Ruské stopy i v Tróji? Příliš otazníků jak kolem Aničky, tak ve Smolensku…?!
Proč k někomu jezdí auta s ruskou SPZ, zvláště je-li majitelem vily, jejíž cena je odhadována na cca 40.000.000,-Kč? Byl oficiální příjem otce Aničky tak vysoký, aby si mohl dovolit postavit tento luxusní dům? Jednoduché otázky, na které by měla policie snadno získat odpověď a které by měly také zajímat soudce, ale asi těžko budou, když odmítá DVD z výslechu podezřelého a nechá ho propustit na svobodu…?!
Proč soud nechtěl vidět DVD z výslechu podezřelého? Pět záhad kolem zmizení Aničky. k vile Janatkových v noci opakovaně jezdila auta s ruskými poznávacími značkami a s podezřelou posádkou. S Janatkovými se pak hlasitě hádali přes plot. Prý tam kvůli rušení nočního klidu několikrát vyjela i policie. Přátelé Janatkových ale tyto informace popírají.
Článek níže je zneklidňující – také o ruských stopách, nikoliv v Tróji, ale ve Smolensku…?! Video je bohužel pouze v holandské a anglické verzi.
Jan Šinágl, 28.10.2010
- - - - - -
DOPIS Z POLSKA - film o atentátu na polské prezidentské letadlo v holandské televizi!
Nasz Dziennik, čtvrtek, 28 října 2010, Nr 253 (3879)
Holandská televize odvysílala neslýchaně sugestivní, odvážný i pravdivý film o smolenské katastrofě. Holanďané uslyšeli otázky, které není většina polských novinářů schopna formulovat.
Z obsahu videa: 70% členů komunistické KGB přešlo do „demokratické“ GRU – To není elita národa, ale lidé, kteří i vraždí - Zahynul polský president a šest generálů NATO – Tusk, přítel Putina, na palubě chyběl – závažné projevy bratrů Kaczynských a bývalého ukrajinského presidenta – Varování Edwarda Lucase – Na pohřbu polského presidenta chyběli vysocí představitelé EU, NATO a mnoha evropských zemí – V 18.století Rusko zabralo 82% území Polska – Polsko nemá právo poznat pravdu o smrti svého presidenta, o každou informaci musí Rusko prosit - Rusko se chová stále imperiálně a hrozí ovládnout Evropu.
Dopis z Polska
Druhý kanál holandské televize VPRO odvysílal v programu "Tagenlicht" (česky „Denní světlo“), dokumentární film s názvem "Dopis z Polska“, zobrazující, jakým způsobem se smolenská katastrofa zapisuje do imperiální po stovky let vedené politiky Ruska. V materiálu režírovaném Mariuszem Pilisem byla v otázce této tragedie postavena série otázek, které dnes nezodpověděly úřady ani ve Varšavě ani v Moskvě. Dokument velmi sugestivním způsobem ukazuje, jak Moskva usiluje o ovládnutí Střední Evropy, aby z ní učinila zónu svého vlivu. Autoři obrazu, analyzující politiku Ruska v prostoru posledních několika set let potvrzují, že hypotéza atentátu u Smolenska vůbec není „vytažena z klobouku“.
"Vítejte přátelé. Tento dopis Vám píšu z Krakova v Polsku. Když přečtete můj dopis, nejpravděpodobněji uznáte, že jsem šílený nebo že všechno v tom dopise je přinejmenším nesmysl. A víte co? Dokonce doufám, že máte i pravdu. Doufám, že to jsou jen halucinace, nebo v nejhorším případě hrůzný sen“ - tato vypravěčem řečená slova, uvádí film „Dopis z Polska“ věnovaný katastrofě vládního TU-154M u Smolenska. Jeho autor tvrdí, že snad historie ukáže, že se mýlil, avšak – jak poznamenává – s diváky se chce podělit o své obavy, které od 10. dubna vzrůstají.
Tisíce otázek a pochybností
Tvůrci filmu si všímají, že o událostech ve Smolensku se solidně informovat snaží velice málo medií. Na možnost atentátu na život prezidenta Polské Řečpospolity a 95 dalších osob nevzpomene praktiky nikdo. Režisér zdůrazňuje, že tak se děje i přes to, že polská prokuratura do této doby tuto hypotézu nevyloučila. Autor dává dost jednoznačně na srozuměnou, že medii prosazované tvrzení o chybě pilotů vytvořila ruská vláda již několik desítek minut po katastrofě. Na štěstí, jak dodává, značná část naší společnosti tuto tezi „nekupuje“. A podobně je tomu i s tvrzeními, že polští piloti neznali ruský jazyk a že byli špatně vyškoleni. Přestože tato tvrzení byla dávno překonána, nadále žijí svůj život v mediální sféře.
Ve filmu vypovídají experti signalizující, že v případě ruského vyšetřování mohlo dojít k manipulaci s důkazními materiály. Je tomu tak třeba se stenogramy se záznamy černých skříněk, které, jak několikrát informovaly noviny „Nasz Dziennik“, jsou nekompletní, a co je vysoce pravděpodobné – jsou zmanipulovány. Uváděny také jsou výpovědi rodin obětí. Ty poukazují, že např. protokoly z pitvy tělesných ostatků s jistotou byly dány „korekturám“. O tom svědčí nadále fakt, že nejsou přístupné. Čehokoli se hlouběji dotkneme, zrodí se stovky pochybností. A těch pochybností není čím dál tím méně, jen čím dál tím více – hovoří Zuzanna Kurtyková, vdova po šéfovi Institutu Pamięci Narodowej Januszovi Kurtykovi. Tvůrci dokumentu s tímto tvrzením souhlasí a představují další otázky, na které dnes úřady neudělují odpovědi. Jde mj. o to, proč nám Rusové do této doby nevydaly naše vlastnictví, čili vrak Tupoleva, černé skříňky i další věcné důkazy. Proč místo katastrofy vůbec nebylo po více než šest měsíců zabezpečeno? Proč vrak stroje chátrá ponechán pod holou oblohou, je vystaven vlhkosti, větru, dešti a dalším vnějším činitelům? A mnoho, mnoho dalších.
Čemu má sloužit smolenská lež?
"Příčiny katastrofy lze nalézt jen tehdy, jestliže se opravdu hledají“ - říká vypravěč. Velká část filmu je věnována otázce, proč ani Polsko ani Rusko tuto příčiny nehledají. Tím, že připomíná, že se polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska rozhodla v této věci nepřevzít vyšetřování, jestliže jak zdůvodnila „by to bylo zle přijato“, dává autor filmu jasně na srozuměnou, že vše, co je podstatné, se od počátku dostává do rukou ruské strany. Dokumentaristé takový postoj neomezené důvěry Moskvě jakož i svěření Moskvě plné odpovědnosti za vyšetřování nejvážnější letecké katastrofy v Polsku dost jednoznačně kritizují. Polsko se nemůže nic dovědět ve věci smrti vlastního prezidenta. (...) Musí o to pokaždé požádat jiný stát. A to i stát, jehož elitu lze těžko považovat za elitu průměrného demokratického státu - hovoří prof. Andrzej Nowak, sovětolog z Jagelonské Univerzity v Krakově. Připomíná, že takové elitě těžko dát důvěru, jakou ji obdařila Tuskova vláda. Obracení se na takové osoby prof. Nowak nazývá přímo „ponižování polského státu“. Na tisíc osob reprezentujících v Rusku nejvyšší posty (...) ne méně než 70 procent se rekrutuje ze zvláštních služeb, čili KGB či GRU. To není normální vládní elita - shrnuje. Tvůrci dokumentu připomínají, že tato elita s Putinem v čele, má na svědomí již smrt četných osobností opozice v Rusku, takových jako Anny Politkovské, či bývalých špionů, jako Alexandra Litviněnka, a že – aby přivodila válku v Čečensku - je také odpovědna za vyhození do povětří obytných domů s vlastními občany. To vše, dle názoru autorů filmu, ukazuje, že hypotéza o atentátu na život prezidenta Polské Řečpospolity je přinejmenším založena na zdravém úsudku.
Také dlouholetá historie polsko-ruských vztahů a zvláště shlížení na naší zemi Moskvou v rovině věků způsobují, že víra Tuska v dobré záměry Vladimíra Putina budí přinejmenším režisérův údiv.
Přivolává výpovědi ruských disidentů, kteří před takovým přístupem k šéfovi vlády Ruska varují. Vladimír Bukovský, bývalý vězeň sovětských koncentračních táborů ve filmu jednoznačně říká, že takovým postupem polských úřadů je ohrožena suverenita Polska. Ve filmu jsou vyvolávány četné příklady zrady, úskoků i lží, jakých se Moskva na našem Národě dopouštěla. Autoři se vrací až do XVIII. století a dělení Polska v důsledku kterých Rusku připadlo až 82% našeho území. Připomínají útok ze 17. září 1939, spojenectví s hitlerovským Německem, deportace na Sibiř a také vraždu polských důstojníků v Katynu v r. 1940. Zdůrazňují, že to byl právě katyňský zločin, ke kterému se Kreml nechce přiznat dodnes, spočinul v základech posílení komunistické moci v Polsku v letech 1945-1989. A vůči tomu pokládají otázky:
Čemu má sloužit cílené zatemňování situace kolem smolenské katastrofy? Proč v tomto tématu stále nemůžeme dospět k pravdě? Proč je nad vyšetřováním hustá mlha, taková jaká 10. dubna zahalila letiště Severnyj, když na něm měl přistávat prezident spolu s 95 představiteli polské elity?
Dokument Mariusze Pilise se končí velmi výmluvnou scénou, kterou představuje stroj sloužící k vytváření husté mlhy, jaký je ve stavu ruské armády.
Łukasz Sianożęcki
Komentáře