O výstavě Plečnikova knihovně: „Stvořeno pro všechny časy“, která je do 12. listopadu letošního roku k vidění v Národní a univerzitní knihovně (Nuk) v Lublani, jsme hovořili s dr. Damjanem Prelovškem, předním odborníkem na Plečnikovo dílo. Plečnik podle něj vycházel ze Semperovy teorie odívání, ale do svých konstrukcí vždy včleňoval prvky slovinského folkloru.
DEMOKRACIE: Pane Prelovšku, než přejdeme k výstavě Plečnikova knihovna: „Stvořeno pro všechny časy“, ráda bych se vás zeptala, co bylo dříve na místě dnešní Nuky? Jaká budova tam stála předtím?
Prelovšek: Na místě dnešní Nuky stával kdysi pozdně renesanční knížecí dvorec, který v polovině 17. století postavili Turjačané. Při zemětřesení v roce 1895 byl částečně poškozen. Byl zbourán, protože odváděl světlo od banky Slavija, která se nacházela naproti a které šéfoval primátor Hribar. Město Lublaň na tomto místě postavilo novou budovu podle návrhu chorvatského architekta Josipa Vancase podle Požeškova plánu na výstavbu kancelářského paláce, k čemuž však nedošlo. Zajímavostí je, že při výkopu základů pro Nuk byla nalezena stříbrná pozlacená deska, která se dnes ztratila, se zajímavým latinským nápisem: "Respektuj štěstí".
Read more...