… Zatímco strategie z roku 2010 zmiňuje, že základem transformační politiky je pojetí, že „nemá smysl oddělovat od sebe lidská práva a demokracii, protože (...) lidská práva jsou substance a demokracie systém“, v náměstkově verzi, již mají LN k dispozici, se píše, že základem transformační politiky je přesvědčení, že „nemá smysl oddělovat od sebe práva občanská, sociální, hospodářská, genderová, kulturní a environmentální“. Zmínka o demokracii byla vyškrtnuta. …
… Ke změně přistoupil první náměstek na ministerstvu Petr Drulák s mandátem od Lubomíra Zaorálka. Na první pohled je v nové koncepci patrný odklon od politických práv a demokracie jakožto systému, kde se právům nejlépe daří. … Náměstek ministra zahraničí mění lidsko-právní priority státu; ustoupil důraz na demokracii a přibyl „reformní komunismus“. Lubomíru Zaorálkovi přišly" první výpovědi. … Před rozmělněním transformační politiky varoval před časem v rozhovoru pro LN ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. „Transformační pomoc je specifická činnost, která mnohdy probíhá v utajení. Pokud ztratí svoje specifika, ztratí i svoji akceschopnost. Byla by to škoda. Je to zřejmě nejzajímavější věc, kterou jsme dali světu po roce 1989,“ řekl Pánek. … Nová koncepce transformační politiky přichází ve chvíli, kdy Praha hostí mezinárodní lidsko-právní konferenci iniciovanou Václavem Havlem Fórum 2000. Dnes dopoledne na ní promluví také nový americký velvyslanec v Česku Andrew Schapiro a podle informací LN by měl apelovat na to, aby Česko neupouštělo od svojí lidskoprávní tradice. Pokud se tak stane, bylo by to podle Schapira „zklamání“. … Bude to zajímavý vzkaz i na Úřad vlády. Sobotka jede v listopadu do Washingtonu odhalit Havlovu bustu do Kongresu a rád by byl přijat špičkou americké politiky. USA už přitom jednou Sobotku upozornily, že se změnou zdejšího přístupu k lidským právům a spojenecké solidaritě bude takové setkání těžko možné.
PRAHA Česká zahraniční politika stojí na pokraji jedné z nejzásadnějších změn dosavadního kurzu. Ministerstvo zahraničí se rozhodlo přepsat transformační strategii, jejímž prostřednictvím stát podporuje občanskou společnost v třetích zemích. Nové pojetí přitom rozmělňuje zacílení pomoci na opozičníky a obránce lidských práv v totalitních státech a ohrožuje její pokračování.
Ke změně přistoupil první náměstek na ministerstvu Petr Drulák s mandátem od Lubomíra Zaorálka. Na první pohled je v nové koncepci patrný odklon od politických práv a demokracie jakožto systému, kde se právům nejlépe daří.
Zatímco strategie z roku 2010 zmiňuje, že základem transformační politiky je pojetí, že „nemá smysl oddělovat od sebe lidská práva a demokracii, protože (...) lidská práva jsou substance a demokracie systém“, v náměstkově verzi, již mají LN k dispozici, se píše, že základem transformační politiky je přesvědčení, že „nemá smysl oddělovat od sebe práva občanská, sociální, hospodářská, genderová, kulturní a environmentální“. Zmínka o demokracii byla vyškrtnuta.
Jiné jsou také vlastní cíle transformační politiky. Dosud jimi byly „podpora demokracie ve světě a (...) politických systémů založených na demokratických principech a respektu k lidským právům“. Nově definované jsou: „přispívat k důstojnějšímu životu“, posilovat demokracii „tam, kde je to možné“, a vést „globální dialog o lidských právech, který vyústí do skutečného univerzalismu“.
Jakkoli to může působit jako rétorické cvičení, nová transformační politika se tím rozevírá do šířky, která pojme všechno a nic zároveň. Domácím kritikům lidskoprávní agendy umožní říct, že například nemá smysl nadále finančně podporovat rodiny kubánských politických vězňů. Tamní komunističtí vládci demokracii nechtějí a dosavadní česká pomoc se odehrává bez jejich souhlasu.
Zpochybnění univerzality lidských práv, jak jsou v současné době definována řadou mezinárodních dokumentů, jichž je Česko signatářem, pak využijí státy s nejhorším záznamem právě na tomto poli. Země jako Čína, Ázerbájdžán nebo Saudská Arábie pravidelně odmítají západní kritiku útlaku svých vlastních obyvatel s odkazem na jinou kulturní tradici a relativizují lidská práva jako hračku Západu.
Nové pojetí lidských práv
Petr Drulák na dotaz LN po svých argumentech, které jej vedly ke změně koncepce transformační politiky, odpověděl obecným konstatováním, že na ministerstvu „probíhá o koncepci interní debata, která dosud nebyla uzavřena“. Stejně obecně reagoval Drulákův šéf Lubomír Zaorálek: jde o pracovní materiál, který bude po dokončení předložen veřejnosti.
Změna koncepce odpovídá novému pojetí lidských práv, jež na jaře vyhlásil první náměstek Černínu. Drulák tehdy zkritizoval dosavadní přístup jako jednostranně atlantický a konfrontační a řekl, že česká zahraniční politika půjde cestou dialogu i s kritizovanými vládami. Zaorálkova cesta do Číny změnu stvrdila.
Ústup od podpory demokracie logicky navazuje. Zatímco s čínskou vládou je možné se shodnout na některých právech, na demokracii ne.
Novou koncepci přivítají zastánci ekonomizace zahraniční politiky z okolí Zaorálka i premiéra Bohuslava Sobotky, kteří by rádi viděli 50 milionů ročně, jež transformační rozpočet obnáší, investované na podporu českého exportu. To současné pojetí transformační politiky neumožňuje.
USA: Bylo by to zklamání
Ne všichni změnu vítají. Kvůli nesouhlasu s koncepcí rezignovala minulý týden na funkci ředitelka odboru lidských práv a transformační politiky - odchází také její podřízená - a Zaorálek rezignaci přijal.
„Neshodujeme se v názoru na odkaz reformních komunistů, které vidím jako součást naší lidsko-právní tradice,“ napsal k tomu v odpovědi LN ministr v narážce na Drulákovu větu z koncepce, že jedním z východisek české transformační politiky jsou „zkušenosti reformního komunismu“.
Před rozmělněním transformační politiky varoval před časem v rozhovoru pro LN ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. „Transformační pomoc je specifická činnost, která mnohdy probíhá v utajení. Pokud ztratí svoje specifika, ztratí i svoji akceschopnost. Byla by to škoda. Je to zřejmě nejzajímavější věc, kterou jsme dali světu po roce 1989,“ řekl Pánek.
Nová koncepce transformační politiky přichází ve chvíli, kdy Praha hostí mezinárodní lidsko-právní konferenci iniciovanou Václavem Havlem Fórum 2000. Dnes dopoledne na ní promluví také nový americký velvyslanec v Česku Andrew Schapiro a podle informací LN by měl apelovat na to, aby Česko neupouštělo od svojí lidskoprávní tradice. Pokud se tak stane, bylo by to podle Schapira „zklamání“.
Bude to zajímavý vzkaz i na Úřad vlády. Sobotka jede v listopadu do Washingtonu odhalit Havlovu bustu do Kongresu a rád by byl přijat špičkou americké politiky. USA už přitom jednou Sobotku upozornily, že se změnou zdejšího přístupu k lidským právům a spojenecké solidaritě bude takové setkání těžko možné.
LN, Kateřina Šafaříková, 13.10.2014, DOMOV, str. 9
Read more...