Na tento kreslený vtip od Pavla Kantorka jsem si vzpomněl, když media začala představovat dva projekty high-tech prostředků k boji proti koronavirové pandemii, Chytrou karantenu a její vzpomínkovou mapu a eRoušku. Oba projekty jsou neseny duchem bezbřehého technooptimismu a mají leccos společného s právě ztroskotavším hackathonem na systém dálničních známek.
Problémem takových hurá-akcí je hrozba zneužití, kterou nelze nikdy vyloučit, a v současném stavu řízené hysterie, kdy je porušení karantenních opatření trestáno káznicí nebo i smrtí, nelze předpokládat, že osoba, která v předchozích dnech cestovala tam, kam neměla, bude svolná poskytnout státu data ze svého soukromí. Ujišťování docenta profesora Tečky, kandidáta věd, že úřady budou k delikventům benevolentní, nelze brát příliš vážně a může být pouhým úskokem: nezapomínejme, že souhlas s invasí do svého soukromí poskytl sám přestupce a správnímu úřadu nic nebrání zahájit s ním přestupkové řízení.
Neméně nebezpečná je eRouška: řekněme, že v Praze bydlící nakaženec vykáže velký počet bluetoothových kontaktů s Liberečany. Co jste dělal, občane, v Liberci, když podle představ vlády máte dlít doma a vycházet toliko za účelem plnění pracovní povinnosti a nezbytných nákupů potravin!?
A tím končí další článek, na jehož konec se hodí Černomyrdinův zlidovělý výrok: Měli jsme ty nejlepší úmysly, ale dopadlo to jako vždycky.
Read more...