Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Z českých médií
ČT2 uvedla dne 3.8.2020 skvělý dokument „Komu patří Sudety (Nedej se!)“ v čase 18:55 – 19:25 hod. (kdo se díval na Události ČT přišel o hodně). Nemíním podezřívat ČT ze záměru, ale faktem je, že Události ČT sleduje hodně lidí, kdy ve stejné době vysílá často velmi hodnotné dokumenty na ČT2, které by většina diváků ocenila mnohem více, než obsah Událostí ČT, které ke skutečnému zpravodajství mají hodně daleko. Proto doporučuji přepínat, většinou nebudete zklamáni, pokud vůbec.
Naštěstí je dokument v iVysílaní ČT. Níže několik postřehů z dokumentu a velká gratulace režisérovi T.Netočnému a jeho týmu.
- - -
V Sudetech žila většina obyvatelstva v krajině. Byli vyhnání lidé, kteří byli po staletí součástí krajiny a plně se s ní sžili. Spekulanti skupovali za 1.50,-Kč metr čtvereční a pobírali za nic obrovské dotace, navíc mohli půjčky splácet 30 let bezúročně!
Čím menší zemědělec, tím větší má vztah k půdě. Přísloví: „Nejvíc hnoje natahá sedlák na pole na gumákách“. Ví potom co je nejlepší pro půdu, protože ji dobře zná. Intenzita hospodaření byla dotažena do absurdní dokonalosti. Pokud je tento sytém navázán na systém dotací, je to smrtící kombinace. Celkovým důsledkem našeho dravého způsobu hospodaření je veliká unifikace zemědělských ploch. Jedno pole, jedna louka, jsou všude stejné.
Sklízí se obrovské plochy, naráz, v jeden termín, který je agrotechnicky z hlediska výnosu nejlepší. To je přesně ta věc, která nefunguje pro všechno ostatní, kromě zisku. Nemůžeme se dostat k pozemkům, protože je velmi levně dostali velkofirmy s výsadními právy. Nemají nejmenší důvod vycházet vstříc, protože pobírají nemravné dotace. Dnes je hodnota levně nabytých pozemků mnohonásobně větší a nemají nejmenší důvod je prodávat. Jde minimálně o desetinásobky až stonásobky původní ceny.
Cítíte zde pochmurnou atmosféru, na které se podepsalo vyhnání Němců, které nezpůsobilo pouze jakousi hospodářskou újmu, ale především újmu kulturní. S Němci odešli nejen postupy jak tato pole obhospodařovat, ale i příběhy, zážitky a jakýsi specifický Genius Loci „Alt Vater Gebirge“ – Pradědových hor, jak oni říkali.
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
První velký průvod Falun Gong se konal v Praze dne 28.9.2018 – veřejnoprávní média mlčela. Stejně tak i letos mlčely Události ČT (zaslechl jsem informaci, že se na místě měl pohybovat kameraman 
ČT, takže možná něco bylo vysíláno v podvečer na ČT24?).
Je škoda, že se mezi 38 zprávami v Událostech ČT nenašlo místo. „Prasklé potrubí“ jistě zajímá statisíce diváků více, než likvidace nevinných členů Falun Gong čínským komunistickým režimem, podle vedení ČT… Nezávislá média mají svoji cenu. Alespoň informovala ČTK, jejíž text převzala některá média.
Pořídil jsem FOTOGALERII a video, které mi bohužel „vyplo“ slunce, kdy mi mobil hlásil přehřátí – zrovna když jsem se chytal natáčet fotografie obětí čínského režimu. Stalo se mi to poprvé, kdy jsem v horku natáčel i mnohem delší videa. Naštěstí jsem podstatné stačil natočit. Omlouvám špatnou kvalitu zvuku při projevech pořadatelů. Zřejmě chybně nastavená zvuková aparatura?
Petici proti těmto hrůzám podepsali i premiér Andrej Babiš s chotí. V roce 2012 v Praze proběhla výstava HUMAN BODY. Kdyby lidé věděli, jak tito mladí, zdraví lidé přišli o život, výstavu by těžko navštívili. Odporné, že něco takového mohl někdo v demokratické zemi povolit. Není divu, že v pozvánce na výstavu chyběl kontakt na pořadatele… Kam asi může vést spolupráce se zemí, kde se dějí taková zvěrstva a jsou masově porušována základní lidská práva? Upřednostňování ekonomiky na úkor dobrých mravů vedlo vždy ke ztrátě obojího. Jsme opravdu stále tak naivní a nepoučitelní?!
- Podrobnosti
- Kategorie: Z naší korespondence
Dne 7. 8. 1951 udělil Okresní národní výbor v Prachaticích sedláku Janu Bromovi (1915-1990) z Mičovic pokutu 30.000 Kčs za to, že nesplněním předepsaných dodávek „ztížil a rušil výživu obyvatelstva“.
Dne 3. 1. 1952 následovala pokuta 18.000 Kčs za to, že stejným způsobem „porušil veřejné zásobování“.
Poté byla Bromovi dne 5. 9. 1952 vyměřena pokuta 30.000 Kčs za to, že „nedodržel plánovanou plochu při sadbě brambor“. V odůvodnění pak stála výtka: „Že tím ... ochuzujete náš pracující lid Vám nevadí.“
Dne 21. 4. 1953 přišla další pokuta, tentokrát 10.000 Kčs, za to, že Brom „narušil výživu obyvatelstva“ tím, že „nedodal v roce 1952 554 kusů vajíček“. V odůvodnění stojí: „Kdybyste se ... byl snažil, zajisté, že byste byl dodávku splnil a mohl se uvarovat trestního řízení.“ (Úvahou, že víc by se musely snažit příslušné slepice, se národní výbor nezabýval.) (1)
- Podrobnosti
- Kategorie: Domácí zpravodajství
Máme za sebou už 6.turnus. Každý byl svým způsobem výjimečný. Šestý byl zatím „zpěvácky“ nejlepší - video nenabídnu, za naše tradiční hudebnice zaskočila má kytara:-) Přikládám malou FOTOGALERII (Filip Čáp začínal také u nás. Dnes hraje, trénuje a studuje ve Švýcarsku) a dvě videa. Věřím, že to co říkám na prvním videu, by odsouhlasila většina z vás, kteří ještě dokázali zůstat v této podivné době normálními a zachovali si zdravý rozum.
- Podrobnosti
- Kategorie: Z českých médií
… Po požáru v roce 1962 a prozrazení úkrytu mohl Eduard ve Šluknově zůstat již veřejně. Oba bratři pokračovali ve svém turistickém nadšení a věnovali se hlavně mládeži. Jejich velký dům sloužil jako základna a místo setkávání a byl otevřený doslova komukoliv. To se ale nakonec stalo sourozencům osudným. …
* * *
Příběhy ze Sudet mohou být poučné – vyprávějí totiž o nedávné minulosti, která rozdělila Čechy a Němce. Případ bratrů Bienertových ze Šluknova ale nejspíš přesahuje vše, co si dovedete představit.
Když v roce 1962 začala hořet velká stodola poblíž šluknovského kostela svatého Václava, došlo k šokujícímu odhalení. Mezi dobrovolníky, kteří pomáhali hasit, poznali místní hasiči zdejšího rodáka Eduarda Bienerta. Jenže ten byl hned po válce odsunut do Německa – stejně jako téměř tři miliony dalších Němců. Kde se tu, 17 let po válce, vzal?
Stručný zápis o této události v městské kronice od kronikáře Jiřího Vlčka by mohl zůstat jen epizodou z pohraničí, kdyby se vzápětí neobjevila šokující souvislost. Eduard Bienert se totiž deset let ukrýval v rozlehlém domě svého bratra Františka a sestry Alžběty a z úkrytu jej vyhnal až osudný požár – hořící stodola stála hned vedle domu sourozenců Bienertových.
Příběh tří sourozenců tak absurdním způsobem odráží dějiny českého pohraničí, v tomto případě Šluknovského výběžku. Dvěma z nich – Františkovi a Alžbětě – československé úřady dovolily po válce ve Šluknově zůstat, byli totiž pro obnovenou republiku užiteční, třetí – Eduard – musel do transportu.
Read more...