Po skončení války v roce 1945, se stali tisíce sudetských Němců obětí české zvůle. Místa hrůz jsou dobře známa. Kupodivu přitom skoro pokaždé chybí jméno Plzně. To může být způsobeno i tím, že se tyto zločiny udály za tlustými vězeňskými zdmi. - Teror Čechů v roce 1945 se nezastavil ani před prominenty. Takže se mezi mrtvými nachází i otec nositele Nobelovy ceny za fyziku z roku 2010 Petera Grünberga, Theodor Grünberg, stejně jako jsou mezi oběťmi také dva vnuci velkého průmyslníka Škody, jehož rodina tak po mužské linii zanikla….
"Vyčištění" Plzně
Po skončení války zahrnovala německá menšina v Plzni přibližně 7000 lidí. K tomu navíc asi 5000 Slezanů a východních Němců, kteří při útěku před válečnou frontou uvízli v Plzni. Všichni byli společně převezeni podle údajů armády USA dne 6. srpna 1945, bez rozdílu a bez prodlení do místních věznic. Byly to tábory Karlov I a Karlov II, krajské vězení a zejména vězení Bory. Několik stovek Němců přišlo do tábora Mirošov a Třemošná u Plzně. Bití, hlad a nedostatek hygieny vedly k neuvěřitelně vysoké úmrtnosti. V červnu odvezli Američané většinu vězňů z táborů v Karlov s nákladními auty do Bavorska. Pro ty, kteří zůstali pokračoval čas utrpení a smrti, a to zejména ve věznici na Borech.
Ke věznům z Plzně ještě přibilo nejméně 1000 Němců ze západního předměstí této metropole západních Čech. Jen z bývalého okresu Stříbro byly podle zjištění krajanského spolku Stříbro-Plzeň přesně 1500 Němců minimálně dočasně zatčeno a z části zadrženo v Plzni. Mnozí však rovněž přišli z širokého okolí, jako například od Aše.
Svědectví přeživších
Přes tlusté vězeňské zdi víme dost přesně, co se za nimi dělo. Jenom časopis Heimatbrief spolku Stříbro-Plzeň obsahuje 116 (!) článků k tématu Bory! Z četných svědectví budiž zde zvýrazněny pouze tři.
a) Dopis MUDr. Ada Eberls, která jako Plzeňanka byla sama ve vězení Bory, kde pracovala jako vězeňská lékařka. Její zpráva má obvzvláště váhu, protože se mohla pohybovat po celé věznici a mohla tak posuzovat situaci dle lékařských hledisek. (zdroj: ročenka Stříbro-Plzeň 4, S. 40 f).
b) Zpráva o osmi stranách internovaného Karla Hromady ze Stříbra (zdroj: Land an der Miesa, Heimatbrief Mies-Pilsen, 1972, S. 171 ff.)
c) Zpráva o 21 (!) pokračování dr. Rudolfa Jahna o jeho desetiměsíční vazbě na Borech (zdroj: Ascher Rundbrief, 1. Folge 10. November 1951, Kurzfassung: Jahrbuch Mies-Pilsen 6, S. 21 ff.).
Všechna tato tři svědectví dokazují, že zejména bití-orgie a hlad byl příčinou smrti bezpočtu internovaných. Soukromé odhady hovoří o 2000 mrtvých v Plzni a Mirošově. Tyto údaje potvrzují průzkumy krajanských spolků. Jestliže hovoří Karal Hromada o 6000 mrtvých, měly by být v nich zahrnuty i úmrtí z plzeňské německé vojenské nemocnice. K zamyšlení nutí přiložená fotografie obrovského kopce jako hrobky (viz nahoře vpravo!).
Zdroje použité pro odhad
Odhady domovského spolku Stříbro-Plzeň vychází především z tří zdrojů:
Zdroj 1: Seznam vězňů Národního výbor Plzeň v červnu 1945. Obsahuje 1350 německých jmen, kteří byli sice zadrženi, ale proti nimž neexistovaly žádné usvědčující důkazy. Jejich získání, bylo žádáno po českém obyvatelstvu (ročenka: . Mies Plzeň 3, S. 34 ff.).
Zdroj 2: Druhý, oficiální zdroj, je pět bronzových plaket na Ústředním hřbitově Plzně s 663 jmény (ročenka: Mies Plzeň 7, s 38 a násl ..).
Zdroj 3: Průzkumy mezi vysídlenými osobami samotnými, které začaly již v roce 1947 a vyšly v červenci 1949 Heimatbrief Stříbro-Plzeň. Pro předběžnému uzavření došlo v roce 1996 s vydáním 712 jmen (ročenka: Stříbro-Plzeň, 5, str 9 ff.).
Tyto tři seznamy nejsou shodné. Nejspolehlivější je pravděpodobně seznam č. 3. Obsahuje ale pouze oběti s bydlištěm v okrese Stříbro a města Plzně. Seznam č. 2 (bronzové desky) obsahuje z ní pouze 197 jmen. Ostatních 466 pravděpodobně zahrnují osoby ze Sudet, nebo utečence z Východu, či rozptýlené vojáky. Seznam č.1 z června 1945 je důležitý jen do té míry, pokud potvrzuje zadržení pozdějších obětí, jinak jen ukazuje svévoli a rozměr zatýkání.
Díky činnosti krajanského spolku Stříbro-Plzeň mohlo být jmenovitě konstatováno 1178 mrtvých (712 + 466). Chybějící do odhadovaného počtu 2000 úmrtí je kolem 800. K dalšímu obasnění by mohly přispět zejména knihy mrtvých, které mají být údajně v archivech Praze. Podpůrně můžeme ještě uvést:
A) Úmrtnost 64 mužů z Aše byla 54,7 procent (33 z 64) podvod!
B) Prohlášení jedné Češky ze dne 8. června 1945, dle které den předtím na Borech mělo být zabito 70 Němců (Dr. Jahn, Ascher Newsletter, 10.11.1951).
C) Odhad obyvatel na Borech, dle kterých v říjnu 1945, během epidemie tyfu, během jednoho rána bylo odveteno 350 mrtvých těl! Umírali po dobu nejméně 10 měsíců, to je 300 dnů. Počet 2000 mrtvých se tak „již“ dosahne při průměru 7 úmrtí za jeden den.
Teror Čechů v roce 1945 se nezastavil ani před prominenty. Takže se mezi mrtvými nachází i otec nositele Nobelovy ceny za fyziku z roku 2010 Petera Grünberga, Theodor Grünberg, stejně jako jsou mezi oběťmi také dva vnuci velkého průmyslníka Škody, jehož rodina tak po mužské linii zanikla. (F. V.)
WitikoBrief 3/2015, 19. srpna 2015
překlad Jan Šinágl
* * *
Průzkum agentury NMS Market Research v květnu 2015: Většina Čechů je přesvědčena, že vyhnání sudetských Němců bylo nutné (70%) a spravedlivé (61%). Jsou proti násilí, které ho doprovázelo (78%). Není nutné se omlouvat (78%). Nebyla to genocída (80%). Majetek není nutné vracet (82%).
To je výsledek naší zamlčované minulosti, které stále ovlivňuje názory lidí. V tomto ohledu se máme od Německa co učit - a nejen v tomto směru.
Kolik vypili Češi v roce 1948 a v roce 2012. (zdroj Český statistický úřad):
1948/2012:84.4 litrů alkoholických nápojů všech druhů (175,1 litrů), z toho piva 76,2 (148,3) vína 6,4 (19,8) tvrdého alkoholu nad 40% 1,8 (6,7)
Česká mládež „vede“ v EU v kouření a pití alkoholických nápojů. Ve zkušenosti s drogami a jejich konzumu to také nebudou nejlepší čísla. Tyto údaje by byly jistě mnohem lepší, kdybychom české Němce neokradli a nevyhnali. Žili zde po dlouhá staletí, zanechali zde dodnes nesmazatelné stopy, z jejich řad pocházelo 9 nositelů Nobelovy ceny, tvořili 1/3 národa…
Jan Šinágl, 23.8.2015
Dnes je Celoevropský den vzpomínek na oběti všech totalitních a autoritářských režimů…
Read more...