Byl Petr Šoch v roce 1989 řádně obžalován a odsouzen podle „tehdejších zákonů“?
Seznamzpravy.cz přinesl dne 7. 7. 2021 obsáhlý článek, který se mj. zabýval odsouzením Petra Šocha v roce 1989 za odepření vojenské službě. Viz - Kandidát na šéfa žalobců dostával za totality za mříže odpírače vojny
Článek vyvolal u řady čtenářů otázku, zda Petr Šoch byl skutečně řádně obžalován a odsouzen podle „tehdejších zákonů“.
Jaká jsou fakta?
Petr Šoch „uvedl, že vědomě zákon porušit nechtěl, že místo budoucí povinnosti výkonu vojenské služby sám nastoupil v měsíci lednu 1989 do hornictví.“
Proč tak učinil? Protože ve sdělení v částce 41/1958 Úředního listu bylo uvedeno:
„Podle usnesení vlády ze dne 12. března 1958 č. 229, o zásadách pro úpravu povolávání horníků uhelných dolů k výkonu základní (náhradní) služby, budou k výkonu základní služby povoláváni odvedenci – horníci pracující v uhelných dolech pod zemí, jen pokud o to požádají.“
Petr Šoch o povolání nepožádal, a přesto mu byl povolávací rozkaz zaslán.
Podle orgánů činných v trestním řízení totiž „neměl uzavřenou smlouvu se zaměstnavatelem o výkonu této práce místo výkonu vojenské základní služby“.
Zmíněné sdělení v Úředním listě však uzavření takové speciální smlouvy nevyžadovalo. Nicméně pro její neexistenci považoval Vojenský obvodový soud v Olomouci Šochovo jednání za natolik „společensky nebezpečné“, že mu rozsudkem ze dne 9. 6. 1989 sp. zn. 1 T 77/89 uložil nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 20 měsíců. (Vojenský prokurátor pokládal jeho jednání za ještě nebezpečnější; navrhoval 22-24 měsíců.)
Kdyby příslušné orgány skutečně postupovaly podle tehdy platných předpisů, tak
- jakmile vojenská správa zjistila, že Petr Šoch pracuje jako horník v uhelném dolu v podzemí, měla zkoumat, zda o povolání k vojenské služby sám žádá;
- když zjistila, že nežádá, neměla mu žádný povolávací rozkaz vystavovat;
- když mu ho přesto poslala a on nenastoupil, nebyl důvod předávat věc orgánům činným v trestním řízení;
- když už vojenská správa trestní oznámení podala, měla ho vojenská prokuratura odložit jako nedůvodné;
- když přesto vojenská prokuratura zahájila trestní stíhání, měla si shora uvedené skutečnosti během vyšetřování ověřit, trestní stíhání zastavit a žádnou obžalobu nepodávat;
- když už vojenská prokuratura obžalobu podala, měl vojenský soud Petra Šocha zprostit obžaloby, neboť žalovaný skutek není trestným činem a není důvod k postoupení věci.
S přihlédnutím ke shora uvedeným okolnostem byla usnesením Okresního soudu v Olomouci ze dne 15. 4. 2002 č.j. Nt 209/2001-47 ve věci povolena obnova řízení a rozsudek Vojenského obvodového soudu v Olomouci ze dne 9. 6. 1989 sp. zn. 1 T 77/89 byl zrušen.
Následně byl Petr Šoch rozsudkem ze dne 25. 4. 2002 č.j. 2 T 68/2002-57 zproštěn obžaloby v celém rozsahu.
- 7. 2021 zapsal: L. Müller
***
Poznámky k článku:
Valorizaci odškodnění v položce náhrada ušlého výdělku má stanovit vláda svým nařízením. (Viz § 23 odst. 6 písm. a/ zákona č. 119/1990 Sb., v platném znění.) Žádná vláda od roku 1990 to však doposud neučinila.
Ministerstvo spravedlnosti odkazuje na „nález“ (ve skutečnosti jde o „stanovisko“) pléna Ústavního soudu ČR sp. zn. Pl. ÚS-st. 39/14. To se týká Andreje Mata (nar. 1928), svědka Jehovova z východoslovenského Veľkého Horeše, který byl v roce 1950 odsouzen za odepření vojenské služby. Ústavní soud ČR v tomto stanovisku popřel svoji dosavadní judikaturu a dospěl k závěru, že pokud byl někdo za minulého režimu vězněn a později rehabilitován, náleží mu náhrada nemateriální újmy jen v případě, že podal soudní žalobu do 16. 12. 2014. Když ji podal později, nárok nemá. (Čtení tohoto stanoviska, včetně odlišných názorů některých ústavních soudců, je dosti náročné. Má celkem 14 stran a místy připomíná spíše náboženský traktát. Viz odkazy na „starozákonního boha pomsty“ či „ďábla Mefista“. Podrobnosti jsou dostupné na https://www.usoud.cz/aktualne/stanovisko-plena-ustavniho-soudu-k-naroku-na-nahradu-nematerialni-ujmy-podle-cl-5-odst-5-umluvy-o-ochrane-lidskych-prav-a-zakladnich-svobod.)
V posledním odstavci článku jde o Domov pro seniory Jah jireh v Mariánských Lázních, Ladova 186/54.
- 7. 2021 zapsal: L. Müller
***
Komentáře
Jindřich Šídlo
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.