„Kde začíná demokracie? Tam kde končí signál České televize“. Tato známá hláška se mi vybavila při včerejším zasedání Rady ČT.
Po úrazu se poprvé dostavil gen. ředitel ČT Petr Dvořák. Na jednoduchou otázku místopředsedy rady Petra Šafaříka, zda bude opět kandidovat (jeho kandidatura by mohla odradit kandidáty z řad ČT), nedokázal přesvědčivě odpovědět - ano, ne, nevím. Ve věci „sexuálního harašení“ zaměstnanců ČT přednesl otřesný příspěvek. Vzpomněl jsem si při jeho poslechu na knihu George Orwella „1984“. Poté bylo jednání rady prohlášeno za neveřejné (na návrh radního Veselého), kvůli možným „sexuálním detailům“, které musí být preventivně utajeny před veřejností s prioritou ochrany soukromí veřejných osob a podezřelých "úchylkářů a úchylkářek". Jako by šlo v naší zemi cokoliv trvale utajit i v tomto směru, kdy podrobnosti často zveřejňují média dříve, než jsou informování podezřelí či obžalovaní…
Veškeré lidské chování, myšlení a jednání musí být pod kontrolou. Zdravý, selský rozum se nepřipouští, z lidí se stávají ustrašené, poslušné stroje a snadno manipulovatelná ovce. Chování lidí nelze kontrolovat a určovat předpisy a zákony. Je to jen otázkou kvality výchovy a vzdělání, které vsadí potřebné zákony do člověka. Těch „na papíře“ je poté třeba mnohem méně. Pokud nemá člověk zákony v sobě, ani tisíce zákonů je nemohou nahradit. Současný vzdělávací průmysl to nahradit nemůže.
Při cestě domů jsem potkal jednoho starého učitele, který ještě pomáhá s vyučováním. Má sbírku úloh z matematiky a přijímaček na reálky z roku 1920. Udělal si test mezi dnešními vysokoškoláky – jen mizivá menšina úlohy vyřešila. Mimochodem na reálce se za první republiky vyučovala latina i řečtina.
Také jsem potkal při jeho cestě na oběd do kantýny ČT jednoho jejího bývalého zaměstnance – důchodce. Vaří prý skvěle a nají se za cca 70 Kč i s polévkou (externí zaměstnanci ČT tuto možnost nemají). Možná budou zaměstnancům ČT brzy závidět i děti na školách, kde se ceny ve školních jídelnách stále zvyšují... V budovách ČT už žádné automaty na nápoje nenaleznete – prý lidé dělají „bordel“, tak byly zakázány, sdělil mi jeden zaměstnanec ČT. Veřejnost se má tak možnost občerstvit pouze u bohatého bufetu na zasedání Rady ČT, pokud požádá o dovolení předsedu Rady ČT. Naštěstí jsem vždy zasedání rady „přežil“. Včera jsem byl jediný zástupce veřejnosti. Po vyhlášení neveřejného projednávání bodu „Wollner – Fridrichová“, jsem jednání rady opustil. Stihl jsem tak zasedání Zastupitelstva Královského komorního města Žebráku. Mělo mnohem větší úroveň. Zejména jsem ocenil, že jsem mohl hovořit jak dlouho jsem chtěl, na rozdíl od zasedání Rady ČT, kde jsou veřejnosti povolené „celé“ 3 minuty.
P.S.
Před zasedáním Rady ČT jsem byl svědkem poškození vozidla ČT (uražené zpětné zrcátko) jiným vozem ČT. Na vině bylo špatně zaparkované vozidlo ČT před hlavním vchodem do budovy ČT (pokud bude třeba, nabízím se jako očitý svědek nehody). Docela symbolické. „Karamboly“ ve veřejnoprávní ČT se nám nějak množí - a v různých formách. Po osobních jakoby se následky začínaly projevovat i v materiální podobě… JŠ
Read more...