Tvrdí Anna Shavit (AS)v debatě o společenských změnách v důsledku pandemie. Miroslav Bárta (MB) dodává: „Díky krizím jsme silnější.“
Nejlepší prevencí proti zhoubnému vlivu elit, které se vymknuly z kloubů, je silná a vzdělaná společnost, která má přirozenou vlastnost kritického uvažování a transparentnosti. K tomu je potřeba i nezávislá justice, jejíž šéf by ideálně neměl být ani členem vlády. Střídání elit obvykle probíhá skokově. Sokratovské tvrzení, že existence a bytí má smysl, pouze je-li naplněno poznáním a obsahem, je zcela na každém z nás.
* * *
MB: Jsme téměř jediná západní demokratická země, jež přikázala svým občanům nosit roušky za všech okolností mimo domov.
MB: Jedno vím zcela jistě: elita či lídři nepodléhají momentálním náladám ve společnosti nebo průzkumům, oni je dokážou měnit!
AS: V historii se opakovaně ukazuje, že elity nemusíme milovat, ale když jsou svrženy, společnost na to jako celek často doplatí.
LN: Jak by se měli elity chovat k „obyčejným“ lidem?
AS: První věc kterou se každý kandidát v předvolební kampani dozví je, že od okamžiku, kdy se uchází o voliče, už neexistují „obyčejní“ lidé, že každý jedinec je důležitý a zajímavý. Jedna z teorií leadershipu mluví o tom, že vůdce neexistuje, pokud nemá ty, kdo ho následují a podporují. Izraelský historik Juval Noach Harari ve svém nedávno zveřejněném textu ve Financial Times v souvislosti s celosvětovou pandemií zmínil, že společnosti rychle přijaly striktní opatření, protože důvěřují elitám. Tato důvěra se objevila přes noc, věříme systému, ve kterém žijeme, předpokládáme, že „má“ zájem se o nás postarat. Nicméně to může rychle zmizet.
LN: Co s elitami, které se zpronevěřily svému poslání?
MB: Známe mnoho příkladů z minulosti, kdy byly elity odstraněny tím, že byly umlčeny, například Periklés v Athénách ostrakizací. Nebo nebyly zvoleny, například Winston Churchill ve Velké Británii po druhé světové válce. Nejlepší prevencí proti zhoubnému vlivu elit, které se vymknuly z kloubů, je silná a vzdělaná společnost, která má přirozenou vlastnost kritického uvažování a transparentnosti. K tomu je potřeba i nezávislá justice, jejíž šéf by ideálně neměl být ani členem vlády. Střídání elit obvykle probíhá skokově.
LN: Řekněte co nejlepšího a naopak nejhoršího mohou elity udělat pro vývoj lidstva?
MB: Plnit své role, které jsme popsaly výše. Naopak pokud zneužijí svého postavení, bude nakonec zle s celou společností. A nemusíme vybírat tu nebo onu věc. Společnost je bez svých funkčních elit ztracena a naopak, žádné skutečné elity nemohou fungovat, když je bude společnost ignorovat.
LN: Myslíte si, že v minulosti už existovala nebo může v budoucnu vzniknout nějaká ideální společnost?
MB: Od okamžiku, kdy si Adam kousl v ráji do jablka, je naším osudem kráčet po cestě za lepším životem, za lepší společností. A tato cesta myslím nikdy neskončí – vždy se po úspěchu vyskytne krize nebo kolaps. Právě díky nim se člověk a lidská mysl stává silnější, odolnější. Jak říká John Tainter, autor zásadní knihy o kolapsech civilizací, civilizace rostou na řešení problémů. Anebo také upadají, říkám já, pokud je nedokážou vyřešit a nemají dostatek energie. Jeden se sedmi zákonů vývoje civilizací (viz infobox na konci) říká, že to, co nás přivede na vrchol, je to, co nás přivede do krize. I to potvrzuje, že naším údělem je neustálá cesta vpřed a uvážlivé posouvání našich možností.
AS: V přímém přenosu sledujeme, jak se celý svět potýká s nastálou situací. Sledujeme USA, západoevropské velmoci, EU… Už nyní je jasné, že zažité vzorce o fungování těchto zemí, které byly po dlouhou dobu vzorem, ať již ohledně úrovně demokracie či kvality života, se otřesou. Obecná představa o „ideálních zemích“ se změní. Otázka je, zda-li budeme směřovat k izolaci, nebo budeme chtít být i nadále otevřenou společností. Sokratovské tvrzení, že existence a bytí má smysl, pouze je-li naplněno poznáním a obsahem, je zcela na každém z nás.
LN: Je si v něčem podobná egyptská a naše současná civilizace, i s ohledem na čelení krizi?
MB: každá civilizace je unikátní, vyvíjí se svým specifickým způsobem a v jedinečném prostředí, které ji charakterizuje. Přesto lze říci, že mají několik obecných charakteristik vždy společných, a samozřejmě to platí i pro starověký Egypt. Každá civilizace nebo společnost je závislá na dostupných zdrojích energie, na schopnosti se adaptovat na měnící se životní prostředí, na kvalitě svých elit a na společenské smlouvě. K tomu přistupuje jejich vnitřní vývojová dynamika, způsob, jakým spotřebovávají své zdroje apod. V neposlední řadě to je zásadní role vědy a technologií, které jim dávají schopnost vyrovnávat se s různými krizovými obdobími.
* * *
SEDM ZÁKONŮ CIVILIZCE
- Všechny civilizace jsou konečné v čase i prostoru. Na jejich začátku i konci obvykle stojí konflikt.
- Faktory, které přivedou civilizaci na vrchol, jsou obvykle těmi, které ji přivedou do krize či kolapsu.
- Ke změnám ve vývoji společností a civilizací dochází skokově a obvykle je odstartuje náhodný spouštěč, který ale nelze považovat za příčinu.
- Vývoj každé civilizace je determinován technologiemi a zdroji energie. Bez objektivně levné energie civilizace nemůže růst.
- Každou civilizaci udržuje při životě funkční společenská smlouva, která v praxi znamená především vzájemnou kooperaci mezi elitami a většinovou populací.
- Každá civilizace či společnost je založena na sdílených hodnotách a implicitním právu, leadershipu a vizi.
- Úspěch každé civilizace závisí na její schopnosti adaptace na proměňující se přírodní prostředí.
Autorem těchto sedmi zákonů je Miroslav Bárta
Z rozhovoru: LN, Zažité vzorce se otřesou, 18.4.2020
* * *
1.11.2018: Jsem globální léčitel !!!
J.Š. 20.4.2020
Read more...