Politický systém se nevzdává dobrovolně, ale když pochopí, že není východisko, jde to velmi rychle.
* * *
Dle česko-amerického ekonoma Milana Zeleného to, co prožíváme, není cyklická krize, ale změna, jako byla průmyslová revoluce. Musíme se naučit, jak informace najít, jak je interpretovat, a co s nimi dělat. Měl být kandidátem na Nobelovu cenu za ekonomii v roce 2021 za originální výzkum a přínos v řetězci evoluční ekonomika – transformace – metamorfóza – deglobalizace – relokalizace – z centrální do lokální rovnováhy.
Ve svém výzkumu Milan Zelený mimo jiného ukázal:
-To, co prožíváme, není cyklická krize, která se čas od času opakuje, ale transformační změna, jako byla průmyslová revoluce.
-Vyčerpali jsme čtyři oblasti – zemědělství, průmysl, služby, stát – a dál se už ekonomika transformovat nemůže.
-Evoluční změny jsou rychlejší a dospěly do současné situace, kdy se přirozená evoluce proměnila v kulturní.
-Budeme se metamorfovat do lokální ekonomiky, což znamená autonomizaci regionů, lokalit, tedy lokální technologie, výroba a samospráva.
-Globalizaci jsme vyčerpali a regiony mají výhodu, že jsou malé, zvládnutelné, lidé se znají a mohou postupovat správně.
-Řešení spočívá v osvobození se od světových měn, protože jsou v područí spekulací a výkyvů, což pro lokální ekonomiky není žádoucí.
-Politický systém se nevzdává dobrovolně, ale když pochopí, že není východisko, jde to velmi rychle.
-Musíme se naučit, jak informace najít, jak je interpretovat, a co s nimi dělat.
-Lokální ekonomiky se budou vyvíjet na jiných principech než globální.
-Impulsem pro nový svět budou podnikatelské univerzity vzdělávající podnikatele k zakládání firem, s nimiž budou vstupovat do regionu.
-Založením nových, regionálních malých Zlínů lze v Česku vytvořit desítky center pro rozvoj regionálních a lokálních ekonomik, a tím napodobit „zázrak“ Jana a Tomáše Bati – nezávislost, soběstačnost a spolupráce místních iniciativ co nejblíže zákazníkovi.
* * *
PRÁVNÍ JISTOTA
„Každé budování, zejména však budování státu, vyžaduje dlouholetých cílů a stoprocentního úsilí v přítomnosti.
Jediná půda, z níž vyrůstají dlouhodobé cíle i stoprocentní přičinlivost občanů, je právní jistota. Je to také půda, z níž se rodí občanský cit a obětavá vůle pracovat pro stát.
Jsou určitá přirozená pravidla, jež platí nad zákony, protože jsou založena na lidové povaze. Jedním z nich je zkušenost, čím více zákonů, tím méně právního pořádku a jistoty. Čím větší rychlost ve výrobě zákonů, tím kratší jejich trvání, tím větší chaos. Nejosudnější mezi nimi jsou nouzové zákony a nařízení výjimečná. – Nový zákon o zas…
Míra nezaměstnanosti ve státě je přímo úměrná míře právní jistoty, nebo nejistoty. Nezaměstnanost, bída, bankroty, jsou pokuty, jež moderní lidstvo platí za porušení této hlubší právní jistoty, jež znamená nejen řádné soudnictví, ale hlavně bezpečnost před politickou demagogií, konfiskacemi, sabotáží a podobně.
Jediným motorem hospodářského oživení je právní jistota, možnost spolehnouti se na trvalost všech zákonů a na to, že právní řád nemůže podléhat časovým změnám podle různého politického nátlaku.“
Jan Antonín Baťa: „Budujeme stát pro 40 000 000 lidí“, Zlín 1938
* * *
„Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.“
Tomáš Baťa
* * *
„Nenapodobovat, být v čele!“
Tomáš Baťa
* * *
Z dlouhého blahobytu jsme zpohodlněli, zeslábli fyzicky a mravně. Cesta vede přes uskrovnění se v potřebách a změnit sama sebe. Nežijeme abychom nezemřeli, žijme, abychom žili, nemuseli se za své životy stydět a nepřenechali našim potomkům jen zkázu a spoušť.
Jan Šinágl, 13.12.2020
Read more...