Z rozsudku KS Praha ze dne 27.8.2018:
… „Obviněný Ing. Bohdan Šimeček, nar. 1. 7. 1966, trvalý pobyt Svatovítská 578/18, 160 00 Praha 6 – Dejvice, je vinen spácháním přestupku proti občanskému soužití podle ustanovení § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, kterého se dopustil tím, že dne 21. 6. 2016 v prostorách chodby Městského úřadu Žebrák, po předchozím slovním a fyzickém konfliktu, vytáhl na Jana Šinágla pepřový sprej a dvakrát mu jej stříkl do očí, čímž způsobil Janu Šináglovi exzém víček a okolí očí, pročež byl Jan Šinágl nucen vyhledat lékařské ošetření, a bylo mu předepsáno užívání očních léků po dobu 1 týdne. Obviněný tedy úmyslně narušil občanské soužití drobným ublížením na zdraví.“.
… U žalobce v postavení úředníka územně samosprávného celku se předpokládá schopnost se ovládat, a to i v situaci, kdy mu je ze strany občana položena otázka spadající do sféry jeho soukromého života. Chování žalobce nebylo adekvátní, a to s přihlédnutím k místu, času i osobám žalobce a osoby zúčastněné.
… Dále žalobce znovu zopakoval, že zvuková nahrávka, která byla v řízení provedena jako důkaz, není autentická. V tomto žalobce poukázal na zásadu presumpce neviny, která platí i v přestupkovém řízení a na základě které nese důkazní břemeno stát, přičemž jakékoli pochybnosti nelze vyložit v neprospěch obviněného. Žalobce dále nově namítal, že zvuková nahrávka nebyla ani nikdy v řízení provedena, nikdy ji neslyšel a nebyl tak konfrontován s tím, zda se jedná o jeho hlas a nikdy nebyla s jeho hlasem porovnávána. V závěru se vyjádřil i k nezohlednění následného
jednání osoby zúčastněné, kde žalobce zopakoval, že chtěl popsáním těchto skutečností upozornit na to, že se osoba zúčastněná chovala jako agresor a nikoli jako oběť.
… „Pak p. Šimeček vytáhl pepřový sprej a dvakrát mu stříkl do očí a odešel do kanceláře účetní. Dále p. Šimeček uvedl, že v současné době nežádá ošetření, ale že je možné, že se nechá vyšetřit.“ – a ještě téhož dne dle lékařky „těžce onemocněl“… pozn. J.Š.
… „Dne 21. června 2016 jsem byl vedoucím správy majetku města Žebráku Ing. Bohdanem Šimečkem, kolem 13:15 hod. fyzicky napaden a následně z minimální vzdálenosti opakovaně postříkán pepřovým sprayem z bezprostřední blízkosti. K incidentu došlo na MÚ v Žebráku v I. patře na chodbě – bez přítomnosti svědků. Po mé okamžité, instinktivní fyzické obraně, kdy nerespektoval moji výzvu, aby se mne nedotýkal, a kdy jsem ho odstrčil za pomocí rukou a nohy, mne zákeřně a zcela nečekaně po chvilce opět a opakovaně napadl zezadu v momentě, kdy jsem odcházel do kanceláře zaplatit poplatky za hrob. Toto napadení opakovaně provedl pepřovým sprayem až do jeho plného vyprázdnění, kdy si počínal jako smyslů zbavený. Zde už jsem se bránit nemohl, prakticky jsem nic neviděl. Bohužel na mé hlasité volání o pomoc nikdo včas nereagoval. K atakům došlo po předcházející emotivní výměně názorů, kdy s neodůvodněnou slovní agresivitou vůči mé osobě začal pan Šimeček už při řešení problému pana Martina Dondy předtím u jeho domu v 11:00 hod. K nepříčetnosti ho na radnici dovedl můj dotaz, komu vlastně slouží, zda obci nebo sobě s ohledem na jeho vlastnictví pozemků v katastru Žebrák a Točník.“
… V rámci tohoto jednání byly provedeny důkazy navržené osobou zúčastněnou, a to lékařská zpráva očního lékaře a přehráno CD obsahující zvukový záznam pořízený dne 21.6.2016 osobou zúčastněnou. Ve vztahu k zvukovému záznamu komise konstatovala, že ho považuje s ohledem na závěry vyplývající z nálezu Ústavního soudu České republiky, sp. zn. II. ÚS 1774/14 za přípustný důkaz, byť nejsou doloženy souhlasy nahrávaných osob, neboť jde o významný přímý důkaz zachycující průběh jednání, jež je předmětem posouzení, zda došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku a kdo se tohoto přestupku dopustil. Zároveň uvedla, že označení žalobce za „hajslíka“ a „zmetka“ nelze označit za hrubé jednání. Taktéž tykání nebo vyhrožování nemůže být označeno za hrubé jednání, když není zřejmé, co přesně mínila, když uvedla, že si na žalobce „posvítí“.
… Žalovaný přihlédl k tomu, že žalobce byl vyprovokován k jednání vulgárními výrazy osoby zúčastněné. Zároveň ale uvedl, že žalobce začal osobu zúčastněnou vykazovat z místnosti slovy „vypadněte“ ještě před tím, než osoba zúčastněná užila vulgárních výrazů. Dále je podle soudu správný závěr žalovaného i ohledně závěrů o průběhu incidentu na chodbě Městského úřadu Žebrák, ve kterém žalovaný uvedl, že záznam v čase 2 minuty a 22 sekund nesvědčí o tom, že by osoba zúčastněná útočila na žalobce, tak jak žalobce popisoval. Žalovaný uvedl, že je z konverzace zjevné, že to byl žalobce, kdo byl v konfliktu aktivnější, a osoba zúčastněná naopak opakovaně žalobce upozorňovala, aby se jí nedotýkal. K tomuto soud ještě doplňuje, že ze záznamu je zřejmé, že ještě před použitím pepřového spreje žalobcem osoba zúčastněná zvolala, že byla napadena. Průběh záznamu nesvědčí o tom, že byl žalobce ve zhoršené pozici, či že čelil fyzické převaze osoby zúčastněné. Žalobce na osobu zúčastněnou opakovaně pokřikoval, ať vypadne, případně situaci komentoval: „Co to bylo?“ a „toto je už moc.“ Přičemž vzápětí po konstatování, „toto je už moc“ je slyšitelné užití spreje. Uvedený záznam neprokazuje, že by žalobce zamezoval hrozícímu útoku, nebo že by přímo tomuto útoku čelil. Soud je ve shodě se žalovaným toho názoru, že žalobce užil pepřový sprej jako odvetu za dosavadní průběh konfliktu.
… Soud tak nedává za pravdu žalobci ani v dalším žalobním bodu, ve kterém uváděl, že sprej použil v době trvajícího či hrozícího útoku, a to bezprostředně poté, co dostal pěstí do obličeje a byl kopnut do nohy. Dále žalobce uváděl, že měl strach o sebe a své zdraví. Ze záznamu není opět možné toto tvrzení potvrdit, neboť osoba zúčastněná byla první, která zvolala, že byla napadena, a až po tomto zvolání se ozvalo užití pepřového spreje. Z jednání žalobce také nebylo zřejmé, že by měl strach o sebe nebo své zdraví, neboť místo toho, aby se od osoby zúčastněné, od které očekával útok, vzdálil, tak na ni pokřikoval „vypadněte“ a fyzicky ji kontaktoval. Soud tak nepřisvědčuje tvrzení, že šlo o jednání v nutné obraně. Z verbálních projevů žalobce není zřejmá žádná tíseň nebo obava. Žalobce naopak osobě zúčastněné řekl: „Ještě jednou to řeknete, a letíte“, z čehož lze dovozovat žalobcův subjektivní pocit převahy v dané situaci.
… Použití pepřového spreje bylo jednoznačně prokázáno a zároveň žalobce neprokázal, že odvracel hrozící nebo trvající útok. To, jak nahrávka zachycuje zejména verbální projev žalobce vůči osobě zúčastněné, nelze hodnotit jako snahu zažehnat konflikt, případně projev ohrožení. Verbální projevy žalobce svědčí zejména o tom, že se snažil osobu zúčastněnou zastrašit, čímž se jí snažil vykázat z předmětných prostor. V tomto kontextu však soud zaznamenal, že nežádoucí byla přítomnost osoby zúčastněné v kanceláři úřednice Městského úřadu Žebrák, ale nebylo odůvodněno vykazování osoby zúčastněné i z dalších prostor úřadu, tedy z prostor chodby, kam se žalobce a osoba zúčastněná přesunuli, a kde slovní a následně i fyzický útok pokračoval. Provedené důkazy neodůvodňovaly použití pepřového spreje žalobcem. Nebylo prokázáno, že by se žalobce bránil hrozícímu nebo trvajícímu útoku.
… Žalovaný konstatoval, že žalobce byl povinen jednat v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 správního řádu, který ho
zavazuje, jakožto úřední osobu chovat se zdvořile. Žalobce má za to, že ke střetu mezi ním a osobou zúčastněnou došlo jakožto mezi dvěma občany, a proto má i žalobce nárok vyžadovat od osoby zúčastněné dodržování pravidel slušnosti.
… Soud v tomto kontextu uvádí, že k naplnění skutkové podstaty přestupku podle ustanovení § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích není rozhodné, zda se ho dopustila osoba v postavení úředníka či nikoli. Rozhodné je, zda bylo prokázáno, že došlo k narušení občanského soužití, a to drobným ublížením na zdraví. Na základě výše uvedeného odůvodnění již bylo konstatováno, že uvedená skutková podstata naplněna byla. Žalovaný nad rámec zkoumání uvedené skutkové podstaty pak ještě doplnil, že byl žalobce v pozici úřední osoby, čímž byl povinen se řídit zásadou zdvořilého vystupování podle ustanovení § 4 odst. 2 správního řádu. Žalovaný nekonstatoval, že bylo jednání osoby zúčastněné v pořádku, jak tvrdí žalobce.
… Nad rámce právě uvedeného však soud konstatuje, z obsahu správního spisu vyplývá, že správní orgán I. stupně provedl důkaz zvukovou nahrávkou při druhém ústním jednání dne 11. 5. 2017. Žalobce byl z tohoto ústního jednání omluven. Přítomna však byla jeho zástupkyně, která také na obsah zvukové nahrávky reagovala, a to v podání ze dne 19. 5. 2017, z čehož plyne, že s nahrávkou nutně musela být seznámena.
… Zároveň ale soud uvádí, že žalobce nebyl potrestán za to, že nejednal jako úředník (profesionál), ale že se jako občan dopustil přestupku proti občanskému soužití drobným ublížením na zdraví, a to v důsledku neoprávněného užití pepřového spreje.
* * *
Lékařskou dokumentaci MUDr. Lhotákové jsem musel na žádost ing. Šimečka z těchto webových stránek odstranit z důvodů ochrany osobních údajů, rozuměj zneveřejnění důkazů o nesprávném postupu lékařky, resp. jejím flagrantním porušení postupů při ošetřování pacienta s podezřením na těžké zranění a hodně nestandardní vyplňování zdravotnické dokumentace, mám-li zůstat slušným. Mohu jen spekulovat o důvodech takovéhoto postupu lékařky? Okresní sociální správa mi odmítla sdělit, zda „těžce nemocný“ pan Šimeček pobíral po týdny nemocenské dávky, ač byl v den incidentu na pohled zdráv a „těžce onemocněl“ až u lékařky ještě téhož dne za pár desítek minut? Ta je dobrou kamarádkou jeho manželky JUDr. Vachtlové právničky MÚ Žebrák a radní MÚ Hořovice. Myslím, že už také skončila ve své funkci? Občan se tedy může domoci svých práv a spravedlnosti, ale „dá to fušku“, jak kdosi zkušený řekl. Na Západě má úředník respekt před občanem – u nás je to stále obráceně. Těžko se to změní, pokud se nezmění přístup občanů.
Jan Šinágl, 1.9.2018
* * *
Read more...