Ten kdo se chce zabývat historií Krymu a vyvozovat z ní doklady pro dnešek nechť si uvědomí, že tento poloostrov patřil mnoha národům.
Divocí Taurové, hrubí a bojovní Skytové, kulturní Řekové, kteří pojmenovali první sídla, ještě později Ostrogóti, vyhnaní Huny. Později Janované dnešní Italové a na sever poloostrova postupovali turkotatarské kmeny, přicházející ze stepí kolem Kaspiku, Azovského moře i z Povolží. Zdaleka to nebyl konec.
Tataři ovládli později poloostrov celý, stal se součástí Zlaté hordy, byl založen Krymský chanát, se střediskem Bachčisaraj, ten později podlehl Turkům Osmanské říši. Obchodovalo se tehdy s podanými lidmi různých menších národností, takže se několik milionů Ukrajinců, Bělorusů, Poláků a Rusů dostalo zavlečením široko daleko od Moravy po Ural.
Severněji vznikající Ruské impérium začalo vytlačovat Osmany k jihu až dobylo za Kateřiny Veliké i Krymský chanát Bachčisaraj. Tak se dostali Rusové k Černému moři, ostatně tak jako vždy. I dnes chtěli k Indickému oceánu přes Afganistan, kde způsobili desetiletou genocidu. K Baltickému moři přes Finsko, což se také nepovedlo a stálo to tisíce mrtvých umrzlých ruských chlapců.
Nyní mají Severní ledové moře, pacifické pobřeží, záliv Baltského moře a severní pobřeží moře Černého. Již za Kateřiny Veliké tam byl založen přístav Sevastopol. I když Krym získal později autonomii, byl to v podstatě vazal se jménem Krymská SSR. Za Džugašvilliho známé praxe bylo deportováno na Sibiř z Krymu na čtvrt milionu obyvatel. Byly to vlaky smrti. Tataři, Bulhaři, Řekové, Arméni, z nichž skoro polovina při deportacích zahynula.
Naopak na poloostrov se stěhovali občané SSSR což nebyli zdaleka jen Rusové, ale občané jiných národností z SSSR. Hlavně vojáci a důstojníci. Je pochopitelné, že tito lidé volají o připojení k Rusku. A proto má Ukrajina ztratit východ a jih, aby se dalo na tento poloostrov jezdit po souši z Ruska?
Slušněji bez násilí a umírání civilistů by se to dalo zařídit podobně jako po druhé světové, kdy ze západního Berlína jezdili určité vlaky do západního Německa, byly určeny silnice pro dopravu zboží mezi oběma spojeneckými celky a fungovalo to. Chvíli jen letecky, když si Džugašvilli umanul bojkotovat spojeneckou dohodu, což je dodnes u Rusů běžné, vyhlásil blokádu Západního Berlína. Ale nic nesvedl. Průjezdní trasy na Krym přes Ukrajinu by bylo mírové řešení mezi státníky, kteří si mírové řešení přejí. Nemuseli by se přitom krást územní celky propagandou a dovážením těžkých zbraní. Ty dokavad nedosáhnou po souši poloostrova nepřestanou Ukrajince zabíjet.
Připomenuté řešení je mírové a dohodou mezi slušnými státy by mělo fungovat. Ale s Rusy se lze pouze dohadovat a po dohodě, kterou poruší žádat o další dohadování. Během dohadování a dalších sankcí dobydou další území a po okupovaném pobřeží otevřou pro krymské občany a zboží cestu do Ruska a zpět. To bude cíl okupace? Nemyslím si to.
K.Mrzílek, 17.3.2015
Read more...