Nežijeme v orwelliánském světě, ale v millovském. Britský filozof 19. století předpověděl totalitu sociálních sítí - Mentální a morální síly se, podobně jako naše svaly zdokonalují pouze pravidelným používáním - Cokoli boří jedinečnost, je despocií, ať už to na sebe bere jakékoli jméno - Udusat miliony v polodementním opakování vyprázdněných sloganů - Skončíme v krystalicky čistém ovzduší, ale jako nesvobodné opice. A to tu snad nechce nikdo.
***
„Univerzita není klub. Není to politická lobby. Není to náboženský seminář. Existuje proto, aby hledala a říkala pravdu, ať to stojí, co to stojí, a kohokoli to může naštvat. Bez svobody prozkoumat kontroverzní či ‚urážlivé‘ myšlenky jsou univerzity ničím… Svoboda slova jen pro jednu stranu není svobodou slova vůbec.“
Groupthink podle Milla
Proti tyranii společnosti – jinde jí říká tyranie většiny – Mill staví originalitu individua, kterou chápe jako vyústění pocitu svobody. Pokud se bude každý člověk cítit svobodný, bude i celá společnost svobodná. A svobodná společnost produkuje nutně vyšší výsledky než nesvobodná, která nedá vyniknout svým nejslibnějším jedincům. Mill tu nezapře vliv svého učitele Jeremyho Benthama, jenž zastával tezi, že morální jsou pouze taková opatření, jež vedou co největší počet jedinců k co největšímu štěstí.
Millova etika je ale mnohem hlubší a sestupuje na psychologickou úroveň každého jedince. Pro morální vývoj každého z nás je podle něj nejdůležitější schopnost „činit rozhodnutí“. Jeho největší problém s davovou mentalitou – Orwell by dnes asi použil termín Irvinga Janise groupthink (skupinové myšlení) – je ten, že v lidech právě tuto dovednost potlačuje a činí z nich de facto opice napodobující jedna druhou. Používat genderové označení na Instagramu jen proto, že se to teď dělá, by Mill pravděpodobně odsoudil především na základě toho, že nevyrostlo z mentálního vývoje daného jedince, ale bylo mu vtisknuto davem, který „myslí za něj“.
Read more...