako jinde ve světě a i ty existující jsou zpravidla přetaveny do místních specifik. Hodně ostatně dělá i jazyk, vybízející k úplně jinému výrazu a frázování než angličtina. A tak byl vždy dost svébytný francouzský jazz, rock a koneckonců i komerční pop. vyloženě „místním" žánru, šansonu, ani nemluvě.
Read more...