Zpravodajství
- Podrobnosti
- Kategorie: Z naší korespondence
Potkával jsem v ulicích mladého člověka, který se rozpadal zaživa. Nebyl schopen chůze, jeho tvář vypovídala o děsivém utrpení, kterému byl vystaven a zanedlouho po revoluci v roce 1996 zemřel.
Jmenoval se Julius Varga a byl to jeden z nejstatečnějších lidí, které kdy naše země měla, protože byl nejen oběť ruské "vědy," ale byl zároveň i disidentem a přesto, že byl ruskou vakcínou tělesně postižen vydal se na duchovní cestu a sloužil lidem, až do své předčasné smrti.
Ukažte mi jeden jediný produkt s vysokou mírou přidané hodnoty stojící na vyspělých technologiích či například lék, který by pocházel z Ruska. Nic podobného nenajdete a ani najít nemůžete a vsadím boty, že i ten Sputník odněkud ukradli a okopírovali a jak je zvykem ještě ke všemu špatně a nyní se jím pokouší po nás střílet.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
ČT odvysílala tento vynikající běloruský dokument dne 9.března 2021 od 21:40 hod. Dobré je, že se odvysílal, méně dobré, že takový kvalitní dokument nejsme schopni natočit sami. Je o našem
morálním selhávání a naší zbabělosti. Nemůže být lepšího vojáka, který by si nezasloužil Řád Bílého lva nejvyšší třídy. Generál Vojcechovský obdržel III. třídu?! Dodnes mu nebyla hodnost generála vrácena! Doufejme, že dokument zůstane v vysílání ČT trvale. Doporučuji shlédnout 50 min. o odvaze, vojenské cti - a zbabělosti. Níže podstatné z dokumentu.
Jak v nejsložitějších podmínkách občanské války, meziválečného období a začátku druhé světové války generál Vojcechovský dokázal zachránit čest ruského důstojníka a byl prospěšný Rusku i Československu.
Legionáři: „Pustíte nás domů, nebo během 12 hodin bolševická vláda skončí“.
V Rusku ani v Moskvě nebyl nikdo schopen se legionářům postavit na odpor. Česká rota rozehnala celý rudoarmějský pluk. Kdo by získal legionáře, mohl zvrátit chod ruských dějin. Porazili by bolševiky i bílou gardu. Bylo jim jedno, na které straně jsou, hlavně dostat se domů.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
To, že by stát měl za každou cenu – tedy i za cenu dotací – udržovat strategickou výrobu špičkových vakcín, třeba pro případ epidemií a, nedej bože, nějaké pandemie, to v privatizačním šílenství Klausových vlád nikoho nezajímalo. V nestoudném finále měl svou roli i Miloš Zeman.
Brzy po vzniku Československa v roce 1918 se rozeběhly odborné diskuze o strategické potřebě vybudovat v novém státě vlastní výrobu vakcín a sér. Do Spojených států byla vyslána na stáže řada odborníků, aby se seznámili s nejmodernějšími přístupy k ochraně veřejného zdraví. S pomocí velkorysé finanční a odborné podpory americké Rockefellerovy nadace byl nakonec v listopadu 1925 otevřen v Praze Státní zdravotní ústav.
Měl jedenáct oddělení, včetně těch specializovaných na výzkum a výrobu sér i očkovacích látek. V roce 1933 už SZÚ vyráběl padesát šest druhů léčivých sér a vakcín a šedesát druhů diagnostických preparátů. Byl považován za špičkové evropské pracoviště s velkou mezinárodní reputací a vyvážel svoje séra do řady zemí, nejvíce do Německa, Jugoslávie, Bulharska a na Střední východ.
- Podrobnosti
- Kategorie: Ze zahraničního tisku
„Obávám se však, že někteří lidé by se vzdali své individuální svobody pro klamný pocit bezpečí. Jsou ale taková masivní dozorovací opatření stále přiměřená vzhledem k situaci s koronaviem?“ - „Musíte si být vědomi, že by to znamenalo, že identita každého občana (cestovní pas, zdravotní stav, bankovní údaje, sociální kontakty atd.) by byla centrálně řízena a zadávána soukromým společnostem
***
Sledování kontaktů, digitální identity, biometrické rozpoznávání tváře a digitální imunitní průkazy jsou vhodné pro umožnění totalitní kontroly nad celou populací. Bývalý parlamentní poradce Spolkového sněmu varoval v prosinci 2020: „Bohužel federální vláda má také podobné plány.“
„Podrobné a někdy nesplnitelné požadavky v koronavirové době (kontaktní deníky, seznamy hostů, sledování kontaktů ze strany úřadů atd.) by mohly přimět mnoho lidí, aby přijali systémy digitálního sledování jako pohodlného řešení pro každodenní život,“ varuje bývalý parlamentní poradce Spolkového sněmu, Sebastian Friebel. Různé společnosti na těchto otázkách masivně pracují.
- Podrobnosti
- Kategorie: Postřehy a komentáře
Ani v nejmenším nechci zpochybňovat kvalitní a potřebnou práci polské režisérky, jež právě obdržela cenu Českého lva za nejlepší režii (Šarlatán).
LN: Byla jste zavřená i v Polsku?
„Osobně ne, ovšem téměř všichni mí kamarádi ano, například publicista Adam Michnik, takže jsme srovnávali zkušenosti. Na Ruzyni jsem zažila někdy až zbytečnou krutost. Vězeňský gynekolog znásilňoval uvězněné, moji spoluvězeňkyni, sedmnáctiletou Slovenku, hned třikrát. I na mě se tehdy vrhnul, ale já jsem začala řvát polsky, takže se vylekal. Bachaři mě vysvlékli, drželi nohou u zdi a vyhrožovali, že jestli se mi to nelíbí, vytáhnou pistole. I jedna bachařka mne dlouho držela pod studenou sprchou, vysmívala se mi a pak mi dala schválně tepláky o tři čísla větší, takže jsem chodila jako v pytli. Jednoduše nesmyslná necitlivost.“
Read more...