Zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání vyžaduje, aby názory nebo hodnotící komentáře byly odděleny od informací zpravodajského charakteru. V praxi je to téměř nemožné, protože i výběr zpráv je sám o sobě subjektivním vyjádřením. Problém se často řeší oddělením zpravodajských a názorových pořadů. Česká televize tak v sedm večer vysílá Události a v deset pak Události, komentáře. Až do letošního léta měly tyto pořady odlišné moderátory, takže diváci se pravidelně nesetkávali s názory průvodců zprávami. To se teď změnilo. Lidé, kteří jeden den zprávy čtou, je jiný den komentují. Nejdůsledněji se to děje v případě Jakuba Železného, který se příliš nesnaží skrýt svůj názor na cokoli od paktu OSN o migraci, přes schopnost médií vás udělat nebo tzv. oddělat, až po znásilnění. Věty často uvozuje výrokem: „Já myslím….“ Pozorní diváci už vědí, co si Jakub myslí ještě předtím, než to řekne.
* * *
Postačí jeden večer věnovat sledování veřejnoprávní německé ARD, abychom si uvědomili obrovský kvalitativní rozdíl ve srovnání s veřejnoprávní ČT. Ta „vede“ jen v reklamách a nepotřebné, rušící „elektronické“ prezentaci. Divák je zahlcen informacemi a názory tak, že nakonec neví nic, protože jeho kapacita vnímání informací je vysoko překročena. ARD je prezentuje věcně, stručně, kultivovaně, kdy se divák dozví podstatné a zapamatuje si to, včetně předpovědi počasí na další den – to vše za 15 min. Předpověď počasí na ČT uráží inteligenci diváka, kdy jde o přednášky o počasí pomalu na celém světě. Nakonec divák zapomene jak bude zítra. Neschopnost, nebo cílený záměr udržovat diváky v naštvanosti, nekultivovat a usnadňovat tak manipulaci? Není divu, že stále více lidí ČT nesleduje, vyjma starých, kterým pomáhá „přežívat“ dny a dívají se na vše. Neplní-li veřejnoprávní média svoji funkci a slouží něčemu zcela jinému, usnadňují manipulaci s obyvatelstvem proti jeho zájmům. Pokud se neozve, těžko se může něco změnit.
Jan Šinágl, 8.11.2018
Read more...