Z psychologického hlediska je třeba upozornit na vážná rizika, která mohou za tohoto stavu ve školách působit. Jedná se o fenomén skupinového myšlení, stigmatizaci, šikanu, diskriminaci a vinu. Podmínky, ve kterých se tato rizika mění v patologické chování, vytvářejí právě podobná opatření a mediální kampaně.
Skupinové myšlení je charakteristické nepřijímáním jiných pohledů na problém (v tomto případě také jiných vědeckých studií a přicházejících dat), uzavřeností a tlakem na rychlé řešení (očkování, bez ohledu na vývoj situace). Skupinové myšlení vyžaduje podřízenost, i když individuálně bychom s některými postupy a názory nesouhlasili. Podlehneme tlaku skupiny. Ta nesnese odlišnosti v narativech a názorech. Narušilo by to její jednotu a ohrozilo jistotu vnitřních přesvědčení, na kterých je založena. Tato jednota je však vytvářena iluzí, kterou generuje právě skupinové myšlení.
V takovém prostředí se budeme z pohledu psychologie velmi rychle pohybovat ve výše popsaných oblastech rizik. Příčinou je právě systematické dělení lidí do skupin, které autority selektují na základě svých nařízení a přesvědčení. Musíme zdůraznit, že toto je silový zásah vládní moci do pracovních kolektivů ve školách. Namísto toho, aby se usilovalo o individuální opatření a pedagogům se poskytovala maximálně možná podpora, povinně se rozdělí na „zodpovědné a nezodpovědné“. Až příliš to začíná připomínat slavný a děsivý Zimbardův Stanfordský experiment, kde lidi „jen“ rozdělili do dvou skupin – vězně a dozorce.
Read more...