Aktualizováno 14.7.2024: MZV ČR: Strašidelná kárná komise. „Pornoherec“ Čistecký velvyslancem ČR ve SRN ?!
Aktualizováno 4.7.2024: Tomáš Pecina „Prožíváme poslední měsíce české demokracie?“, uveřejněném již dne 30. 5. 2012 na webu http://slepeckahul.pecina.cz
„Stát a státní struktury nebyly budovány podle pevného plánu a v úctě k demokratickému systému hodnot. Policie je fatálně zkorumpovaná, justiční systém je dysfunkční, zemi ovládají mafie exekutorů, lichvářů a podvodníků, proti nimž slušný člověk nenajde zastání a nemá proto důvod se státem se identifikovat a hájit jej, je-li sám denně konfrontován s tím, jak je státu lhostejný on.“
***
Aktualizováno 23.6.2024: Dnešního dne slavíme Mezinárodní den whistleblowingu – ochrany oznamovatelů - Značení včelích matek v oplodňáčku. Letos frčí zelená - Takové starosti mají ministři Lipavský a Šalamoun...
***
Aktualizováno 20.6.2024: Redakční radě časopisu ministerstva zahraničí šéfoval ruský špion
***
Dr. Damjan Prelovšek – historik umění a odborník na moderní architekturu, odborník na dílo architekta Jože Plečnika, velvyslanec Slovinska v ČR 1998-2002, člen Evropské akademie věd a umění, spisovatel a fotograf.
***
AUDIOZÁZNAM výslechu svědka Damjana Prelovšeka (1.4.2022)
***
Česká televize nedávno odvysílala francouzský film Atentát v Paříži z roku 1972 inspirovaný skutečnou událostí. Příběh bývalého marockého ministra Sadiela (ve skutečnosti politika Mehdi Ben Barka, mimochodem spolupracovníka československé STB). Byl přítelem vylákán ze svého švýcarského exilu do Paříže pod záminkou mediálního interview. Trochu připomíná i naši story. Sadiel byl unesen na Bulváru St. Germain francouzskou tajnou policií, přepraven do vily gsngstera, který za války spolupracoval s gestapem a v jejím sklepení nelidsky mučen svým bývalým přítelem a kolegou, rovněž marockým ministrem, ovšem stále ještě ve funkci. Sadiel náležel k levicovým politikům, přemýšlel nad zlepšením životní úrovně chudého marockého lidu, který dle jeho kata „ještě nedospěl tak daleko, aby si ji zasloužil“. Do Maroka se vrátil Sadiel v dřevěné bedně a byl kdesi pohřben pod nánosem písku. Přítel v uvozovkách, kterého hraje mistr Trintignan, zalitoval svého pochybení, k němuž ho tajná služba donutila výhrůžkami a nutno dodat, že zřejmě netušil, že konečným cílem je Sadielova smrt a vynucení jmen jeho spolupracovníků v Maroku středověkými metodami. Trintignan tedy vše nahrál na magnetofonovou pásku a kontaktoval své mediální kolegy, aby došlo ke zveřejnění kauzy, doufal i v záchranu Sadielova života. To se mu bohužel nepovedlo. Vtipná byla scéna řady mužů sedících na sluchátkách a odposlouchávajících konverzace. Samozřejmě se takto ihned dozvěděli, kde je Trintignanova kancelář a zneškodnili ho. Zemřel nakonec rukou onoho novinářského kolegy, který také pracoval pro tajňáky. Trintignan ale přece jen nějaké slušné přátele měl a ti oznámili policii, že je ve sklepení vily Sadiel držen i ohrožení Trintignanova života. Komisař byl aktivní a snažil se vše vyšetřit. Jeho pátrání se tajné službě nelíbilo, a tak se ho jejich pracovník snažil přimět, aby všeho nechal. Policista byl ale čestný a nedal se zastrašit. Bohužel na zkorumpované tajňáky byl krátký. Patří mu alespoň obdiv za statečnost a odvahu a snahu, což české Národní centrále pro boj s organizovaným zločinem chybí. Ta, když jí někdo naznačí, že šetřit nemá, vzdá vše.
Film nicméně připomenul prostředí politických machinací, v nichž často služby hrají větší či menší roli
I Trintinagnova přítelkyně ve snímku nejprve nevěří, co jí vypráví a říká: „to je jako detektivka“. Ano, tak je to bohužel i s naším příběhem. Jen my jsme ještě naštěstí naživu, přestože nám bylo opakovaně vyhrožováno. Tajné služby se každopádně aktivizovaly i zde. Ne únosem, nýbrž sledováním české ambasády, jejích pracovníků a snahou překazit podvody s vízy, případně později přispět k jejich prošetření. Jenže to nebylo možné bez spolupráce české strany a ta zájem na boji s korupcí neměla.
Read more...