Toto tehdy bylo pro Pohraniční stráž a pro vrtulníky ČS letectva jako rejpnutí do zadku. Na jedné straně nás zastavovali když jsme jeli se složeným rogalem na střeše i na výpadovce z Brna na jih, bylo zakázáno skákání z Pálavy. Na druhé straně kolem hranic pravidelně létaly vrtulníky, „co kdyby nějaký rogalista se chtěl podívat za kopečky z druhé strany?“. A tak nám dělali občas dobrou náladu hoši jako ten Meeker, nebo cyklista Hutyra (spíchli si s manželkou luft balon, konstrukci ze závodního favoritu a úspěšně přeletěli), nebo rogalista s motorem z travní sekačky. Ten měl v rakouské TV interview. Na jeho žádost to nebylo dabováno do němčiny. Nechali češtinu, „…aby tomu naši co se dívají na ORF rozuměli..“ pravil.
A ještě přístroj, sedačka s ručně poháněnými pedály, pomocí níž hoši překonali hranice na Jižní Moravě přeručkováním vzdáleností několika sloupů vysokého napětí. Na lanovkách takovou sedačku měli k záchraně cestujících při poruše. Chtěl jsem si ji prohlédnout na lanovce na Skalnatém Plese v Tatrách. A kamarád lanovkář mi povídá“ „…Jožo, prečo to chceš vidieť? Tiež chceš uisť?..“ Hned druhý den po úspěšném ručkování po vysokém napětí navštívili hoši od Stb všechny lanovky a ty záchranné sedačky zabavili. Taková jistota, že to nikdo nepoužije k překonání hranic je důležitější, než případná záchrana životů lidí na lanovce.
Ty jejich aparáty jsou k vidění v Muzeu Charlie Point v Berlíně. Doporučuji shlédnutí.
Měli jsme málo Pepíků Mašínů… Ale většině se moc nechtělo. My spíš vedeme boj v hospodách. A dnes je to vidět.
Pepa Sedlák, 5.1.2016
* * *
http://vaclavkral.blog.idnes.cz/c/175432/Barry-Meeker-cesta-ke-svobode-Lipno-1975.html
J.Š. 5.1.2016
Read more...