… "Bylo to pro mě hrozné. Myslel jsem si, že už se nikdy neuvidíme," vzpomíná rodák z durynského Eisenachu. Už tak složitou situaci mu dál ztěžovala tajná policie Stasi, která ho na nádraží ani nenechala rozloučit se s matkou, za pár dnů mu odpojila telefon a v dalších týdnech zabavovala všechny dopisy od rodičů. Když dorazil do Prahy, nevěděl, kde přesně západoněmecká ambasáda leží a už vůbec ne, jestli se na to někoho může zeptat, aniž by se vystavil nebezpečí. Ve studeném a deštivém dni proto 11 hodin chodil po městě a snažil se velvyslanectví najít sám. Nakonec se mu podařilo doběhnout k zadní části velvyslanectví k plotu, který znal ze zpravodajství západoněmecké televize. "Vůbec nevím, jak jsem se přes něj dostal," říká. S rodiči se pak šťastně shledal v západním Německu.
* * *
Na Malostranském náměstí v Praze začíná venkovní výstava Cesta je volná! Německý exodus v roce 1989. Připomene tři desítky let staré události, kdy Němci z Německé demokratické republiky (NDR) zaplavili západoněmeckou ambasádu v Praze ve snaze dostat se na druhou stranu železné opony. Koncem září výstavu doprovodí historická jízda svobody, kterou pořádá německý automobilový spolek Fuhrpark-Ost-West s historickými vozy z bývalé NDR.
Koncem léta a začátkem podzimu roku 1989 se v areálu západoněmeckého velvyslanectví v Lobkovickém paláci na Malé Straně tísnily tisíce východních Němců. "Jejich vůle po svobodě otřásla posledními oporami komunistického režimu a bezprostředně přispěla k pádu Berlínské zdi," připomínají organizátoři výstavy. Nakonec padla i železná opona a s ní celý východní blok.
Jak uvedl v rozhovoru se zpravodajem ČTK Jens Hase, na západoněmecké ambasádě spal téměř dva týdny ve špinavém oblečení na schodech, nemyl se a nečistil si zuby. Přesto na dobu, kterou v září 1989 jako devatenáctiletý mladík strávil na západoněmecké ambasádě v Praze, vzpomíná jen v tom nejlepším. Touha znovu vidět rodiče, byla pro Haseho hlavním důvodem, proč se k útěku z východního Německa rozhodl. Oběma totiž především kvůli vážné srdeční nemoci otce komunistický režim v dubnu 1989 dovolil vycestovat na Západ, jejich synovi ale nikoliv. "Bylo to pro mě hrozné. Myslel jsem si, že už se nikdy neuvidíme," vzpomíná rodák z durynského Eisenachu. Už tak složitou situaci mu dál ztěžovala tajná policie Stasi, která ho na nádraží ani nenechala rozloučit se s matkou, za pár dnů mu odpojila telefon a v dalších týdnech zabavovala všechny dopisy od rodičů. Když dorazil do Prahy, nevěděl, kde přesně západoněmecká ambasáda leží a už vůbec ne, jestli se na to někoho může zeptat, aniž by se vystavil nebezpečí. Ve studeném a deštivém dni proto 11 hodin chodil po městě a snažil se velvyslanectví najít sám. Nakonec se mu podařilo doběhnout k zadní části velvyslanectví k plotu, který znal ze zpravodajství západoněmecké televize. "Vůbec nevím, jak jsem se přes něj dostal," říká. S rodiči se pak šťastně shledal v západním Německu.
ČRo, 10.9.2019
* * *
Neskutečná prasárna „soudce“ Veleka u OS v Chebu!
J.Š.
Read more...