Při tradičním čtvrtečním Bobříku odvahy, večerním čtení a vyprávění s nejmenšími, ke mně přišel plačící kluk: „Co se ti stalo? „Soused mně bouch do břicha a bolí mně“. „Proč tě bouch?“ „Porazil jsem mu láhev s pitím.“ Obratem zasedla dětská soudní porota. Vyslechla si oba účastníky sporu a po diskusi vynesla verdikt: „Oba jsou vinni. První z nepozornosti za sražení láhve, druhý za úder do břicha“. Jako „soudce“ jsem navrhl vzájemnou omluvu a podání ruky. Porota souhlasila, kluci „trest“ přijali, porota zatleskala. Mohla by zasedat každý den:-)
Čtyři přiložené kresby jsou z tradičního pátečního „křídování“ na silnici před řeznictvím vedle tábora. Přikládám jednu písničku z ranní rozcvičky. JŠ
Read more...