Z naší korespondence
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
Andrej Čírtek byl mluvčím čtyřech ministrů obrany, poté tiskovým mluvčím herního průmyslu a nyní je mluvčím firmy Excalibur, odpovědné za výbuchy ve Vrběticích. MO a stát vynakládá nemalé prostředky na nápravu škod po výbuších ve Vrběticích, za kterou nese hlavní odpovědnost firma Excalibur. Máme nedostatek tiskových mluvčích, anebo pro jisté „potřeby“ jsou použitelní jen někteří?
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
Dne 10.10.2015 jsem podal Podnět k RRTV proti vysílání neetické reklamy. Takto mi bylo odpovězeno dne 27.10.2015. Dne 3.11.2015 jsem napsal Radě pro reklamu na doporučení RRTV. Zatím žádná odpověď, ale nemravná reklama už z obrazovek zmizela, doufejme nadobro.
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
Vážený a milý generální sekretáři Českého olympijského výboru pane Graclíku,
Dovolte, abych se omluvila z Galavečera (20.11.2015) na Pražském hradě u příležitosti Valného shromáždění Evropských olympijských výborů (EOV). Kromě jiného mám obavy, že by se mi ve společnosti pana Zemana mohlo zdravotně přitížit. Raději odjíždím na pozvání Slovenského olympijského výboru na Slovensko. Na slavnostní zahajovací večer v Rudolfinu se pochopitelně ráda dostavím.
Se srdečným pozdravem
Věra Čáslavská
9.11.2015
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
… Státní vyznamenání pro takovéto bolševické figury je nehorázným výsměchem a plivnutím
na celý demokratický vývoj po roce 1989. Stydíme se, že prezident našeho státu je takového činu schopen. …
V Praze dne 2. listopadu 2015
Předsednictvo Asociace soukromého zemědělství České republiky vyjadřuje své nejhlubší znepokojení a znechucení nad udělením státního vyznamenání, u příležitosti státního svátku dne 28. října 2015, jednomu z nejvyšších představitelů normalizačního komunistického režimu Miroslavu Tomanovi.
Jako svobodní občané a sedláci, navíc pocházející většinou z rodin postižených zločiny kolektivizace, jsme na nejvyšší míru pobouřeni a uraženi tím, že jedno z nejvyšších vyznamenání demokratického státu prezident republiky udělil člověku, který je ztělesněním toho nejhoršího bolševického marasmu, kariérismu, pokrytectví a lidského i ekonomického plundrování českého zemědělství a venkova. Je třeba připomenout, že Miroslav Toman byl až do samého krachu komunistické moci jedním z jejích nejvýše postavených funkcionářů. Jako ministr zemědělství, místopředseda vlády a člen ÚV KSČ nebyl pouhým kolečkem v soukolí totalitní mašinerie, ale jejím přímým spolutvůrcem a nese tak přímou spoluzodpovědnost za všechny škody, které jeho zločinecký režim napáchal.
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
Miloš Zeman: "Jakým kvantem polít knihu? Vypijeme polovinu a zbytek vylijeme na knihu. Krásná kniha, vřele doporučuji."
"Zjišťuji, že u nás byl dnes Zeman a nikdo jsme to ani nezaregistrovali. Přišlo mu tam jen pár známých individuí z místní KSČM. Nikdo mu nedal v diskuzi žádnou otázku. Jenom trapné ticho. Vypadá to, že se zrodil nový styl reagování na komunistického prezidenta-opilce. Naprostý nezájem a ignorace... Otázky museli pokládat jeho lidi z doprovodu místních politiků SPO a ČSSD. Posílám článek z místního tisku.
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
Komentář k článku Lucie Tomanové v týdeníku REFLEX 29.10.2015 - "Tísíce Čechů systematicky užívají nebezpečné chemikálie. Někteří je dokonce podávají svým dětem."
Zítra vyjde v Reflexu článek, který věnuje pozornost oxidu chloričitému i naší CDS skupině na facebooku. Především podtitulek článku zcela ignoruje tisíce Slováků ve skupině. Myslím, že Slováci jsou také lidé a je třeba je respektovat. Omlouvám se tímto slovenským přátelům za neomalené chování českých novinářů. Neustále opakujeme, že oxid chloričitý není všelék, ani lék, ale jen jeden z účinných detoxikačních prostředků na jednobuněčné patogeny, ale i přesto, že to zde několik týdnů visí jako hlavní připnutý příspěvek, tak si autorka Lucie Tomanová neodpustila titulek "Zázračný lék".
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
Tisková zpráva 27.10.2015 – Rozsudek 5.2.2015 – Odůvodnění odvolání 25.5.2015
Ve čtvrtek 29. října 2015 projedná Městský soud v Praze odvolání pěti dědiců slavného zlínského
podnikatele Jana Antonína Bati. Žalobou se dědicové po České republice domáhají náhrady za funkcionalistickou vilu, kterou J. A. Baťa nechal pro sebe a pro svou rodinu na konci 20. let postavit. … „Právně je ta věc naprosto jednoduchá,“ říká brněnský advokát Mgr. Robert Cholenský Ph. D., který rodinu zastupuje. „Zrušením každého trestního rozsudku vzniká nárok bývalého odsouzeného, případně jeho právních nástupců, na náhradu za újmu způsobenou trestním řízením a trestem. O obcházení zákona nemůže být ani řeči, a už vůbec ne o tom, že by pro přiznání nároku neexistoval právní 
předpis: tím byl v té době platný všeobecný občanský zákoník.“
„Za přinejmenším zvláštní pokládám,“ komentuje nadcházející soudní jednání Tomáš Pecina, který dvě větve baťovské rodiny v České republice zastupuje, „že v tříčlenném senátu, který má odvolání projednat, působí dvě bývalé členky Komunistické strany Československa, tedy té zločinné organisace, na jejíž popud byl Baťa po válce odsouzen. Kdyby o nároku oběti holokaustu měli rozhodovat jako soudci bývalí členové NSDAP, měli bychom to nejspíš za nejapný žert, ale u bývalých komunistů nám to připadá normální a ani se už nad tím nepozastavujeme.“
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
… První pokus o zajetí atentátníků Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka bezprostředně po útoku na
Reinharda Heydricha učinili jejich čeští spoluobčané, kteří se vyhrnuli z tramvají dojíždějících v momentě atentátu na místo činu … Ti, co stříleli na ně, byli obránci totality reprezentované východoněmeckým komunistickým režimem. Mašinové stříleli jako obránci svobody a demokracie. … dali příklad, že zlu a násilí se má odporovat hned a třeba i násilím, nebo terorem, jde-li o kontra-násilí nebo kontra-teror. Ne zlo spoluvytvářet a teprve po desetiletích mu začít pasivně odporovat. Ve středověku odbojní šlechtici, zejména ti, kteří byli ohrožováni mocnými feudály, jim vypovídali válku. Protože ti, co měli moc, si osobovali vždy i právo své protivníky stíhat hrdelním právem (komunisté socialistickou zákonností), když chtěli žít volněji a spravedlivěji. To chtěli i Mašinové, synové generála Josefa Mašina, nejstatečnějšího ze statečných odbojářů v protektorátu. …
Po tisíce let se přece lidé chápali meče, když uzurpátor překročil hranici teroru, který bylo možno ještě snášet. A tuto hranici vytyčil režim nacistický, jeho opakování ve formě režimu komunistického, bylo pro bratry Mašinový nesnesitelné, tím spíše, že je otec svým ukrytým dopisem ve své cele na Pankráci zavázal k tomu, aby bojovali proti každé další totalitě, která by měla přijít. O ona přišla - tři roky po režimu nacistickém. … „Z hlediska vyššího principu mravního není vražda na tyranu zločinem. Také já souhlasím s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha.“ A jeho pomocníků, jakkoli nevinných a osobně třeba hodných lidí, je-li oním tyranem komunistický režim? Bylo by možné snadno napsat, že platí to stejné. Lze to však napsat jinak. Obráceně a symbolicky. Jak to napsal francouzský spisovatel Albert Camus v dopise komunistickému příteli, když geniálně vystihl podstatu komunistického myšlení: „Já budu vždy bojovat za vás, až budete stát před puškami popravčí čety. Zato vy budete muset souhlasit s mojí popravou!“ A bratři Mašinové nesouhlasili s popravami politických odpůrců KSČ, jak souhlasili mnozí z těch, kteří je dnes prohlašují za vrahy; chtěli žít jako svobodní lidé a zabránit tomu, aby komunisté popravovali nevinné a vraždili jimi zotročené. Bojovat bylo třeba tehdy a bojovat je možno jenom zbraněmi. A někteří z těch, kteří podepisovali petice za smrt dr. Milady Horákové a nadšeně aplaudovali komunistickým vrahům, jim dnes jejich ozbrojený boj vyčítají. A většina národa s nimi. Většina? Ano, i nepoučení, neznalí a tehdejší dobu nechápající - mohou tvořit většinu. Ale je i většina jiná. Taková, kterou definoval někdejší prezident USA Andrew Jackson: „Jeden muž s odvahou vytváří většinu.“ A dva? Ještě větší většinu! … A poslední kontinuální tečku učinil policejní orgán, který odložil trestní oznámení Zdeny Mašinové, sestry bratrů Mašinových na soudce, prokurátora a funkcionáře věznice, kteří zamítli žádost její umírající matky odsouzené k pětadvaceti letům (!) vězení o propuštění, když chtěla zemřít doma. Musela zemřít v komunistickém vězení a být pohřbena na neoznačeném místě. Ta samozřejmě s činností svých synů neměla nic společného. Bratři Mašinové žijí v USA, na místě posledního odpočinutí jejich matky se podařilo instalovat náhrobek, popravení druzi jsou zapomenuti a celý spor o jejich boj, tak jako život, jde dál. Jen ta demokracie v České republice umírá na úbytě.
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
Aktualizováno: odpověď předsedy Sněmovny Jana Hamáčka ze dne 9.11.2015
Jan Hamáček o US radaru na území České republiky: „To teda NIKDY!“
Vypadá to, že budu vpuštěn do Sněmovny, pokud vůbec, asi jen v doprovodu těžkooděnců. Zveřejňuji moji poslední korespondenci s předsedou Sněmovny Janem Hamáčkem. První ZOI ze dne 8.10.2015, skandální odpověď za samostatné oddělení styku s veřejností paní Marie Kratochvílové ze dne 23.10.2015 a ZOI II, ze dne 25.10.2015. Názor nechť si učiní každý sám. O dalším vývoji této ostudy budu veřejnost informovat. Pokud si Sněmovna bez „mrknutí oka“ zvolila svým místopředsedou 75% hlasů předsedu KSČM a prokazatelného agenta StB (Falmer), soudruha Vojtěcha Filipa, nemusíme se těmto totalitním praktikám zas tak divit.
- Podrobnosti
- Napsal Jan Šinagl
- Kategorie: Z naší korespondence
V devadesátých letech po převratu bylo možno shlédnou v televizi množství skvělých
dokumentů, vzpomínek, které dnes jakoby zapadly jakoby nebyly. Tehdy také vysílali dokument s naším zpěvákem Waldemarem Matuškou odněkud z Floridy, ve kterém tento grand, který odešel se známým výrokem, že bude raději učit syna s rudými bratry v Americe nežli s těmi u nás. Waldemar tehdá vzpomínal jak šel život, jak je vděčný, že se mu dařilo. Také vzpomněl slavného herce pana Marvana. Ten prý vysvětloval cizincům, když se ho při debatě ptali jak je ta naše, tehdy ještě československá republika, velká říkal: „No tak těch 900 km na dýlku, asi 400 km na šířku a asi 160 cm na výšku.“ Dotyční naslouchali a ptali se: „Jak to myslíte mistře 160 cm na výšku?“ Pan Marvan odpověděl: "Protože já ji mám tak akorát po krk“. Byla švanda, řekl pan Waldemar a pokračoval. V pozdějších letech vyprávění pana Matušky s Floridy sem tam v televizi opakovali. Co myslíte? Byl tam ten vtípek pana Marvana? Uhádli jste. Už tam nikdy nebyl, protože my si ten salám naší demokracie ukrajujeme sami kousek po kousku.
Read more...