DEMOCIDA je termín vytvořený politologem R. J. Rummelem pro „vraždu osoby nebo lidí provedený vládou, zahrnující 
genocidu, likvidaci politických odpůrců a masovou vraždu“. Rummel vytvořil tento termín, aby zahrnoval i formy vládní vraždy, které nepokrývá definice genocidy.
Dne 11.5.2010 byl vztyčen za účasti pamětníků pana Františka Šedivého a Waltera Urbana v levonické bažantnici u Postoloprt kříž s pamětní deskou jako připomínka zbytečných poválečných obětí z řad místního a žateckého německého obyvatelstva. Pokus o vztyčení pamětní desky na postoloprtských kasárnách se setkal s nezájmem majitelů objektu. Připomínkovou akci organizovali dva bývalí vojáci postoloprtských kasáren Zdeněk Černý a Petr Zemánek, kteří v době své vojenské služby netušili, co se zde nedlouho po válce v roce 1945 odehrálo a po letech se rozhodli se celou událost připomenout v místech, kde se skutečně stala. Kříž byl vysvěcen místním páterem Rudolfem Preyem.
(Organizátoři: Petr Zemánek a Zdeněk Černý / Pamětníci: František Šedivý a Walter Urban / Dokumentaristé: štáb Davida Vondráčka a Jan Šinágl / Doprava kříže a vztyčení: Jan Balák, Miroslav Lang a Ivo Kaminský / Natesání modřínu: Luboš Vokoun / Text pamětních desek: Petr Zemánek / Překlad do němčiny: Dita Jirouchová / Kompletace kříže s pamětní deskou: Petr Litvik, Petr Tóth, Petr Zemánek / Svěcení kříže: pater Rudolf Prey a V.Němec / Internetová medializace: V.Němec, R.Prey, J.Šinágl a P.Zemánek / Vzpomínková modlitba: všichni zúčastnění)
Organizátoři děkují všem zúčastněným a dovoluji si veřejnosti poskytnout svou níže uvedenou výzvu k přečtení a zamyšlení.
Výzva organizátorů:
Svou vojenskou prezenční službu jsme vykonávali v osmdesátých letech minulého století v postoloprtských kasárnách. Tehdy jsme nevěděli, jaká je minulost tohoto místa. Dnes cítíme sounáležitost s lidmi, jejichž osud se uzavřel v kasárnách i v okolí Postoloprt. Doufáme a věříme, že dnes tuto sounáležitost s místem a událostmi, které se zde staly, neprožíváme sami. Domníváme se, že lidské skutky se mají připomínat přímo v místech, kde se staly, nikoli mimo ně. Vytrácí se tak vztah mezi místem (genius loci) a okamžikem smrti (memento mori). Rozhodli jsme se (i pro očistu své duše), připomenout kruté události na dvou místech:
1) pamětní deskou na fasádě kasáren, která bude předánasoučasným majitelům kasáren,
2) posvěceným dřevěným křížem s pamětní deskou v bažantnici, nedaleko hromadného hrobu odkrytého v roce 1947.
Je nám známo, že půjde o neoficiální připomenutí událostí, přesto tím budou zachovány dvě skutečnosti:
1) umístěním - místopisné hledisko,
2) textem – popisné hledisko, v němž bude patrno, co se skutečně v Postoloprtech stalo.
Nakonec si dovolujeme navrhnout majitelům kasáren a veřejnost určitou vizi Muzea československých vyhnání (tedy nejen poválečného vyhnání československých Němců, nýbrž i vyhnání československých občanů ze Sudet z roku 1938, vnucených odchodů židovských rodin „před Hitlerem“ a vyhnání židovského obyvatelstva v rámci holocaustu - Muzeum pohybů), i když jsme si plně vědomi toho, že jde spíše o soukromou vizi. Za připomínku by stál i osud vyšetřovací parlamentní komise z roku 1947 v čele s poslancem Dr.Bunžou, který byl po svém útěku z Československa odsouzen k trestu smrti. Domníváme se totiž, že pouze podobným připomínkovým způsobem by mohlo dojít ke katarzi místa, na kterém se ještě nyní nacházejí neodkryté hromadné hroby (např. zahrada za kasárnami, Bažantnice, háj za městským hřištěm).
V Točníku 23.10. 2009, JUDr. Petr Zemánek a Ing. Zdeněk Černý
* * *
Květen - srpen 1945 krvavá realizace Benešova plánu vylikvidování Němců
Read more...