Nutno v této souvislosti zdůraznit, že trestný čin pomluvy má základ v civilním právu. Prostředky trestního práva mají v případě pomluvy tam, kde nejsou meze civilního práva. Trestní právo musí působit pouze jako ten poslední prostředek ochrany pro nejzávažnější případy, jak uvedl Ústavní soud např. v II. ÚS 474/19, tedy jako ultima racio.
Přečinu pomluvy podle § 184 odst. 1 tr. zákoníku se dopustí ten, kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu. Aby se jednalo o údaj nepravdivý, musí mít povahu informace, jejíž pravdivost či nepravdivost, tj. soulad či rozpor se skutečností, lze objektivně ověřit. Informace sdělené obžalovaným jsou objektivně ověřitelné.
Read more...