Z naší korespondence
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
A vy, jimž je svěřena budoucnost národa, i světa, se hádáte o kapelníka, který stále hraje. Nikdo z vás nevidíte kru, jíž se už nevyhneme.
Každý chcete být dirigentem, ale už není čas loď zastavit a zabránit osudové srážce! Nevidíte, že všichni zahyneme. Všichni. Děti, i ty milučké a maličké, co nic netuší, ženy, které v okamžiku smrti si tisknou děťátka k srdci, muži co si myslí, že plujeme bezpečně a že je správný čas na zuřivé hádky.
A přitom?
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
Novinář pan Mitrofanov cituje premiéra Putina, který tvrdí, že po jaderné válce by se lidstvo ocitlo v ráji. Může to být pro mnohé velkou pravdou. Většina by se do nebeského ráje dostala, kde by je mohla užívat.
Zbylí přeživší by se ocitli v ráji komunistickém respektive v řízené demokracii či spíše v řízném režimu, který by donutil dalším generacím přežívat. Možná s materielním dostatkem jako spotřebitele. Bez možnosti vlastního myšlení s posunem respektive ztrátou lidských hodnot. Čest, hrdinství, statečnost, lidské ctnosti by se rozpadly a zežloutly jako listí na podzim a nové jaro by nemělo co oživit.
To je alternativa přeživších po jaderném konfliktu a vize těch co z historie znají jen absolutní moc pocházející od nomádských předků, expanzivních Mongolů, absolutistických carů a ústředního výboru s prvním tajemníkem. Absolutistické nebe.
Rozmanitost by zbyla na kvetoucích lukách s tisíci květů, kde vše žije po svém.
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
Bylo pro mne velkou ctí být na palubě letadla, během tohoto letu, s vnukem Jana Antonína Bati. J.Š.
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
Po neoprávněném krácení mezd řidičům, byla dne 25.10.2018 podána žaloba na plnění k OS Beroun.
Oslovení předsedy představenstva ARRIVA TRANSPORT Česká republika a.s. Ing. Daniel Adamka ze dne 25.9.2018 Mgr. Danou Houbovou. Reakce předsedy představenstva ze dne 17.10.2018.
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
Malá velikostí, velká příběhem. To je kaple sv. Vendelína v Oseku nad Bečvou, kterou na památku své rodiny postavil pan docent Ladislav Koutný. Kaple je natolik unikátní, že se ocitla mezi třiceti nejzajímavějšími
stavbami v architektonické ročence 2017 a uchází se o Českou cenu za architekturu.
„Opět jsem potřeboval najít rovnováhu mezi rukopisem sochaře a snahou nebudovat druhý svatopetrský chrám ani si hrát na akademickou půdu. Kaple je skutečně pro všechny. Vím, že se nebude líbit všem, ale většině ano a je tady pro každého, kdo se tu zastaví a komu pohladí duši. Ať je to kopáč nebo profesor.“ - Společně s kaplí je tak celé dílo pana Koutného vyjádřením úcty k předkům, kteří nás učí, že každý po sobě máme ve své krajině něco zanechat. „K tomu jsem byl vychován.“ říká. Způsob, jakým místo proměnil je i odpovědí režimu, který rodinu na několik let od jejich půdy odstřihl. Pokud člověk začne sám u sebe a má vůli, zmůže neuvěřitelně mnoho. Ladislav Koutný shrnuje svůj přístup do jedné věty: „Co je dělané s láskou, to se podaří.“ - „Česká společnost je nemocná. Stačí se podívat na města, jak stagnují a nerozvíjí se. Neuvěřitelné množství energie se vynakládá na to, aby nic nového nevzniklo. Město je přitom největší zhmotnění společnosti o sobě samé o světě a o nárocích na svět a na život. Když vidíme jak města nemají územní plány a nikomu to nevadí, o města se nestaráme, nerozvíjíme je. To jsou smutné důkazy o naší společnosti.“ - „Česká společnost je nemocná. Stačí se podívat na města, jak stagnují a nerozvíjí se. Neuvěřitelné množství energie se vynakládá na to, aby nic nového nevzniklo. Město je přitom největší zhmotnění společnosti o sobě samé o světě a o nárocích na svět a na život. Když vidíme jak města nemají územní plány a nikomu to nevadí, o města se nestaráme, nerozvíjíme je. To jsou smutné důkazy o naší společnosti.“ konstatuje profesor Pelčák podle kterého je další směřování naší společnosti tragické. „Žádné nové stavby, žádný rozvoj, žádní noví lidé. Přístup, kterým dojdeme až na okraj evropské společnosti. Přístup, kterým sami sebe postupně zabíjíme.“ - Na straně jedné je tak příběh člověka, který s odpovědností k místu, kde vyrůstal, dává jasný důkaz, že společnost tvoří každý z nás tím, jak žije a co po sobě zanechává. Na straně druhé pak ne příliš optimistická prognóza architekta o směřování naší země. I to je ale v důsledku v rukou jednotlivců. Klíčovým slovem je odpovědnost, se kterou jde ruku v ruce otázka, kterou musí každý z nás směřovat do svého nitra. Odpověď na ni bychom měli hledat kdykoliv a kdekoliv. Třeba i při návštěvě kaple Sv. Vendelína, která svým pojetím i umístěním nabízí překrásný výhled do krajiny a svádí k rozjímání.
A to je i poselstvím pana Koutného: „I kdyby jeden ze sta tady došel k tomu, že svůj konzumní život trochu vyrovná s duchovním a zamyslí se nad tím, jak žije a něco změní, budu rád. To je důvod, proč jsem to stavěl.“ - Fotogalerie (autor fotografií Filip Šlapal)
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
Lidi, vy nemáte cit pro slovenštinu, a ani pro Azbuku. Při oslavách 100 výročí ČSR jsem snad ani jednou neslyšel vyslovit správně příjmení M. R. Štefánika.
Nejčastěji vyslovují Češi "Štefányk". Reportér ČT 24, přidělený do Bratislavy vyslovuje "Štefaňik". Jinak mezi Čechy se používá často "Štefányk", zřídka "Štefaňík", nebo "Stěfányk". Správná výslovnost je "Štěfáňik", i když se píše "Štefánik" (e se v měkkých slabikách čte ě. - po d, t, n).
Ještě větší nesnáze jsou s azbukou. Tam mají dvojhlásky, a ty se do češtiny (i slovenčiny) musí přepisovat dvěma písmeny abecedy. V ruštině nemůže být Elena, ledaže by se psala s obráceným E, které my nemáme. Běžně se píše v azbuce s abecedním E, ale to je dvojhláska JE, tedy se přepíše jako Jelena. Pamatuji si už několik let, jak televizní pracovník Dvořák měl rozhovor s Rusem Jemeljajevem a ostýchavě ho oslovoval pane Emelaeve. Ono je to podobné, jako ve slovenčině. E se čte někdy E, někdy Je. To chce cit. (Dvojhlásky jsou JA, JE, JO, ŠČ, JU).
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
Se Zdeňkem Altnerem jsem navštěvoval Právnickou fakultu UK v Praze v létech 1967-1972. Byli jsme spolužáci v jednom kruhu a tudíž jsme se stýkali téměř denně. Zdeněk sice nepatřil mezi vynikající studenty, ale jako spolužák byl slušný a komunikativní. Až na „šplhounské“ a sebestředné výjimky jsme ostatně byli docela dobrá parta.
Po ukončení studií jsem jej neviděl celou řadu let. Věděl jsem, že působí jako advokát a dokonce jsem se od jedné další spolužačky dověděl, že měl nějaké vážné problémy jako konkurzní správce. Už si nepamatuji, jak mne vypátral, ale bylo to v době mého působení v Kreditní bance Plzeň, a.s. – v likvidaci. Prostě jednoho dne se u mne objevil v kanceláři (tehdy jsem měl ještě kancelář sám pro sebe) a poté mne ještě navštívil několikrát. Dosti podrobně mne seznámil s kauzou ČSSD a Lidový dům, takže jsem se dozvěděl, že soudní spor o Lidový dům rozhodně neměl předem jasného vítěze a žádný pražský advokát se nechtěl této komplikované kauzy ujmout (což ostatně v TV potvrdil i Miloš Zeman, tehdy ještě důchodce na Vysočině). Zdeněk Altner se tedy této kauzy ujal a dokonce se zavázal, že veškeré náklady soudního sporu ponese sám a pouze v případě úspěchu mu ČSSD zaplatí 10% z tržní ceny Lidového domu. Tuto smlouvu s ním podepsal tehdejší předseda ČSSD Miloš Zeman.
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
…Tento postup ze strany nového vedení ČSSD nás upřímně mrzí o to více po, již legendárním, vyjádření pana ing. Jiřího Paroubka v deníku MfD dne 2.4.2018: „Vždycky je dobré si najmout ty nejlepší advokáty, což já jsem udělal… Protože tady nejde jenom o paragrafy, ale také o kontakty na soudech a podobně.“…
* * *
Wed, 24 Oct 2018 20:59:42
Od: Mgr. Patrik Altner, advokát Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Komu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Kopie: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Vážený pane předsedo,
v příloze, přednostně emailem, zasíláme k Vašim rukám přiloženou odpověď na dopis Vašich právních zástupců datovaný dnem 19.10.2018.
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
… Otázka další a hlavní je teprve potom ta, chybí-li mu či nechybí i onen rozměr duchovní vůle a tušení vysokých významů lidskosti. Odpověď zní, že mu nechybějí... Černý přirovnává Pecku i k Flaubertovi, který rovněž zobrazuje 
dospívání a charakterový růst mladého muže. Zdůrazňuje především Peckův mravní postoj v podmínkách, kdy jde o život, ono „nemohu jinak“.
* * *
V letošním „osmičkovém“ roce jako bychom cítili zvlášť naléhavou potřebu vyhledávat a připomínat naše dávné hrdiny. Důvodem je nejen pátrání po národní identitě. Ona významná výročí svádějí především k pohledu na proměnu společenských poměrů ve světě i u nás, kde objevujeme až nápadně nebezpečné paralely s minulostí. To všechno stále častěji vyvolává otázku, má-li dnešní mladý člověk dostatek příkladů hrdinství. Většinou zjišťujeme, že ne. A tak žádoucí hrdiny vymýšlíme, přebíráme z amerických komerčních filmů, kde všichni jsou „super“, bojují s mimozemšťany a nevídanými obludami. A taky si hrdiny vycucáváme z prstu, vyrábíme z dřívějších obětí. Měníme jejich životopisy, v nichž vynecháváme různá pochybení, a jindy zase naopak – my je prostě máme jako příkladné hrdiny zapotřebí. Přitom na hrdiny skutečné někdy málem zapomínáme. Rozhodně k nim patří skaut, spisovatel a disident Karel Pecka, jehož letošních nedožitých devadesátin vzpomněla v březnu v Knihovně Václava Havla jen skupina mladých, kteří se zabývají jeho dílem.
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
Tomáš Baťa: „Nevím, co je krize. Vím jen, že je špatná morálka ve společnosti.“
Politika stran je cosi, co tu dřív nebylo. Co se na světlo boží dostalo naplno až s parlamenty a ústavami. A s volbami, s těmi hlavně. Vlastně se o věci lidské dříve staraly církve. Bez voleb by prakticky nebylo politických stran a já bych řekl, že volby ano, politické strany NE! Ty k volbám nepatří. Politika je boj, boj bez ohledu na pravdu, bez ohledu na mravy - boj o moc. O vládnutí. Faleš, úskoky, pomluvy, žaloby, osočování, falešné obviňování, zneužívání justice – i to patří, podle potřeby, mezi zbraně politických stran. A právo bohatých sponzorovat politické strany. Komu pak slouží ty strany? Tedy politika je bouření, nenávist k dalším stranám, nenávist ke všemu, co by strany omezovalo na cestě za mocí. Vší silou k moci. To je základní heslo politických stran. Boj o vládnutí, nebo aspoň co největší vliv na vládnutí, to je jejich hlavní starost.
Read more...