„Mně šlo o jediné: aby se v té hektické době zastavil čas, aby se udělalo například předběžné opatření, vyhlásilo se moratorium na majetek KSČ, obstavení majetku apod. do doby, kdy se vše tak trochu znormalizuje, ohně pohasnou a vášně se uklidní. Bohužel, nikde jsem nenašla slyšení, nikde! Ani u prezidenta.“
Až nyní jsem si našel čas k přečtení knihy Pavla Kosatíka: VĚRA ČÁSLAVSKÁ – ŽIVOT NA OLYMPU. Přečetl jsem ji za dva dny. Níže pochopíte proč. Není na světě moc zemí, pokud vůbec, které by se tak dokázaly zachovat k člověku, navíc ženě, která toho tolik pro svoji milovanou zem vykonala, obětovala a která si toho tolik musela vytrpět, až to její duše málem nevydržela a nepřežila. Jsou „soupeři“ na jejichž praktiky a způsoby nestačí ani mnohonásobná olympijská vítězka. Pavel Kosatík to v závěru knihy vystihl přesně: „Zdá se mi, jako by hodnota všeho, co Čáslavská pro český národ vykonala a symbolizovala, znamenala spíš přitěžující okolnost.“
Přináším několik ukázek z knihy:
… Pražský světící arcibiskup František Tomášek zareagoval v novinách po jejích vítězstvích v Mexiku: „Dělá vše se skutečnou láskou a nadšením. To je velký přínos. Poslal jsem jí pozdravný dopis a zdůraznil v něm, že ukázala jiným, jak se správný harmonický řád promítá v celém životě, řád, v němž se jedná o správný postoj člověka ke všem problémům života.“ V soukromém dopise jí potom poděkoval za odvahu uskutečnit svatbu v kostele, která – jak se mělo i později ukázat – komunistům vadila neméně než její medaile a tichý protest dohromady.
… V listopadu 89 na VN řekla: „Prožívala jsem chvíle dojetí a neskonalého štěstí, když jsem stála na stupni nejvyšším a viděla k nebi stoupat československou vlajku, vlajku země, kterou miluji a pro kterou jsem vždy byla připravena podstoupit ty největší oběti. Zatímco má práce a mé úsilí mi přinášely uspokojení a potěšení, byla u nás řada lidí, zejména na vyšších místech, kteří mne pokořovali a ponižovali. Celých uplynulých dvacet let jsem se musela dívat, stejně jako miliony našich občanů, jak se lámou a křiví charaktery lidí v nejproduktivnějším věku. A na této cestě jsme došly až do dnešních dnů, kdy kruté násilí na mladých lidech bylo asi tou poslední kapkou, kterou pohár naší trpělivosti přetekl.“
… Mimo svou vlastní práci byla samozřejmě i členkou týmu Havlových spolupracovníků, účastnila se porad a vnášela do nich témata. Jedním z nich, bohužel neprosazeným, byl požadavek konfiskace majetku komunistické strany, který Věra dodávala do prezidentova grémia po celé své více než dvouleté působení na Hradě při skoro každé pravidelné poradě; její antikomunistické vstupy se tam staly obdobným refrénem, jakým býval kdysi výrok Catona staršího o Kartágu, které musí být zničeno. „Mně šlo o jediné: aby se v té hektické době zastavil čas, aby se udělalo například předběžné opatření, vyhlásilo se moratorium na majetek KSČ, obstavení majetku apod. do doby, kdy se vše tak trochu znormalizuje, ohně pohasnou a vášně se uklidní. Bohužel, nikde jsem nenašla slyšení, nikde! Ani u prezidenta.“ Zasloužila se o to, že do budovy bývalé Vysoké školy politické ÚV KSČ, tzv. vokovické Sorbonny, byla přestěhována FTVS.
… Soud však opět postupoval jinak. Především připustil zpochybnění Neoralova posudku novým posudkem, který doručili příbuzní zemřelého a který vypracoval znalec neurolog prof. František Hanzal. Nový znalec, pokud šlo o cysty, dospěl k jinému závěru než před ním prof. Neoral, neúčastnil se však pitvy a zpracoval své hodnocení jen na základě dokumentace. Soud v rozsudku nenaznačil, jaké důvody ho vedly k tomu, aby původnímu posudku renomovaného odborníka (prof. Neoral působil jako soudní znalec v oboru přes čtvrt století a podal za tu dobu na 3000 znaleckých posudků) odepřel váhu a začal pracovat s posudkem číslo dvě, dodaným jednou ze stran sporu. Sám Neoral se v písemném podání soudu podivil nad tím, že soud kladl znalecké otázky i svědkům, kteří neměli kvalifikaci soudních znalců, a bral jejich odpovědi v úvahu, ačkoli nemohlo jít o faktografii na základě smyslového zjištění (což je správně obsahem svědecké výpovědi), ale o odbornou interpretaci těchto fakt. Skutečné překvapení však na profesora Neorala čekalo poté, co na něj právní zástupce pozůstalých podal kvůli jeho znaleckému posudku trestní oznámení, podle něhož měl vypracovat vědomě nepravdivý posudek. Znalci se tehdy něco takového stalo poprvé v životě.
… Ve stejném roce Věře Čáslavské vysekl poklonu prof. Cyril Höschl, který ji o třináct let dřív ve funkci ředitele Psychiatrického centra zažil na dně: „Položila jste naši vědu na lopatky.“
* * *
Působí pokrytecky, kdy v době, kdy měla Věra Čáslavská nejhorší za sebou, jí v roce 2009 prezident Václav Klaus píše: „Zdá se mi, že o Vás vůbec nic neslyším, ale věřím, že jste v pořádku. Moc bych si to přál. Kdybyste měla pocit, že mohu v něčem pomoci, určitě se ozvěte.“ Připomínám, že Václav Klaus byl a je pravidelným hostem Memoriálu Josefa Odložila za jehož organizací stojí rodina Josefa Odložila v čele s děkanem VŠE Miroslavem Ševčíkem. Nedivme se, že tato rodina dělala vše pro záchranu dobrého jména Josefa Odložila. Pokud si knihu přečtete, zejména pasáže o jeho neuvěřitelném chování vůči vlastním dětem (např. při odstěhování si vzal sebou i dětský nábytek, fyzicky napadal vlastní děti i ženu!), nebudete pochybovat o jeho skutečném „charakteru“, kde dominoval mj. i vztah k majetku, podobně jako je tomu u rodiny Ševčíků. Jejich lživé články a stejně lživá vydaná kniha, spolu s neskutečným, primitivním honem médií za senzací, nakonec ovlivnily výsledek soudu a následně stály málem život i Věru Čáslavskou.
Postoje Věry Čáslavské jako poradkyně presidenta Václava Havla ve věci obstavení majetku KSČ, je nutno obdivovat. To, že ani Václav Havel její návrh nepodporoval svědčí o tom, že jeho moc a vliv nebyl neomezený. Nevím, že by se konaly masové demonstrace za zrušení KSČ, potrestání nejvyšších představitelů KSČ, zabavení jejich nakradených majetku i nakradeného majetku KSČ?! Právě ten jim umožnil další existenci, snadné pokračování v kradení pod rouškou podnikání a postupný, beztrestný návrat k moci a vlivu!
Nepochybně si byl Václav Havel vědom proč mohl být zvolen a co se od něho očekává - a neočekává. Byl si také jistě vědom, že jde o začátek nejisté cesty a že se ještě země bude jen pozvolna, po generace, zbavovat dědictví totality zasetého v našich myslích a duších.
Měli jsme „velitele“, ale jeho „vojsko“ nebylo ochotno bojovat. Chtělo, aby vybojoval vše sám za ně. O to více ho dnes kritizuje za prohru a činí jediným viníkem všeho a za všechny! Jsme stále „Václavové a švejci". Ke knížeti Boleslavovi máme daleko. Václav Havel vzal na sebe vědomě za národ a občany mravní odpovědnost, stejně jako za Protektorátu dr. Emil Hácha. Konzum, pohoda, osobní výhody a neodpovědnost jsou stále teprve až na prvním místě…
Nejsme bohužel národem bojovníků a mravně silných osobností, jaké představuje právě Věra Čáslavská, Marta Kubišová či bratři Mašínové. Bylo mi ctí jménem těchto dvou statečných žen, v srpnu 2011 v americkém Clevelandu, položit jejich jménem růže k rakvi zemřelého Ctirada Mašína…
Kdo bojuje, může prohrát – kdo nebojuje, už prohrál! V boji nemůže nikdy vyhrát ten, kdo se mu předem vyhne!
Jan Šinágl, 31.7.2013
Poslední poohlédnutí Věry Čáslavské … „Ty čubko jedna stará! Ihned vrať všechny medaile a vyznamenání, která jsi získala za éry komunistického režimu…Jak jsi zmínila, že KSČ byla zločineckou organizací – stydíme se za Tebe! Žila sis tu jak prase v žitě, z těch našich peněz ! Bez nás by sis ani neškrtla, těžko bys vycestovala na Západ. Koukej vrátit i ten samurajskej meč a zmizni co nejdál z našeho dohledu. Kanálama bys měla chodit, ty děvko jedna proradná…Zmizni daleko od Moskvy do stínu mrakodrapů, to ti radíme my, Tvoji bývalí příznivci.“ … „Věro Čáslavská, nezasloužíš si nic jiného, než chcípnout sama v bolestech. Jsi odporná ukázková svině, díky kterým je u nás takový bordel. Čáslavská, ty stará odporná babizno, chcípej v nejhorších bolestech smradlavá lůzo!“
Jasné vítězství spravedlnosti a dobrých mravů Věry Čáslavské před soudem
Věra Čáslavská: Semlela mě až bezmocnost bojovat za vlastního syna
Nádherný večer v Městské knihovně v Praze s Věrou Čáslavskou a Pavlem Kosatíkem
* * *
„Všechno skvělé a ušlechtilé se dá vyjádřit jednoduchým slovem. Svoboda, spravedlnost, čest, povinnost, slitování a naděje.”
Winston Churchill
* * *
”V tom nejlepším je člověk ten nejušlechtilejší tvor ze všech tvorů mezi zvířaty. Nedodržováním spravedlnosti a zákona se stává tou nejhorší bestií.”
Aristoteles
* * *
“Navlékněte na bezcharakterního zmetka talár a budete nepříjemně překvapeni, jak vám vaše zákony, třeba i ty nejlepší, překroutí po svém.
To samé platí i o politicích, kterým jejich sobecké JÁ A JENOM JÁ zatemní rozum.”
* * *
Komentáře
RSS informační kanál komentářů k tomuto článku.