Rok 1938 byl rokem konce Československé 1. republiky. K tomu ale došlo až na konci září. V květnu vyhlásil prezident Beneš mobilizaci. Ale málo se ví, že to byla mobilizace na překažení Hitlerova plánu na obsazení českého pohraničí, jak bylo krátce předtím anšlusováno Rakousko. Uvádím o tom přesné znění zprávy čs. šéfa špionáže Františka Moravce:
„A 54 hlásil (německý agent čs. špionáže), že funkcionáři Henleinovy strany v Sudetech mají rozkaz čekat, až uslyší z rádia heslo Altvater, a pak začít sabotáže, ničení železnic, spojů a mostů, a útoky na české celnice a policejní stanice. Řekl, že vzpoura je plánována tak, aby vyvrcholila 22. května, v den voleb, kdy sudetoněmečtí „mučedníci“ mají požádat o pomoc „své bratry v Říši“.
Tato výzva že bude zase signálem pro sudetoněmeckou legii, která je právě v Německu organizována, aby učinila vpád do republiky za podpory určitého počtu jednotek SS. Akce bude řízena Heydrichovou Sicherheistdienst. Záležitost teď přešla z mých rukou do rukou šéfa hlavního štábu, který informoval vládu a prezidenta. Dne 20. Května, po vysílání hesla „Altvater“ německým rozhlasem, sešla se pražská vláda ve zvláštním zasedání a prezident Beneš nařídil aktivizaci krytu a částečnou mobilizaci. Vcelku bylo vysláno do pohraničí asi 170 tisíc vojáků, aby udrželi pořádek a čelili jakékoliv nepřátelské akci. Všechny mosty a křižovatky v sudetském pohraničí byly hlídány, na silnicích byly rozestaveny překážky a vojáci obsadili pevnosti.
Tak se uskutečnila tak zvaná První československá krize. S příchodem vojenských jednotek demonstrace v Sudetech přestaly. Hulákající demonstranti, skandující „Sieg – Heil“, a plivající na policii, zmizeli z ulic pohraničních měst.“
Tož to byla ta první Benešova nadšená mobilizace. Byl jsem s matkou navštívit mobilizovaného otce v bzeneckých kasárnách. Pamatuji se jenom, že jsem viděl tátu vojáka, a že tam byli i další vojáci, a byli veselí. Měl jsem tři a půl roku.
S.Vrbík, 24.5.2018
* * *
P.S.
Jak se Československo zachovalo po roce 1918 k českým Němcům a Slovákům bylo ostudné a je stále veřejným tajemstvím. Není divu, že čeští Němci viděli v Hitlerovi svého osvoboditele od útlaku Čechů, když ho poznali, bylo už pozdě. Také Andrej Hlinka se choval zcela jinak než nám je dodnes překládáno. Ten hodnotami skutečně žil, na rozdíl od TGM a Beneše, kteří o nich většinou jen mluvili, ale sami se chovali často ostudně i s ohledem na dobu a tehdejší situaci. Více v knize Josefa Kalvody „Genese Československa“. Národní knihovna má ze zákona mít každý výtisk knihy na území naší země. Tuto knihu z roku 1996 její elektronický seznam neuvádí.
Jan Šinágl, 27.5.2018
Read more...