… Pražské zastupitelstvo ustoupilo čínskému tlaku a rozhodlo pragmaticky. Živé pochodně Tibeťanů by však mohly každého jednoho zastupitele hlavního města přinutit k zamyšlení - slovy faráře Trojana nad hrobem Jana Palacha: „… za čím jdu, čemu sloužím, co je pro mne nejvyšší životní hodnotou?“ …
Palach versus panda - Tisková zpráva k výstavě PLAMENY V TICHU – zdrcující poselství o sebeupalování Tibeťanů! - Přijďte dnes podpořit Tibet a Tibeťany před velvyslanectví Číny od 17:00 hod.!
Před padesáti sedmi lety povstali obyvatelé Tibetu proti čínské okupaci svého území, které bylo násilně potlačeno armádou Čínské lidové republiky. Při krvavém povstání proti čínské okupaci zemřelo 10. března 1959 na 80 tisíc Tibeťanů, přes milion lidí následně zemřelo ve věznicích, pracovních táborech nebo vlivem hladomoru.
Kampaň Vlajka pro Tibet vznikla v polovině 90. let v západní Evropě s úmyslem upozornit veřejnost na dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu. V České republice se tato akce uskuteční už podvacáté. "10. březen – „Den Tibetu byl v Otrokovicích zařazen mezi významné dny našeho města. Na budově městského úřadu bude tibetská vlajka vyvěšena již třináctým rokem" - starosta Jaroslav Budek. V České republice organizuje kampaň spolek Lungta. Podle něj máme kromě práva žít v demokratické společnosti také povinnost pomáhat těm, jejichž lidská práva jsou každý den hrubě porušována.
Palach versus panda
16. ledna 1969 se v horní části Václavského náměstí v Praze zapálil student Jan Palach. Zemřel na klinice popálenin dne 19.1. 1969. O čtyřicet let a čtyřicet dnů později se zapálil ve Ngawě (Tibet, historická provincie Amdo) stejně starý mnich Tabhe. Zemřel rychle pod výstřely čínské policie – ať již šlo o falešný akt milosrdenství či standardní metodu bezpečnostních sil při řešení problémů v Tibetu.
Od onoho tragického 27. února 2009 se vydalo na stejnou fyzicky (a pro každého buddhistu i duševně) trýznivou cestu dalších 143 Tibeťanů – chlapců, dívek, žen a mužů. Neodpalovali nálože na svých tělech v autobusech či nákupních střediscích plných čínských přistěhovalců. Obětovali své věci pouze sami sebe. Zklamání a zoufalství z nenaplněných nadějí (i čínských slibů světové veřejnosti) ve věci zlepšení lidských práv po olympiádě v Pekingu je přinutilo k fatální formě protestu.
Posledním upáleným je šestnáctiletý tibetský student Dorjee Tsering. Ke svému činu se shodou okolností rozhodnul právě ve dnech, kdy pražské zastupitelstvo podepsalo smlouvu mezi Prahou a Pekingem o spolupráci. Nezbytnou (?) součástí smlouvy byla i formulace, že české hlavní město nebude podporovat nezávislost Tibetu. Kdo zná situaci na „střeše světa“ a oficiální postoj tibetské exilové vlády, ví, že nezávislost nepožadují ani Tibeťané. Jde jim o skutečnou - nejen formální - autonomii a dodržování základních lidských práv v Tibetu.
Jaký smysl má tedy podpis pod smlouvou s nedůstojným dodatkem, který v mnoha případech jiná města ve světě sebevědomě odmítla? Třeba ten, že se Pekingu ani po šedesáti letech okupace nepodařilo přesvědčit „ty uvnitř Tibetu“ o správnosti čínské politiky. O tom vypovídá i zdrcující vlna sebeupalování. Proto se Čína na velkém tažení světem trpělivě snaží přesvědčit „ty vně Tibetu“, aby (alespoň formálně) odsouhlasili, že je vše v pořádku.
Dalším vysvětlením může být i vyjádření pražské primátorky Adriany Krnáčové: „Je to jeden z dalších kroků, abychom pro Prahu získali pandu.“ Přitom Čína často inkasuje za medvěda až milion dolarů „nájemného“ ročně a veškerá jinde narozená mláďata stále patří komunistické straně Číny. Panda může být kdykoliv za trest odebrána, jak se to stalo zoo ve Washingtonu po přijetí dalajlamy v Bílém domě.
Pražské zastupitelstvo ustoupilo čínskému tlaku a rozhodlo pragmaticky. Živé pochodně Tibeťanů by však mohly každého jednoho zastupitele hlavního města přinutit k zamyšlení - slovy faráře Trojana nad hrobem Jana Palacha: „… za čím jdu, čemu sloužím, co je pro mne nejvyšší životní hodnotou?“
Petr Ďásek, 7.3.2016
* * *
Tisková zpráva k výstavě PLAMENY V TICHU
Zdrcující poselství o sebeupalování Tibeťanů
V roce 2009 se mladý tibetský mnich jménem Tabhe (Tapey) upálil na protest proti čínské koloniální nadvládě nad Tibetem. Od té doby tuto trýznivou formu vyjádření odporu zvolilo téměř 150 Tibeťanů.
„Plameny v tichu“ je výstava maleb ukazující, že jsou lidé, kteří nikdy nepřijmou mlčení. Soubor se skládá ze 141 akrylových maleb na tabulkách velikosti 20 x 37,5 cm. Na nich je portrét sebeupáleného a zlatým inkoustem napsáno jeho jméno. Autor portréty překreslil z osobních fotografií a obklopil je plameny. Pokud nebyly portréty osob dostupné, vytvořil figuru pohlcenou ohněm.
Obrázky vyjadřují více, než lze říci pouhými slovy. Výstava poukazuje na neochvějnou odhodlanost mužů, žen a dětí, kteří s poklidem čelili svému vlastnímu zániku. Má připomínat světu jejich motivaci a sebeobětování za lepší budoucnost tibetského národa, který je neprávem týraný ve své vlastní zemi. A v neposlední řadě zapálit světlo v temnotě strachu. Světlo, které nemůže a nesmí být zhasnuto.
Autor maleb Pau Nubiola je španělský umělec z Barcelony. Zabývá se malbou, je také divadelním a filmovým hercem. Je zakladatelem několika uměleckých skupin. Více než 10 let pracoval v New Yorku jako herec. Poslední dobou pracuje jako malíř v multimediálním projektu „El Somni“ v Barceloně. V roce 2015 se účastnil projektu skupiny „Art, Veu i Vot“ (Umění, Hlas a Volba). Během svého pobytu v Indii byl svědkem důstojnosti Tibeťanů, kteří pracují na udržení své kultury a civilizace v exilu navzdory mnoha překážkám. Jeho zájem o tibetskou kulturu, vědu a filosofii začal před 18 lety, kdy si uvědomil potenciál vzájemného obohacení se západního a východního světa.
Výstavu v Ostravě otevřel a posléze se zájemci besedoval ctihodný Thubten Wangchen, představitel tibetské exilové vlády. Thubten Wangchen se narodil v roce 1954 v Tibetu. Ve věku pěti let byl nucen opustit svou zemi kvůli čínské invazi. Přežil díky žebrání v ulicích Kathmandu, pak se v Indii dostal do školy tibetských uprchlíků. V šestnácti letech nastoupil do kláštera. Na konci roku 1981 navštívil Španělsko a později na radu dalajlámy založil Casa del Tibet v Barceloně s cílem šířit tibetskou kulturu.
Výstavu v ČR pořádá nezisková organizace MOST, o.p.s. (www.protibet.cz), která se zabývá pomocí Tibeťanům v Tibetu a indickém exilu.
Ostrava, 4.3.2016
* * *
Panda je danajským darem Číny Praze, která se zachovala naprosto zbaběle a poslušně, v rámci české tradice bezpáteřnosti a hledání výhod za každou cenu. Jaké náklady bude stát letecký dovoz čerstvého krmení pro pandu z Číny, už paní primátorka neuvádí? Třeba i krmení bude platit Čína? Výhody, které má z lokajské vstřícnosti České republiky daleko převažují. Vlajka Tibetu, jako znamení nezávislosti a hodnot které ctí, nad pražským Magistrátem a Hradem ani tentokrát nezavlají – zato brzy vlajka komunistické Číny na Pražském hradu při návštěvě prezidenta Číny.
Přijďte dne podpořit Tibet a Tibeťany před velvyslanectví Číny od 17:00 hod.!
Jan Šinágl, 10.3.2016
* * *
V Otrokovicích také vyvěsí vlajku na podporu Tibetu
Většina radnic vyvěsí tibetské vlajky, magistrát už druhý rok ne
* * *
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.