Problém GDPR je, že z hlediska bezpečnostních služeb vrací Evropu do 20.století.
… Nepochybuji o tom, že nařízení o ochraně osobních dat psali zkušení právníci. Ale nedomysleli do důsledků co tvoří. Nadnárodní právo se většinou omezuje na věci, jako je převaděčství, obchod z drogami, zkrátka přeshraniční kriminalita. Soukromí ale nemůže být nadnárodní. Představte si situaci, kdy náš izraelský software v Saudské Arábii náhodou narazí na osobní data o nějakém občanovi EU. My je ani nemůžeme předat dál a upozornit třeba evropské tajné služby.
Mám pocit, že Evropa soukromí povýšila na takovou vysokou hodnotu v právu, jakou má třeba lidský život. Právo skupiny jednotlivců, kteří se obávají zneužití svých osobních dat, bylo povýšeno nad právo většiny, která chce chránit svůj život. V americké Deklaraci nezávislosti Thomas Jefferson napsal, že nezcizitelná práva jsou právo na život, svobodu a usilování o štěstí. Soukromí patří do sféry usilování o štěstí. Jenže klíčové je, že ta práva nejsou na stejné úrovni, ale seřazena za sebou. Bez života není svoboda a bez svobody zase nemůžete usilovat o štěstí.
Problém GDPR je, že z hlediska bezpečnostních služeb vrací Evropu do 20.století. Podezřelí jste, když budete na sociální síti sdílet obsahy nebo psát posty, které mají jasnou souvislost s jazykem extrémistů. Když se vrátím na začátek – policisté vás budou hledat pod pouliční lampou. Když ale budete jen trochu chytrý a naučíte se komunikovat nějakou kódovanou řečí, nikdo vás sledovat nemůže, i kdybyste chystal atentát. Protože pokud nepřekročíte jasně daná vymezení, můžete se spolehnout na ochranu podle evropského nařízení o ochraně osobních dat.
Je mi líto, že se Evropa sama vmanévrovala do takové situace. Ale bojím se, že dopady GDPR na bezpečnostní sféru si Evropská unie uvědomí až po nějakém dalším atentátu. To už ale bude hodně pozdě.
Šmuel Bar, „Robot, který čte islamisty“, LN 16.2.2019
***
Není možné, aby ochrana soukromí byla upřednostňována na úkor ochrany veřejnosti a ohrožovala její existenci!
Jsme dnes v situaci, kdy stát i svět ovládá de facto tzv. „DEEP STATE“. Stát v rámci státu je forma tajné vlády, skládající se ze skrytých moci, která působí nezávisle na politickém vedení země, při prosazování vlastního programu a cílů . Příklady zahrnují státní orgány, jako jsou ozbrojené síly nebo veřejné orgány (zpravodajské služby, policie, tajná policie, správní orgány a vládní byrokracie). Stát ve státě může mít také podobu zakořeněných, kariérových státních úředníků, kteří konají nekonspiračním způsobem, aby prosazovali své vlastní zájmy. Záměr státu ve státě může zahrnovat kontinuitu samotného státu, jistotu zaměstnání pro členy, posílenou moc a autoritu a snahu o ideologické cíle. Může působit v rozporu s agendou volených úředníků tím, že brání, odmítá a podrývá své politiky, podmínky a směrnice. Může mít také podobu vládních společností nebo soukromých společností, které jednají nezávisle na regulační nebo vládní kontrole.
Stručně, stát i svět ve skutečnosti ovládají nevolení lidé a jimi vytvořené struktury a zájmová společenství, která se vzájemně doplňují a kryjí před odhalením a potrestáním. Korumpují a ovládají demokratické instituce a nemálo zvolených politiků. Je to otázkou charakteru a hlavně médií, aby se dostala z jejich vlivu, informovala občany a zabraňovala jejich manipulaci.
Premiér tento systém zná, nedá se koupit jako většina, proto ty zoufalé až komické útoky na jeho zdiskreditování za každou cenu, trvající už roky a stále bezúspěšné. Ti kdo na premiéra útočí, jsou nutně součástí českého „deep state“. Odhalují se sami. Je nadějí naší země, že je to stále více lidem jasné.
Jan Šinágl, 19.2.2019
***
„Sprostí, zchytralí a zákeřní dokáží i bezpráví povýšit na právo.“
… „Něco je zkaženého ve státě dánském“ – praví Shakespearův Hamlet a tento jeho výrok platí i v naší současnosti. Právo bylo důsledně „odmravněno“, spravedlnost označena za přežitek minulosti, zkažené jsou mravy i mezilidské vztahy a celá naše společnost zcyničtěla, zesobečtěla a odlidštila se. Mnohdy ani v rodině spolu lidé nemluví, stále hledí na televizi anebo do počítače, tabletu nebo mobilního telefonu a nesednou si spolu ani ke stolu, aby si alespoň na chvilku v klidu popovídali. Mírou lidské „kvality“ už není poctivé, slušné, ohleduplné a spravedlivé chování, ale majetek, postavení a moc, které zákonitě provázejí nejen drzost, bezohlednost, bezcitnost, chamtivost, rozmařilost, zpupnost, hulvátství a arogance, ale i nutkavé myšlenky (tj. něco říci anebo vykonat) a s nimi spojené i těžké sny. https://www.sinagl.cz/z-korespondence/8704-kolik-toho-clovek-snese.html
***
„Moderní marketing je založen na principu „nejnovější“ a „nejvíc“. Dva největší velikáni posledních 100 let Einstein a Hawking řekli, že je to technologie, která doslova zničí lidstvo. Nemysleli třeba nukleární zbraně, ale závislost na technologiích. Nejvíce je ohrožena naše schopnost být humanitní.“
MUDr. Martin Jan Stránský: Mobily připravují mozek o humanitu (LN, 16.2.2019)
Read more...