Po přečtení článku „(Žluto)červená hrozba nad Prahou?“ (LN 19.1.2021) autora Richarda Q. Turcsányiho, sinologa, působícího na Univeritě Palackého v Olomouci a na Mendelově univerzitě v Brně, si nemohu nepoložit tuto otázku.
Ukázky z článku:
Čína se stala symbolem dlouhodobého rozkolu v české politice, který možno zjednodušeně popsat jako „Havel vs. Zeman“. Mnozí oponenti Číny však v poslední době opouštějí kontext kritiky agresivního politického režimu a překračují hranici xenofobie.
Vulgární nadřazenost
V české veřejné diskusi se v poslední době objevily i další výroky, které ukazují, že oprávněná kritika agresivních kroků čínské vlády doma i v zahraničí přerostla do otevřeně xenofobních pozic.
V jiném rozhovoru publikovaném v DeníkuN s bývalým reportérem ČT v Číně Tomášem Etzlerem zaznělo i to, že „Číňané kradou“. Směrem k čínským politikům byly potom použity výrazy jako „komunistické kurvy“ či „komunističtí hajzlové“ (sic!) – přičemž Etzler sám sebe označil za člověka z „civilizované země“. Pro rozhlas zase Etzler označil Čínu jako „nekulturní“ svět.
Je těžce představitelné, že takový vulgární a nadřazený způsob by byl použit opakovaně vůči jiné menšině či skupině lidí v respektovaných médiích. Vůči Číně se to však v ČR zažilo jako akceptovatelné.
Český „fenomén“
Zdeněk Hřib či Tomáš Etzler jsou příkladem českého fenoménu, kdy je negativní přístup vůči Číně jako zemi s komunistickým uspořádáním přenášen – ať už vědomě, či nevědomě – i na lidi nebo třeba na kulturu. Jak ukazují výsledky naší studie, tyto názory jsou v Česku široce rozšířené i mezi běžnou populací.
Autoritářské politické poměry v Číně a rovněž mnohé kroky Číny směrem do zahraničí i vůči ČR jsou oprávněně předmětem kritického zkoumání mezinárodních pozorovatelů. V Česku, na rozdíl od jiných evropských zemí, však tato kritika postupně přerostla do pozic, které stále více nápadně připomínají rasistický diskurz o „žluté hrozbě“. To, že to jde i jinak, dokazují jiné evropské státy. O to paradoxněji může znít, že tyto pozice v Česku jsou zastávány představiteli, kteří se často profilují jako obránci morálních principů a dědictví Václava Havla.
***
Níže naleznete odkazy na pět článků Tomáše Etzlera, který poznal Čínu „na vlastní kůži“ a pět dalších k tématu. Porovnáme-li jejich obsah s obsahem článku sinologa Turcsányiho, vede nás to nutně k logické úvaze, že buď čínské propagandě také podlehl, nebo tento zločinný stát vědomě relativizuje což nutně zavání neomarxismem, podobně jako chování děkana FF UK v Praze Pullmanna (vzpomínka na Jana Palacha se na FF UK nekonala, studenti mlčeli). Sinolog Turcsanyi se v rámci vyváženosti vůbec nezmiňuje o čínských vojenských základnách v Karibiku, proč asi?
Občasné používání vulgarismů z úst kultivovaných lidí je často tím nejlepším vyjádřením a popsáním skutečnosti (v oblibě byly i u Jana Masaryka). Kritizovat je za to mohou jen nekultivovaní, nebo lidé kteří ví moc dobře co a proč píší či říkají. Komunisté měli vždy dost času. Je jejich „zásluhou“, že dobré mravy a morální hodnoty z naší společnosti takřka vymizely a stále mizí – i díky takovýmto článkům, které reálné a stále větší nebezpečí relativizují.
článkům, které reálné a stále větší nebezpečí relativizují.
Čína cílenně realizuje nejlepší vojenskou strategii svého dávného vojevůdce: „Dobytí území nepřítele bez jediného výstřelu.“ Kolik zboží se dováží do Číny a kolik vyváží? Kolik firem a průmyslových odvětví zaniklo díky čínské konkurenci v Evropě o ČR nemluvě? Kolik majetku a firem už Čína vlastní po celém světě? Po ovládnutí výroby se bude snažit ovládat i naše chování a mysl, jako to právě realizuje na vlastním obyvatelstvu. Tomu je třeba se postavit dokud je čas.
Jan Šinágl, 24.1.2021
***
Nebe - filmová zpověď Tomáše Etzlera
Tomáš Etzer natvrdo o Číně, Home Credit a srovnání politiky Švýcarska a ČR
Čína je bezbožná, brutální, bezohledná země, kde život nemá žádnou hodnotu
Bývalý zpravodaj ČT a spolupracovník CNN o brutálních poměrech v Číně a našem patolízalství
***
Neomarxističtí pokrokáři a sociální sítě ohrožují americkou demokracii
Weimarský okresní soud potvrzuje katastrofální selhání politiky
Čínská Nová hedvábná stezka nás i svět ohrožuje daleko více než tušíme
Čínské vojenské základny v Karibiku?
Neomarxističtí pokrokáři a sociální sítě ohrožují americkou demokracii
***
52.výročí upálení Jana Palacha - země mlčí, jeho skutečný odkaz a stále aktuální výzvu zapomínáme!
Komentáře
"Čínská lidová republika si uvědomuje nebezpečí, které by pro její záměry představovalo obnovené spojenectví Evropy a Ameriky - a jejich společný postup proti záměrům Pekingu ve světě. Snaží se tomu předejít prostřednictvím osvědčené triangulární taktiky."
Trianguální taktika je oblíbený postup ČLR, kdy si vybírá slabšího partnera z trojúhelníků vztahů - v tomto případě je trojůhelník složen z Číny, USA a EU - tedy EU a cíleným ovlivňováním se snaží podlomit pozici silnějšího z trojúhelníku. Činí tak i přímo v EU prostřednictvím jednání 17+1, dříve 16+1.
"S Evropskou unií se Pekingu podařilo na samý závěr roku dojednat rámcovou investiční dohodu zvanou CAI (Comprehensive Agreement on Investment). Ta předtím ležela u ledu dlouhých sedm let, protože Čína neměla žádný zájem na zlepšení nerovných podmínek pro evropské společnosti v Číně. Probudila jej právě až vidina užší evropské spolupráce se Spojenými státy a jejich společného postupu proti čínskému merkantilismu v globálním měřítku," píše Martin Hála.
A pokračuje:
"Aby tomu zabránila, uvolila se Čína i k jistým obchodním ústupkům. Jedním z nich je zrušení podmínky takzvaných "společných podniků" (Joint Ventures) pro evropské investory v některých oborech. Z našich firem tímto způsobem na čínském trhu operuje například Škoda Auto. Ve skutečnosti tam tak - navzdory často opakovanému tvrzení - nevyrábí "čtvrtinu své světové produkce" - to za ni na základě licenčního ujednání obstarává místní "společný podnik" zvaný SAIC Volkswagen."
"Paradoxní je, že postupné zrušení těchto institutů se předpokládalo již při vstupu Číny do Světové obchodní organizace v roce 2001. A nyní se po dvaceti letech s velkou slávou prezentuje jako úspěch rámcové investiční dohody CAI. Ve skutečnosti je tento ústupek výsledkem Trumpovy "obchodí války" s Pekingem. První zahraniční automobilkou, která začala v Číně vyrábět přímo, tedy bez společného podniku, byla americká Tesla."
"Rámcová investiční dohoda tak žádný skutečný průlom nepřinesla, ale Pekingu se podařilo nalomit ohlašovanou novou euroatlantickou spolupráci ještě před jejím zahájením."
Celý článek, a já ho vřele doporučuji, si přečtěte na Aktuálně.cz nebo webu Sinopsis.cz:
"USA viní Čínu z genocidy, Evropa s ní uzavírá investiční dohody a chystá summit 17+1 - Aktuálně.cz"
nazory.aktualne.cz/.../......
facebook.com/.../...
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.