Budoucnost začíná pravdou o minulosti. JŠ
***
Při pátrání po důležitých událostech v historii našeho města bývá často využívána městská kronika. Je ale dobré vědět, že záznamy od r. 1938 nejsou zcela v pořádku. Například historik Mečislav Borák v roce 1996 upozornil, že z kroniky byl vyříznut list popisující události krátce po osvobození v květnu 1945 a nahrazen novým (viz detailní snímek). To znělo zajímavě a začal jsem pátrat, co vlastně bylo na zmizelých stránkách napsáno. Bylo to hledání jehly ne v kupce sena, ale v plné stodole. Prolistoval jsem tisíce a tisíce stran archivních materiálů, čas ubíhal a naděje se pomalu rozplývala. A pak jsem to našel.
Nejprve si připomeňme, jak kronika Frýdku-Místku vznikla. Vlastně existují kroniky dvě
Kroniku města Frýdku začal psát učitel Karel Kalus, kterého městská rada jmenovala do funkce kronikáře 11. dubna 1920. Začal popisem převratu v roce 1918 a zakončil rokem 1932, kdy jej vystřídala knihovnice Dr. Bohumila Šretrová. Ta zaznamenala období let 1933 – 1937, zachovala však velmi stručný Kalusův styl, kdy často na popis událostí celého roku stačila jediná stránka. Tím kronika skončila, neboť nový knihovník a kronikář Stanislav Gawrecký nenapsal vůbec nic. U zrodu místecké kroniky stál profesor František Linhart, jmenovaný do funkce 8. února 1926. Zápisy jsou velmi podrobné a po jeho smrti 10. května 1937 v nich pokračoval Rudolf Veselý až do 31. ledna 1940. Německé úřady jmenovaly 14. února 1940 kronikářem bývalého řídícího učitele Aloise Spondera, který Veselého záznamy po 15. březnu 1939 vyřadil a nahradil je svým textem poplatným německému pohledu. Poslední zápisy pocházejí z roku 1942. Po osvobození byl Rudolf Veselý 4. prosince 1945 vrácen do funkce a začal do místecké kroniky zpětně dopisovat události od 15. března 1939.
Napsal jen dvě stránky a ta druhá končí uprostřed rozepsané věty
Jako by pisatele někdo popadl za límec a vyrazil s ním dveře. Rovněž chybí záznamy jeho nástupce Františka Kuby. Po únoru 1948 se už žádné záznamy nevedly a teprve v roce 1950 schválila rada MNV svého bývalého předsedu Emila Konvičku jako nového kronikáře. Ten rozepsanou místeckou kroniku odložil do archivu a navázal na frýdeckou, přejmenovanou na Kroniku Frýdku-Místku. Doplnil záznamy od roku 1938, přičemž využil pouze fragmenty zápisů svých předchůdců (proto se například hojně citované pasáže o obraně Čajánkových kasáren dosti míjejí s realitou). Vše ale podřídil třídnímu hledisku a vedoucí úloze KSČ.
Read more...