Aktualizováno 28.10.2023: Dát zaznít tomu co bylo umlčováno
***
„Jestliže je tedy člověk členem vývojové, stoupající řady, není snad jasné, že i jeho ničivost je vyvinutým a stále rostoucím znakem téže řady? A neprokazuje to vlastně ničivost nejen dějin, ale i přírodní minulosti? Místo ´od méně dokonalejšího k dokonalejšímu´ bychom tedy vývojový pochod měli popisovat slovy ´od velmi rozmanitého života k nehybné smrti´.
„S tímto zjištěním se znovu můžeme obrátit k Písmu Nového zákona. Padnou nám do očí dva výroky: nejen Ježíšovo pochybující zamyšlení nad tím, jak málo víry zůstane ještě mezi lidmi při jeho konečném příchodu, ale také velmi nesmlouvavá věštba apoštola Pavla o generaci posledních dnů, která ´nebude schopna rozumné úvahy´ a která, přes všechno bádání, na které vynaloží své síly, nebude schopna ´přiblížit se pravdě´.“
Když po těchto výrocích uvážíme též Solovjovovo důtklivé upozorňování na to, jak se křiví a komolí význam slov, nebo když zjistíme, že římský biskup chce křesťanskou mravní nauku „podepřít“ filosofickými tlachy jakéhosi Maxe Schellera, stěží se vyhneme závěru, že konec dějinného dramatu se blíží čím dále tím rychleji.
(Bohdan Chudoba: Člověk nad dějinami, str. 579)
P.S.
Pravda na zemi je nutně relativní. Proto člověk nutně opakuje stále stejné chyby, jinak by popřel svoji přirozenost, přestal žít a jen prázdně existoval v bezhodnotovém světě. JŠ
***
Cesty pro budoucnost - nalezeno na ulici
Read more...