… Pochybnosti ovšem s přibývajícím časem sílí. Svědčí o tom i zpráva, že na Úřad vlády text amnestie do 1. 1. 2013 zřejmě vůbec nedorazil. Nemá tedy ani podací a ani jednací číslo, není nikde archivován. Došlo tím s největší pravděpodobností i k porušení zákona o spisové službě a archivnictví. A to přesto, že akt amnestie vznikal v režimu tzv. tajném a podle slov tajemníka prezidenta se na něm nepodílel žádný právník. Je paradoxní, že ani dva měsíce po vyhlášení amnestie, není jasné, kdy vlastně premiér připojil svůj podpis pod amnestii. Pokud by ke kontrasignaci došlo až po vyhlášení amnestie prezidentem republiky, bylo by to v příkrém rozporu s Ústavou, čl. 65 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. v platném znění. … Ani nejvyšší ústavní činitelé nemají právo stát nad právem. …
Pochybnosti kolem kontrasignace amnestie nemizí, naopak jich přibývá. I to posiluje potřebu, aby se amnestií zabýval Ústavní soud České republiky.
Bezprecedentní výroky premiéra Petra Nečase na adresu 28 senátorů, kteří podepsali žalobu na prezidenta Václava Klause pro velezradu kvůli amnestii, mohou svědčit o tom, že vyhlášení amnestie bylo nestandardní nebo dokonce nezákonné. Dodnes předseda vlády neřekl, kdy a kde amnestii podepsal.
Nikdy v historii České republiky se dosud nestalo, že by předseda vlády zcela vybočil z ústavního rámce a pokusil se slovně zostudit skupinu několika desítek zákonodárců z různých politických stran. Poprvé až v souvislosti s poslední amnestií prezidenta Václava Klause. Slova „fuj, hanba jim“ premiér použil na adresu 28 senátorek a senátorů, kteří podepsali žalobu na hlavu státu pro velezradu, mimo jiné kvůli amnestii.
Je s podivem, že si předseda vlády plete pojmy vlastizrada a velezrada. Prezident republiky nebude případně žalován za trestněprávní vlastizradu, nýbrž za ústavní odchylku velezradu. Pokud by byl Ústavním soudem shledán vinným, pak by přišel o možnost znovu do této funkce kandidovat, ztratil by nárok na doživotní rentu, auto s řidičem, kancelář a ochranku. To je vše. 28 senátorek a senátorů nejsou žádnou zfanatizovanou, nenávistnou lůzou, jak je „poeticky“ nazývají ve svých hysterických reakcích příznivci odcházející hlavy státu. Naopak, zaslouží si náš respekt a uznání za statečný občanský postoj.
Výroky předsedy vlády jsou pobuřující především proto, neboť napadl legitimní ústavní právo zákonodárců a jejich nezávislost, jakož i jejich roli ústavní pojistky. Lze to považovat i za atak na elementární principy právního státu. Je možné, že se tím premiér instinktivně brání zpochybňování kontrasignace amnestie.Pochybnosti ovšem s přibývajícím časem sílí. Svědčí o tom i zpráva, že na Úřad vlády text amnestie do 1. 1. 2013 zřejmě vůbec nedorazil. Nemá tedy ani podací a ani jednací číslo, není nikde archivován. Došlo tím s největší pravděpodobností i k porušení zákona o spisové službě a archivnictví. A to přesto, že akt amnestie vznikal v režimu tzv. tajném a podle slov tajemníka prezidenta se na něm nepodílel žádný právník. Je paradoxní, že ani dva měsíce po vyhlášení amnestie, není jasné, kdy vlastně premiér připojil svůj podpis pod amnestii. Pokud by ke kontrasignaci došlo až po vyhlášení amnestie prezidentem republiky, bylo by to v příkrém rozporu s Ústavou, čl. 65 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. v platném znění.
Pochybnosti kolem kontrasignace amnestie nemizí, naopak jich přibývá. I to posiluje potřebu, aby se amnestií zabýval Ústavní soud České republiky.
Bezprecedentní novoroční amnestie je otevřenou výzvou k uplatňování selektivního práva, což může vést až k právnímu nihilismu. Společnou odpovědnost za to nesou Václav Klaus a Petr Nečas. Ani nejvyšší ústavní činitelé nemají právo stát nad právem. Ono to totiž s demokratickým právním státem nemá vůbec nic společného.
* * *
Klauzova velezrada – poslední výzva senátorům!
* * *
„Lidé se obávají neznáma. Jest pravda, že každé opuštění starého znamená nejistotu – skok do tmy. Avšak kdo chce pomoci sobě a jiným, musí opustit dobré, aby mohl vybojovat lepší. Nesmí držeti pevně vrabce v hrsti jen proto, že je lepší než holub na střeše. Bez odvahy ke změně není zlepšení, a tak není ani blahobytu.“
Tomáš Baťa
Read more...