Manželé byli Izraelem vyznamenáni jako "Spravedliví mezi národy". Sudetenpost zná příběh těchto dvou obětavých hrdinů. Pravděpodobně nejznámějším "Spravedlivým mezi národy" je sudetský Němec Oskar Schindler ze Zwittau / Svitav v regionu Schönhengstgau, kterému je v Sudetoněmeckém muzeu v Mnichově až do 27. října věnována speciální výstava "Oskar Schindler - bonviván a zachránce". V menším měřítku však existovalo "mnohem více Schindlerů", kteří se nedívali stranou, když nacisté ničili židovské životy, ale riskovali vlastní život, aby zachránili židovské spoluobčany před plynovou komorou. Ale popořadě.
Německá invaze do Polska v září 1939 přinesla hrůzu přibližně 3,3 milionu tam žijících Židů. Židé byli zpočátku namačkáni do ghett, kde umírali hlady, nebo na nemoci. Později byli nuceni vykonávat nucené práce a nejpozději od roku 1941 nacisté systematicky vyhlazovali Židy z celé Evropy. Obětí zločinu ŠOA proti lidskosti se stalo šest milionů Židů. Nejznámějším vyhlazovacím táborem, který se stal jeho synonymem, byla Osvětim nedaleko polského Krakova. V tomto regionu, přesněji v Czyzyně, působil od roku 1939 také sudetský Němec, bývalý Rakušan Ludwig Semrad - jako vedoucí tabákové továrny. Ludwig Semrad, narozený v roce 1907 v Těšíně, tehdejší součásti Rakouska-Uherska, druhý syn (z celkem osmi dětí) císařského a královského důstojníka, mluvil nejen německy (jeho otec se narodil v Czyzyně). (jeho mateřština), ale také plynně francouzsky a polsky. Během studií ve Vídni se Semrad mimo jiné seznámil s Juliem Madritschem, který byl později jako podporovatel Oskara Schindlera rovněž vyznamenán jako "Spravedlivý mezi národy".
Během svého pobytu v Polsku, kde se Semrad také náhodou znovu setkal se svým starým univerzitním přítelem Madritschem, se těšínský rodák seznámil s Polkou Vandou a zamiloval se do ní. Svatební zvony se rozezněly o něco později. V roce 1941 byl bývalý Rakušan přesunut z rakouského Slezska (po rozpadu monarchie v roce 1918 připadla většina tohoto území nově vzniklému Československu, malá část připadla Polsku) do Jagielnice, vesnice, která dnes leží na území Ukrajiny. Jeho žena Wanda (nadšená jezdkyně na koni, viz obrázky) tam svého Ludwiga následovala. "Můj strýc Ludi byl tabákový specialista, dlouhá léta pracoval v 'rakouském tabákovém ředitelství' a hodně služebně cestoval, například do Soluně, kde se v Rakousku také pěstoval tabák. Proto dostal na starost tamní tabákovou továrnu, která byla až do roku 1918 dokonce rakouskou továrnou," vysvětluje jeho synovec Gregor Semrad, známý rakouský fotograf.
Read more...