Kalendář událostí
Srdečně zveme
na TRADIČNÍ ADVENTNÍ KONCERT S ROZDÁVÁNÍM BETLÉMSKÉHO SVĚTLA ADVENT U SLAVÍKŮ ,
který připomene podbrdský kantorský rod Slavíků v roce 240. výročí narození Antonína Slavíka (1782-1853),
otce houslového virtuosa Josefa Slavíka (1806-1833),
v sobotu 17. prosince 2022 ve 14 hodin do kostela Narození Panny Marie v Mrtníku.
Koncert je součástí projektů KŘESŤANSKÉ VÁNOCE a BETLÉMSKÉ SVĚTLO
V programu koncertu zazní pastorely z české kantorské produkce a Česká vánoční mše Jakuba Jana Ryby.
***
Na mých kostelních písních etc. není mnoho zvláštního, musí se jeden řídit okolnostmi, ostatně, nerad to dělám, poněvadž se vyskytují často všeteční a nerozumní posuzovatelé a komponistů se líhne každé okamžení víc a více, takže člověku uspoří práci… a své hřivny je pak člověk nucen takřka zakopat.
Antonín Slavík (1782-1853)
Již od 17. století byli Slavíkové panskými bednáři v Hořovicích a později další větví též v Jincích. Panským bednářem byl také Josef Slavík (1740-1817), který bydlel na Vísce v č. 3 v malém domku u vchodu do nádvoří starého zámku. Měl odtud jen několik kroků přes ulici do panského pivovaru, jenž stál v těsném sousedství na severní straně nového zámku. Josefův mladší bratr Jan Slavík (1749-1820) byl učitelem na jednotřídce v Mrtníku, a pak v Hořovicích (1796-1815).
Hořovicko bylo proslulé vysokou úrovní školy již za pánů z Říčan (16. století), kdy mezi jejími žáky byli pozdější humanisté Samuel Martin z Dražova a Jan Rozácius Hořovský. Stejně tak i Martinicové a zvláště Vrbnové věnovali škole náležitou péči. Kromě hořovické školy byli patrony také školy v Mrtníku, kterou dal zbudovat již Pešík z Komárova v závěru 16. století. Po třicetileté válce byla tato škola zrušena a obnovena až Eugénem Vrbnou v roce 1756, aby "dítky dělníků, jak v Komárově, tak i v okolí pracujících havířů bez vyučování v náboženství i věcech potřebných nezůstaly". Prvním ustanoveným učitelem v Mrtníku byl Bedřich Blahna (1754). Eugen z Vrbna vydal již roku 1767, tedy ještě před reformou Marie Terezie v Pravidle pro mrtnického kantora nařízení o povinné školní docházce, jelikož "škola né co holubník, ale pořádná škola zřízena jest". Kantor Vrbnou fundýrovaný si jeho přízeň musel zasloužit nejen cvičením dětí v umění literním (čtení, psaní a počítání), ale i v ministrování, kostelním zpěvu a katechizmu. Mimo to také jako varhaník a služebník kněží, kteří byli jeho přímými představenými. Další školou pod vrbnovskou patronací byla škola jinecká, která byla založena v polovině 17. století. V roce 1700 za Vratislava z Mitrovic se stala školou farní, a učitel cvičil děti celé farnosti v umění literním a hudbě, vykonával službu kostelnickou a kostele sv. Mikuláše (1728) byl též regenschorim. V roce 1804 zakoupil Rudolf Vrbna od Vratislava z Mitrovic jinecké panství a nechal školní budovu přestavět. S příchodem Josefa Bőhma (1776- 1861), nového správce vrbnovského panství, byly vystavěny nové školní budovy v Hořovicích a Cheznovicích, a tak i v Hořovicích jako jinde v Čechách bylo učitelské povolání nerozlučně spjato s varhanictvím a kostelní hudbou. Kantor musel několikrát do roka s procesím na pouť na Svatou horu, k Svaté Dobrotivé, v pondělí po Svaté Dobrotivé, kdy se slavila procesím okolo města "starodávná památka strany vyhoření celého města Hořovic", na svatého Floriana, na prokopskou pouť do Praskoles, na svatého Vavřince do Žebráka, na Růžencovou neděli do Lochovic atd. Za každé procesí dostal od obce 24 krejcarů, kromě ročního platu 23 zlatých a 20 krejcarů. Vrchnost, která ho ustanovovala, mu dávala roční deputát a 66 měšťanů mu ročně odvádělo po jedné čtverci žita na chléb jako posnopné. Téměř půl století pečoval Jan Slavík, strýc otce slavného houslisty Josefa Slavíka (1806-1833), jehož jméno nese od svého založení hořovická hudební škola,
o literní a hudební vzdělání mrtnických a hořovických dětí. Pěstoval chrámovou hudbu v kostele sv. Jiljí, založil zde cenný archiv, provozoval figurální mše, vychovával zdatné zpěváky a hudebníky. Jeho kompozice přesahují vysoko běžnou kantorskou produkci. Již po svém přechodu z Mrtníka do Hořovic (1796) si stěžoval, že trpí nedostatkem chleba, ač již třicet let školní ouřad zde ve vší pilnosti zastává a věrně zastávati se zavazuje. Až v roce 1811 mu Eugen II. Vrbna pozměnil roční deputát na 30 zlatých vídeňské měny, 3 míry pšenice, 4 míry žita, 1 míru hrachu, 20 liber másla a 14 liber soli. Na odpočinek odešel (1815) s penzí 23 zlatých 20 krejcarů.
Dnešní osud hořovického hudebního archivu je bohužel nejasný, avšak řada Slavíkových rukopisů se dochovala v hudební sbírce pražských alžbětinek, v jejichž řadách nacházíme jeho dvě dcery, Annu a Augustinu. Augustina Slavíková (1786-1855), jež přijala řeholní jméno Marie Agnes, byla výraznou hudební osobností, varhanicí a dlouholetou ředitelkou alžbětinského kůru.
Antonín Slavík, synovec kantora Jana Slavíka a otec slavného virtuosa, se narodil v Hořovicích v roce 1782. V letech 1796-1797 absolvoval čekatelský běh na městské škole
v Březnici a privátně druhou gramatickou třídu u P. Navigia Šafaříka na Svaté hoře. Stal se 8. února 1800 v Hořovicích podučitelem, pak odešel na roční učitelský kurz do Vídně, který absolvoval 19. srpna 1803 ve škole sv. Anny a od 1. ledna 1805 se vrátil do Hořovic, a od 12. září 1819 vyučoval s jedním podučitelem v nové budově školy ve dvou třídách až 450 dětí. Od roku 1824 směl mít podučitele dva a v roce 1827 dokonce podpořily městské cechy svého kantora a hořovickou chrámovou hudbu částkou 115 zlatých vídeňské měny na opatření trumpet k víseckému kostelu. Antonín Slavík, co vynikající hudebník, vyučoval hudbě děti ze zámku i z města, hrál v zámeckém kvartetu, komponoval pro chrámový kůr… Svého slavného syna přežil o dvacet let. Zemřel 4. prosince 1853 na Vísce v č. 28 a je pochován v rodinném hrobě vedle vrbnovské hrobky na hořovickém hřbitově. Nezapomenutelného českého kantora oslavil po letech Karel Václav Rais v Povídkách o českých umělcích. Jiný proslulý hořovický kantor, básník Ivan Slavík (1920-2002), není přes veškerou snahu příbuzným „hořovických Slavíků“, ani prof. Františka Augustina Slavíka, manžela vnučky „uštvaného génia“ Jakuba Jana Ryby (1765-1815), jehož známá Česká mše vánoční (1796) také zazní v programu koncertu.
S díky a s přáním radostného a ještě radostnějšího Adventu
Květuše Ernestová
Základní umělecká škola Josefa Slavíka Hořovice
737851446
Read more...