Byl jednou jeden chlapec, který si na své studium vydělával podomním prodejem. Jednoho odpoledne po prodeji zjistil, že mu nevystačí peníze na jídlo a měl obrovský hlad. Rozhodl se tedy, že zkusí požádat o jídlo u dalšího domu. Zaklepal a když ve dveřích uviděl krásnou mladou dámu, bylo mu stydno žádat o jídlo, a tak požádal jen o sklenku vody.
Žena viděla, že má muž nejspíš hlad a tak mu nalila obří sklenku mléka.
Chlapec ji pomalu vypil a zeptal se, co je dlužný.
"Nedlužíš mi nic," odpověděla mu. "Moje matka mě vždy učila, že za dobrý skutek se peníze neberou."
On jí odpověděl: "Pak vám tedy z celého srdce děkuji."
Jak Howard Kelly opustil její dům, cítil se neuvěřitelně krásně, jeho víra ve slušnost a lidskost se obnovila, ale hlavně, byl plný síly, která mu dodala odvahu pokračovat v prodeji a vydělat si tak na své studium.
Jak roky plynuly, muž dostudoval. A žena? Ta onemocněla a to tak vážně, že musela být převezena do hlavního města, aby se na její případ podívali specialisti.
Dr. Howard Kelly byl povolán na konzultaci. Když uslyšel jméno města, odkud byla převezena, pocítil zvláštní mrazení. Okamžitě seběhl dolů do jejího pokoje se na ni podívat.
Ihned ji poznal. Vrátil se nahoru do konzultační místnosti a rozhodl se, že udělá absolutně vše, co bude v jeho silách, aby jí pomohl. Od toho dne věnoval této ženě speciální pozornost.
Po dlouhém boji žena vyhrála a Dr. Kelly požádal, aby byl vystavený účet nejprve přinesen jemu na schválení. Podíval se na něj a dolů na kousek prázdného místa napsal vzkaz.
Účet poté putoval za ženou do jejího pokoje. Velice se bála nahlédnout do obálky, protože věděla, že zbytek svého života stráví splácením. Když se konečně podívala, uviděla vzkaz:
"Celé zaplaceno jednou sklenicí mléka."
Podepsán, Dr. Howard Kelly"
* * *
Nadějeplné svátky Vánoc
Jan Šinágl, 24.12.2013
Když chceš vědět co jsi byl, podívej se co jsi. Když chceš vědět co budeš,
podívej se co děláš.
Budha
* * *
Nechoď po prošlapaných cestách. Jdi po kterých ještě nikdo nešel,
abys jsi zanechal stopu a ne prach.
Antoine de Saint Exúpéry
* * *
"O reálné existenci Boha jsem přesvědčen více, než o tom,
že spolu zde právě nyní sedíme v této místnosti."
Mahatmá Gándhí:
Komentáře
Je srovnáván pláč za podobně prvoplánové sladkobolné pohádky, míjející se s realitou, pochopte to už. Příběhy Hanse Christiana Andersena jsou jistě taky dojemné, ale jsou to pořád pohádky. Dojímejme se nad reálnými životními příběhy obdivuhodných lidí, je jich naštěstí dost na to, abychom nemuseli strácet čas internetovými nesmysly.
Ale to nikdo nikomu nebere, jistě jsou lidé, které dojme k pláči i Ordinace v růžové zahradě, takže to není příliš relevantní kriterium. Považuji za zbytečné publikovat takové prvoplánové naivní "dojáky" jako výše uvedený článek, když stačí připomenout životní příběhy skutečných osobností (např. mnou zmíněné Matky Terezy) namísto přebírání internetových kýčů.
Chovani obou lekaru (Kelly & Lieben) je soucasti charity. Lide podporuji projekty, ktere chteji. Penizi, ale i casem a znalostmi.
Existuji lide, kteri se prizivuji na socialnim systemu, ale jsou i lide v nouzi, kteri si preji ci nemohou pracovat. A tem ma system pomoci. Starat se jenom o sobe, "platit sve zavazky”, je mozne nekdy, ale ne vzdycky. Jsou lekarske zakroky, na ktere jedinec nema a mutualizace je jedinou moznosti se delit o rizika.
Socialni a socialismus neni jedno a totez.
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.