Všímavost je v podstatě stav mysli – vidíme svět čistě a jasně jako děti, avšak s nabytými vědomostmi. Osvojení si všímavosti meditací otvírá nové možnosti pro uvažování a řešení problémů. Navíc vede k nestandardnímu myšlení, které je důležité pro pocit štěstí i různé jiné činnosti. Všímavost také poskytuje výhodu vidět objektivně.
Všímavost se objevuje v různých souvislostech, přičemž často není zřejmé, co znamená. Britský profesor klinické psychiatrie na Oxfordské univerzitě Mark Williams a novinář a lektor meditací Danny Penman se v knize Všímavost. Jak najít klid v uspěchaném světě, jež vyšla anglicky v roce 2011 a stala se bestsellerem a česky o tři roky později, pokoušejí všímavost definovat.
…. Většinu života nás ovládají myšlenky a často si myslíme, že jsou naše. Následně si vytvoříme zkratku, že myšlenky jsme my sami, což způsobuje mnoho problémů. Lpění na myšlenkách se podobá lpění na majetku. S obojím máme sklon se ztotožňovat a považovat za součást sebe, přičemž platí, že přeceňujeme, co vlastníme, a podceňujeme, co nemáme. Myšlenek a majetku se neradi vzdáváme, proto se o ně přeme a soudíme. Pokud někdo zpochybní naše myšlenky, považujeme to často za své zpochybnění. Staré duchovní metody, jejichž účinnost v současnosti potvrzují vědecké výzkumy, však ukazují, že všimnutí si, že naše myšlenky nejsme my, je důležité pro naše zdraví i rozhodování.
… Všímavost je v podstatě stav mysli – vidíme svět čistě a jasně jako děti, ale s nabytými vědomostmi. Užívání alkoholu a drog způsobuje vyprázdnění mysli, když vnímáme okolí bez myšlenek, které obtěžují – kognitivní schopnosti jsou ale narušeny. Všímavost umožňuje jasnou mysl a přemýšlení a podobá se vyčištění hardwaru počítače – uvažujeme rychleji a lépe. Tvrzení, že někdo je všímavý, a jiný nikoli, je však zavádějící. Všímavost lze získat pouze meditací a trénovat ji, přičemž cílem je ji mít co největší část života. Například Ježíš k ní vybízí, když říká, že pro vstup do království nebeského je třeba být jako dítě. Evangelia také vedou k všímavosti – nabádají k nesouzení druhých a vlastnímu sledování.
… Nabytí všímavosti značně snižuje riziko deprese i kardiologických onemocnění. Pacienti, kteří pravidelně používali metodu všímavosti, na tom byli psychicky stejně nebo lépe než ti, kteří brali léky. Myšlenky také ovlivňují naši náladu. Podle Williamse a Penmana si málo uvědomujeme, že nálada ovlivňuje naše myšlenky, a proto je důležité se na ni zaměřit. Pouhý úsměv vyvolá pocit štěstí, přičemž naše tělo reaguje na reálné i iracionální hrozby.
… Nikdy jsme nežili ve stejném bezpečí jako v současnosti, a proto si ohrožení sami vytváříme a zbytečně se jimi trápíme. Navíc jsme přesvědčeni, že čím více se budeme zabývat potenciálními problémy, tím snadněji je vyřešíme, až nastanou. Ukazuje se však, že to bývá naopak. Před problémy není dobré utíkat, ale všímat si jich – v čisté formě, bez strachu a emocí, které odvádějí pozornost od jejich konstruktivního řešení.
…Francouzský spisovatel Marcel Proust (1871–1922) napsal, že pravé objevování nespočívá v hledání nového, ale v pohledu jinýma očima. Většinu života prožíváme v dělání, a nikoli bytí, přičemž hlavním předpokladem všímavosti je žít v přítomnosti, aniž bychom se starali o nezměnitelné – svět je takový, jaký je, a nikoli jaký očekáváme, jaký chceme, aby byl, či jaký se bojíme, že bude. Život je všímavost. Williams a Penman konstatují, že pokud se dozvíme, že někomu zbývá pár let života, jsme otřeseni, přičemž sami často příliš času nemáme. Děláme, co si myslíme, že se má dělat, aniž si uvědomujeme, proč to děláme. Všímavost proto prodlužuje života k jejímu nabytí objevil Williams kognitivní terapii založenou na všímavosti.
Meditační metody
Williams a Penman také uvádějí meditační metody, jejichž zvládnutí přispívá ke klidu v uspěchaném světě. Všímání si běžných činností. Při tomto cvičení si všímáme svých každodenních zvyků, které děláme prostřednictvím autopilota. Meditace se proto věnuje například čištění zubů, chůze či stravování. Je třeba nemyslet na nic jiného a zabývat se pouze tím, co právě děláme.
Meditace těla a dechu
Dech je nejmocnějším nástrojem k všímavosti. Při každém nádechu si můžeme všímat vlastní existence. Dýcháme nosem do podbřišku a vydechujeme. Můžeme si i stanovit rituály, například se ráno po probuzení pětkrát nadechnout.
Skenování těla
Tato meditace se zaměřuje na tělo, postupně přesouváme pozornost z jedné jeho části na druhou a prožíváme svou existenci.
Meditace zvuku a myšlenek
Při této meditaci se zaposloucháváme do toho, co slyšíme, aniž to hodnotíme. Pokud nás napadají myšlenky, nehodnotíme je a považujeme je za pouhé zvuky. Myšlenky je také možné kategorizovat – budoucnost, minulost – a nechat je procházet.
Zkoumání potíží
Vede k všímání si problému a jeho objektivnímu pochopení, přičemž se jej snažíme dekonstruovat a jeho části vidět z různých úhlů jako na kubistickém obraze.
Přátelská meditace
Učí se mít rád a smířit se s sebou, nevyčítat si vlastní chyby nebo omyly, ale být k sobě laskavý. Všímavost se obtížně vysvětluje, proto se Williams a Penman věnují i tomu, co jí není, například rezignace nebo ochota snášet nesnesitelné – mnoho lidí, kteří se o ni pokoušeli, jí nikdy nedosáhlo. A vyvracejí představu, že k všímavosti je nutné navštěvovat jógu či být v poloze lotosového květu. Lze ji získat kdykoli, třeba v metru.
* * *
Všímavost. Jak najít klid v uspěchaném světě
Mindfulness: An Eight-Week Plan for Finding Peace in a Frantic World, Rodale Press 2011
AUTOŘI: Mark Williams a Danny Penman
VYDAL: Anag 2014
ROZSAH: 224 stran
* * *
J.Š.11.12.2016
Read more...