Ivan Hoffman: „Asi musíme padnout úplně na držku, když nechceme bojovat. Neštěstím této země je, že jí od listopadu 89 řídí jen ekonomové, kteří o člověku neví nic.“
Pavla Wonku, poslední oběť zločinné komunistické ideologie Preciose, vyznamenal prezident Zeman v roce 2013. Ludvíka Karla, který byl ve vedení firmy PRECIOSA, vyznamenal v roce 2015. Ludvík Karl přešel z vedení PZO Skloexport (podnik zahraničního obchodu) do Preciosy k.p. (koncernový podnik), kolem roku 1975. Stal se generálním ředitelem k.p. Preciosa Jablonec, Minkovice atd. Tedy celé společnosti. Ve 29 letech musel mít asi hodně velkou protekci.
Ve skutečnosti více než ředitelem K.P. byl ředitelem O.T. - otrokářské továrny Preciosa-Minkovice. V Jablonci měli administrativu a po kraji ještě různé menší sklárny. Uvnitř továrny Preciosa-Minkovice oplocené vězeňským plotem a střílnami na věžích dodnes stojících byl z 1/3 další menší uzavřený objekt a sice ubikace vězňů s kuchyní, dvorem a velením bachařů. To vše dohromady byl tajný Pracovní tábor, tzv. rudý koncentrák Minkau.
V Německu byly koncentráky vyhlazovací a nevyhlazovací. V Česku si komunisté zřídili jeden nevyhlazovací - pracovní. Dění na vězeňských barácích ovlivňovali bachaři pod komunistickým náčelníkem Miroslavem Šimkem. Byl v podstatě podřízeným ředitele Karla, kterému měl zajišťovat otrokářskou pracovní sílu PODLE POTŘEB národního podniku. Šimek byl jen zelený bachař v jedné třetině objektu.
Karl a jeho náměstci nechali i přes všechny stížnosti 15 let v chodu naprosto nelidské pracovní normy. Splnili je pouze fyzicky statní jedinci na novějších strojích nebo ti, kterým mistři nefalšovali hodnocení kvality, jak to v rámci teroru činili běžně. Provozní mistři hlásili bachařům každý měsíc nesplnění (nesplnitelných!) norem. Tito civilisté byli zjevně většími zločinci než bachaři. Bachař pak už musel jenom potrestat vězně a zavřít ho bez jídla na betonovou mokrou kobku, kde časem po tomto nezákonném mučení páchali sebevraždy.
Po revoluci byl lágr zrušen hned prvním rozkazem ministryně Dagmar Burešové č. 1/1990 o okamžitém zrušení útvaru SNV ČSR č.2 Liberec (Minkovice) ze dne 11.1.1990. Tolik z dostupných informací pamětníků. Pavel Wonka ztýraný v lágru Minkovice-Preciosa a na to zemřelý v Hradci Králové už svědčit nemůže. Jeho Svatost netuší, že nádherné lustry ve Vatikánu jsou poznamenány krví a utrpením nevinných…
Ti co přežili a byli vyznamenáni, tvoří menšinu skutečně statečných, skutečných hrdinů, spolu s dalšími příkladnými osobnostmi mezi většinou těch, kteří se stali hrdiny jen díky zavěšení medaile…
Je s podivem, že u vyznamenaných nejsou k dispozici jejich podrobné životopisy, jak by se slušelo a odpovídalo dobrým mravům? Týká se to i vyznamenaného Ludvíka Karla i Ludvíka Hesse z jehož životopisu mrazí – viz článek z LN Nedokončený portrét (14.11.2015). Pouze ČSSZ (Česká správa sociálního zaměstnání) eviduje veškerá zaměstnání všech lidí za celý život. Nikoli však funkce v nich. Ty eviduje u n.p. ministerstvo průmyslu. ČSSZ to mohla sdělit i KPR (Kancelář prezidenta republiky), pokud by se ta ovšem zeptala.
Celých 20 let neexistovala na internetu jediná fotka Ludvíka Karla, ex-ředitele otrokářské manufaktury v komunistickém koncentráku, kde vězni v zoufalství páchali 32 let sebevraždy, anebo byli komunistickými dozorci vražděni. Až po odhalení koncentráku Minkovice a semináři 2011, začaly fotky na webu najednou přibývat, aby tu ostudu překryly jinými články. I teď je zde namísto stovek pouhých 17 fotek jako milovníka fotbalu. Komunistický ředitel továrny - druhé největší bižuterie na světě s miliardovým obratem - národní stříbro - jí nakonec od vlády bez potíží získal v privatizaci, která se neměla nikdy konat. A tak soudruh úzce spojený jako spoluviník s StB a KSČ a zločiny proti lidskosti za komunismu, patří dnes mezi nejbohatší lidi Evropy. S naprostou hrůzou zjišťuji, že socialistický otrokářské ředitel Karl přivítal Zemana před rokem ve své továrně a ukázal mu „mačkárnu“, bývalý provoz zotročených vězňů a věnoval mu ve velkém přátelství popelník vyrobený v tomto bývalém koncentráku. Zeman ani nešpitl, že zde v tajném Pracovním táboře v nelidských podmínkách trpěly tisíce vězňů. Od Zemana je to další z řady komunistických odporností.
René Matoušek, z Liberce, vězněn na Borech, po převratu vyšetřoval Minkovice, dne 27.3.1992 podle všech indícií nejspíše zavražděn Státní Bezpečností, dosud neobjasněno, signatář Charty 77, člen Občanské prověrkové komise ve vězeňském a policejním aparátu Minkovic a Liberce v letech 1990-1992. Že by o tom Ludvík Karl nic nevěděl, je nepravděpodobné, resp. nemožné.
Reportéři ČT: Záhadná sebevražda disidenta René Matouška
Každých pět let od smrti svého bratra vydává Jiří Matoušek v libereckých novinách inzerát. Kromě vzpomínky na svého bratra tu také pokládá otázku: "A jak se žije vám soudružko soudkyně Rosenbergová, soudruhu prokurátore Rydvane a liberečtí estébáci?" Se zveřejněním inzerátu nikdy nebyl problém. Až letos. Liberecká redakce jej zveřejnit odmítla. Prý se obává žaloby. Po četných intervencích a článcích v tisku nakonec inzerát vyšel. Kdo byl René Matoušek a proč mají s připomínkou starých událostí někteří lidé ještě skoro dvacet let po revoluci problém?
Co jsme udělali z rychlých Šípů? Nahradilo je 30 případů majora Zemana! Pokud se nevypořádáme se svoji minulostí, bude se nám jako nemoc vracet. Ještě ji můžeme léčit, ale času mnoho nezbývá. Od prezidenta Zemana to neočekávejme. Ten už je sám těžce nemocen zvláštní nemocí, jejíž životu nebezpečné viry mají zdroj v Kremlu. Bude v neděli na Albertově od 15:00 hod. vyslán nový signál?! Přijďte a dejme společně se studenty jasnou odpověď odkazu 17.listopadu 1989 – JEŠŤE JSME TADY A JE NÁS STÁLE DOST!
Jan Šinágl, 19.11.2015
* * *
Aktualizováno 28.11.2015:
* * *
Proč prezident ukradl studentům pietní akt?
… Já nevím, co si myslí čtenář, ale já mám vážné obavy o prezidentovo duševní zdraví. Snad by bylo na příští rok účelné pro hlavu státu obstarat nějakého opatrovníka, bez jehož svolení by prezident nesměl opustit Pražský hrad. V opačném případě hrozí nebezpečí, že se 17. listopadu zase objeví na Albertově...
* * *
Co je dovoleno Zemanovým roztleskávačům, to nesmějí studenti a skupina Ztohoven
… Na Hradě si dělají, co chtějí. Když se to hodí, použije se „ohrožení bezpečnosti“ jako v případu Ztohoven. Když se to hodí, nejsou kvůli bezpečnosti studenti puštěni na Albertov. A když je potřeba, když Mynář cítí potřebu, bezpečnost přestane existovat. - Hradní režim je nechutný, připomíná ten minulý.
* * *
Studenti a rektoři opravili 17. listopad. Školy žalují Zemana. Elity se probouzejí
Na Albertov přišlo několik tisíc lidí. Vlály vlajky české, EU, Ukrajiny a Tibetu. Zajímavé, s čím si studenti spojují svobodu: s Unií, tedy se Západem. S Ukrajinou, kde se o svobodu bojuje. A s Tibetem, jemuž vzala svobodu Čína. Témata transparentů: Albertov je symbol svobody, Vzděláním proti strachu či NE násilí a kolektivní vině. V úterý 17. listopadu to v Praze vypadalo, že veřejný prostor čím dál víc zabírají neonacisté, xenofobové. Následující neděle ten pocit přinejmenším vyvážila. České elity začaly přicházet k životu. Snad nebude zas několik měsíců ticho. … Když se na nás dívají třeba z Vídně, Paříže, Bruselu, Berlína, jen zírají: Co je to za carské manýry? Co je to za zemi, kde starobylá Karlova univerzita žaluje prezidenta? Bože! Oprava Albertova a žaloba na Zemana jsou dvě události, které dávají naději, že nám právo a svoboda nejsou úplně lhostejné. A že máme své elity. Možná plebejské, ale pořád elity.
Komentáře
K:Je třeba změnit ústavní zákon.
To už se nepodaří.Vládne nám příliš silná mafie s Kremlem v zádech.
Ať už bude v neděli na Albertově vyslán jakýkoliv signál,na věci to nic nezmění.Protože Zeman byl zvolen demokraticky,vě tšinou tohoto národa.A národ odvolat,změnit, ani vyměnit nelze.Neměla být nikdy schválena přímá volba presidenta.Tím nás komunisti a Kreml opět doběhli.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.