Bouřlivý legislativní vývoj po listopadu 1989 přinesl zakotvení mnoha občanských svobod, ale také jisté unáhlenosti.
Již v březnu 1990 bylo zákonně garantováno právo na odepření vojenské služby z důvodu svědomí a náboženského vyznání, nicméně zákon o civilní službě č. 18/1992 Sb. náhle a nečekaně některé muže z tohoto práva diskvalifikoval. (1)
Ti, kterých se to týkalo a drželi se svých morálních či biblických zásad, tak byli v průběhu roku 1992 odsuzováni. Jedním z nich byl i Zdeněk Nodl (nar. 1964) z Nového Strašecí. Senát Vojenského obvodového soudu v Praze pod vedením nadporučíka Rudolfa Maňouška vyhodnotil Nodlovo počínání v souladu s formálním zněním zákona jako trestný čin „nenastoupení služby v ozbrojených silách“ a dne 21. 7. 1992 ho odsoudil. (2)
Podobně postupovali i jiní vojenští soudci. (3)
Ale ne všichni. Pplk. JUDr. Ondrej Samaš (4) z Vyššího vojenského soudu v Trenčíně si „díry v zákoně“ nejen povšiml, ale i konal. V kauze Pavla Marcinčáka ze Stretavy inicioval jednání u Ústavního soudu ČSFR. A ten reagoval spěšně a těsně před rozpadem federace vymezil platnost zákona tak, aby diskriminaci odstranil. (5)
Celý problém neunikl ani tehdejšímu českému prezidentu Václavu Havlovi, který do své tzv. „malé“ amnestie z roku 1993 zahrnul kromě Nodla i 19 dalších mužů, kteří byli odsouzeni jako on.
To pro odsouzené znamenalo nepochybně úlevu. Odsuzující rozsudky sice nebyly prohlášeny za vadné, ale odsouzeným byl trest (včetně zkušební lhůty) prominut.
Důsledné řešení si ovšem vyžadovalo ještě něco dalšího. Není totiž správné na jedné straně nějaká práva ústavně garantovat, přitom za jejich uplatnění občany trestat a rozpor pak řešit prezidentskou amnestií.
V roce 2004 proto navrhl předseda vlády PhDr. Vladimír Špidla (tehdy zároveň ve funkci ministra spravedlnosti) řešit věc cestou stížnosti pro porušení zákona. (6)
Senát Nejvyššího soudu ČR za předsednictví JUDr. Jiřího Pácala ale zaujal jiný názor – věc pochází ještě z doby federace, musí se řešit podle zákona o federálním ústavním soudu a je tedy třeba požádat místně příslušný soud o povolení obnovy řízení. (7)
Proto Nodl, stejně jako několik odsouzených už před ním (8), o obnovu řízení požádal.
Obrátil na Obvodní soud pro Prahu 3 a soudkyně JUDr. Jana Pěchotová mu ve středu 3. 6. 2020 vyhověla. Zrušila odsuzující rozsudek a zprostila Nodla obžaloby. Státní zástupkyně JUDr. Petra Gřivnová, PhD., se s tím ztotožnila, a tak byl Nodl po 28 letech plně očištěn. (9)
Možná se ještě ozvou i někteří další, kteří se nespokojí jen s prezidentskou amnestií a budou usilovat, aby byli zcela zbaveni onoho „škraloupu“, způsobeného parlamentní unáhleností z roku 1992.
---
(1) Zákon byl vyhlášen 16. 1. 1992 a téhož dne nabyl účinnosti. Přitom neobsahoval přechodná ustanovení, kterými by byl zajištěn plynulý přechod mezi minulou a novou právní úpravou.
(2) Nodl byl rozsudkem sp. zn. 3 T 193/92 odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 1 roku. (Nodl tehdy studoval Bibli se svědky Jehovovými. Pokřtěn ještě nebyl.)
(3) Například vojenští soudci v Olomouci pplk. JUDr. Anton Bucheň, pplk. JUDr. Bohuslav Konrád či kpt. JUDr. Vladislav Šlapák.
(4) Vojenským soudcem se stal v roce 1980. V charakteristice z 27. 9. 1989 se o něm praví: „Ukázněný, samostatný, rozvážný, kritický a sebekritický. Hodnocen je jako politicky vyspělý a třídně uvědomělý důstojník. Je členem výboru ZO KSČ, od roku 1981 poslancem MěNV, kde je předsedou komise pro veřejný pořádek. Pracuje jako lektor v UML. Vyznamenán byl medailí za službu vlasti.“ (https://www.psp.cz/eknih/1986fs/tisky/t0182_00.htm)
V roce 1998 byl povýšen na generálmajora.(https://sk.wikipedia.org/wiki/Zoznam_slovensk%C3%BDch_vojensk%C3%BDch_gener%C3%A1lov)
(5) Nález Ústavního soudu ČSFR z 10. 12. 1992 sp. zn. Pl. ÚS 78/92.
(https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/ustavni_soud_www/prilohy/sbirka_usneseni_a_nalezu.pdf, str. 74-76)
(6) Stížnost ze dne 16. 7. 2004 sp. zn. 593/2004-ODS-SPZ.
(7) Usnesení ze dne 26. 8. 2004 sp. zn. 4 Tz 134/2004.
(8) Okresní soud v Olomouci takto vyhověl například Janu Polákovi z Karviné, Marku Poskierovi z Dolní Lutyně, Petru Teplému z Frýdku-Místku či Jaromíru Wojcikovi z Orlové.
(9) Vojenské soudy byly v České republice zrušeny k 31. 12. 1993. Nástupcem bývalého Vojenského obvodového soudu Praha se stal Obvodní soud pro Prahu 3.
---
Použité zkratky:
ČSFR – Česká a Slovenská Federativní Republika (zanikla k 31. 12. 1992)
JUDr. – doktor práv
kpt. – kapitán
MěNV – Městský národní výbor
Ph.D. – doktor (vědecká hodnost)
PhDr. – doktor filozofie
pplk. – podplukovník
UML – Univerzita marxismu-leninismu
---
Zapsal: 3. 6. 2020 L. Müller
Read more...