Milí „ochránění dohledáři“ a jejich přátelé,
pro Vaši informaci sděluji, že ani po odvysílání reportáže (začátek na 18:01) se nic nezměnilo.
Proto jsem dnešního dne jsem zaslal paní vládní zmocněnkyni pro lidská práva prof. JUDr. Heleně Válkové, CSc., opakovanou žádost, aby se zasadila o splacení „našeho dluhu“ – tj. odškodnění rehabilitovaných osob, které byly nezákonně vystaveny ochrannému dohledu.
Podrobnosti viz níže.
Zdravím,
Lubomír Müller
27. 3. 2021
***
Vážená paní zmocněnkyně,
vzhledem k tomu, že jsem doposud neobdržel žádné vyjádření ke svému dopisu ze dne 7. 2. 2021 ve věci ochranného dohledu, dovoluji si Vám zaslat dopis ještě jednou s opětovnou prosbou, abyste podnikla kroky ke splacení „našeho dluhu“.
Děkuji za pochopení.
S úctou,
- 2. 2021
***
Vážená paní zmocněnkyně,
vracím se ke svému dopisu ze dne 11. 1. 2020, v němž jsem se na Vás obrátil s prosbou, abyste se zasadila o odškodnění osob, které byly za minulého režimu vystaveny ochrannému dohledu a později byly soudně rehabilitovány.
Rada vlády pro lidská práva poté dne 20. 1. 2020 přijala usnesení, v němž doporučila „vládě uložit ministryni spravedlnosti, aby připravila analýzu možnosti, jak poskytnout odškodnění osobám, kterým byl uložen ochranný dohled a proběhl jeho výkon, ve smyslu zákona o soudní rehabilitaci“.
Vláda ministryni spravedlnosti sice nic neuložila, přesto se ministryně k věci vyjádřila v dopisech ze dne 3. 7. 2020 č.j. MSP-47/2020-ODSK-R/6 a ze dne 10. 11. 2020 č.j. MSP-47/2020-ODSK-R/14, a to tak, že nejprve odkázala na legislativní řešení a později návrh příslušného zákona odmítla jako nerealizovatelný.
Mezitím jsem zaznamenal v Deníku N z 26. 3. 2020 Vaše vyjádření: „Je to náš dluh. ... Jsem ráda, že se tento dluh splatí, aspoň v to doufám. A jistě o tom přesvědčím kolegy ve Sněmovně.“
S politováním konstatuji, že tento „dluh“ nadále trvá. Prosím Vás proto, abyste podnikla další kroky k jeho „splacení“.
Děkuji za pochopení.
S úctou,
***
Právnická škola pracujících - 4. urgence
„Sdružení nepřátel Právnické školy pracujících“
Česká republika, Rakousko, Německo, USA, Kanada, Austrálie
27. 3 3. 2021
Milí nepřátelé Právnické školy pracujících,
s politováním Vám sděluji, že od mého posledního mailu ze dne 24. 2. 2021 (viz níže) se ve věci nic nezměnilo.
Proto jsem dnešního dne zaslal další (v pořadí již 4.) urgenci vládní zmocněnkyni paní prof. JUDr. Heleně Válkové, CSc. (Viz ještě nížeji.)
S přáním všeho dobrého,
Lubomír Müller
***
„Sdružení nepřátel Právnické školy pracujících“
Česká republika, Rakousko, Německo, USA, Kanada, Austrálie
24. 2. 2021
Milí nepřátelé Právnické školy pracujících,
srdečně Vás zdravím a v příloze zasílám pro informaci 3. urgenci (včetně původní žádosti) adresované vládní zmocněnkyni pro lidská práva prof. JUDr. Heleně Válkové, CSc.
Jde o to, že žádám, aby samotný fakt, že v soudním řízení rozhodovali absolventi Právnické školy pracujících bez vzdělání na „tuzemské universitě“, byl pokládán za porušení práva na zákonného soudce, a tudíž za důvod k revizi procesů, které často končily drakonickými tresty, a přesto se na ně nevztahuje zákon o soudní rehabilitaci.
(Právnická škola pracujících byla zřízena k 1. 12. 1948 proto, aby se politicky uvědomělé dělnické kádry mohly v ročním, případně dvouletém kurzu, vyškolit a poté převzít odpovědné funkce na soudech a prokuratuře.)
S přáním všeho dobrého,
Lubomír Müller
27. 3. 2021
***
Vážená paní zmocněnkyně,
vzhledem k tomu, že jsem doposud neobdržel žádné vyjádření ke svému dopisu ze dne 24. 2. 2021 (ani k předchozím podáním) ve věci Právnické školy pracujících, dovoluji si Vám zaslat dopis ještě jednou s opětovnou prosbou, abyste podnikla kroky k nápravě nespravedlností, které vznikly rozhodováním absolventů této školy.
Děkuji za pochopení.
S úctou,
***
Středoškoláci - urgence ohledně diskriminace
Milí nezákonně vyloučení, později rehabilitovaní a stále diskriminovaní středoškoláci a jejich přátelé,
sděluji, že jsem dnešního dne napsal urgenci vládní zmocněnkyni pro lidská práva prof. JUDr. Heleně Válkové, CSc., ve věci Vašeho odškodnění podle nařízení vlády č. 122/2009 Sb.
Podrobnosti viz níže.
Zdravím,
Lubomír Müller
4. 2. 2020
Vážená paní zmocněnkyně,
obracím se na Vás ve věci nařízení vlády č. 122/2009 Sb. Toto nařízení umožnilo na základě § 8 zákona č. 198/1993 Sb. odškodnění vysokoškolských studentů, kteří byli za minulého režimu neoprávněně vyloučeni ze studia.
V souvislosti s tím shledávám dva problémy:
Problém s datem 31. 12. 1956
Zatímco ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 198/1993 Sb. vymezuje období nezákonnosti minulého režimu od 25. 2. 1948 do 17. 11. 1989, odškodnění podle nařízení vlády č. 122/2009 Sb. se vztahovalo pouze na ty, kdo byli vyloučeni do 31. 12. 1956.
Když jsem pátral po důvodech, proč bylo stanoveno právě toto datum, tak jsem se neoficiálně dozvěděl: „Protože to tak řekl Cyril Svoboda.“
Datum 31. 12. 1956 nemá oporu v zákoně č. 198/1993 Sb. ani v žádném jiném předpisu stejné či vyšší právní síly.
Problém ohledně středoškoláků a učňů
Nezákonným vyloučením ze školy byli daleko více než vysokoškoláci (ti dosáhli úplného středoškolského vzdělání) postiženi ti, kdo byli vyloučeni ze střední školy, resp. z učebního oboru. Uvádím následující příklady:
Karel Brabec (1937)
Karel Brabec byl v roce 1957 vyloučen z První vyšší průmyslové školy strojnické v Brně, protože neposkytoval „záruky za správný poměr k lidově demokratickému zřízení naší republiky.
Podle sdělení Ministerstva školství a tělovýchovy z roku 2000 bylo toto rozhodnutí zrušeno automaticky ze zákona dnem 1. 4. 1991.
Michal Mišove (nar. 1941)
Michal Mišove byl v roce 1958 vyloučen ze Střední lesnické technické školy v Banské Štiavnici, protože jeho rodiče neměli „kladný vztah k lidově demokratickému zřízení“.
V roce 1991 konstatoval ředitel školy neplatnost rozhodnutí z roku 1958 a následným dekretem bylo zmíněné rozhodnutí prohlášeno „od samého počátku za neoprávněné a neplatné“.
Štefan Žibrún (1969)
Štefan Žibrún byl v roce 1985 vyloučen ze Středního odborného učiliště hornického, protože odmítl uctít památku „zesnulého tajemníka KSSS s. Černěnka“.
Podle sdělení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR z roku 2002 byla „výpověď z učebního poměru pana Žibrúna ,ex lége‘ (ze zákona) zrušena ustanovením § 21 odst. 1 zákona o mimosoudních rehabilitacích“.
Zhodnocení současné právní úpravy
Současné znění nařízení vlády č. 122/2009 Sb. (v rozporu s idejemi čl. 1 Listiny základních práv a svobod a zásadami zákona č. 198/1993 Sb.) poskytuje odškodnění jedné skupině perzekuovaných vysokoškoláků (ti, kdo byli vyloučeni do 31. 12. 1956), ale na druhé straně diskriminuje ty, které byli stejně nezákonným způsobem vyloučeni z vysokých škol po 31. 12. 1956, a také studenty středních škol a učně.
Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne 1. 12. 2005 sp. zn. II. ÚS 290/05 ve věci Adolfa Walici uvedl:
„Ústavní soud pouze poukazuje na svoji judikaturu, týkající se problematiky rehabilitací a restitucí, podle níž ne vždy lze napravit všechny křivdy způsobené za minulého režimu. O to více však musí trvat na tom, aby v případech, kdy náprava nespravedlivých nebo nezákonných rozhodnutí v současné době ještě možná je, byla orgány k tomu povolanými učiněna.“
Mám za to, že náprava v této věci je ještě možná.
Návrh na řešení
Nápravy lze dosáhnout jednoduchou novelizací nařízení vlády č. 122/2009 Sb., například takto:
- „V § 1 se slova „31. prosince 1956“ nahrazují slovy „17. listopadu 1989“ a slova „vysoké škole1)“ se nahrazují slovy „vysoké nebo střední škole1) či z učebního poměru“.
- V § 2 odst. 2 se slova „31. prosince 2011“ nahrazují slovy „31. prosince 2021“.
Prosím proto, abyste se zasadila o odstranění shora popsané diskriminace.
Děkuji za pochopení.
S úctou,
- 3. 2021
Vážená paní zmocněnkyně,
vzhledem k tomu, že jsem doposud neobdržel žádné věcné vyjádření ke svému dopisu ze dne 4. 2. 2020 ohledně nařízení vlády č. 122/2009 Sb., dovoluji si Vám zaslat dopis ještě jednou s opětovnou prosbou, abyste podnikla kroky k odstranění diskriminace zde popisované.
Děkuji za pochopení.
S úctou,
Read more...