Tódžó se narodil v roce 1884 a byl jedním z velitelů japonské Kuantungské armády, která se v roce 1932 v Mandžusku podílela na vytvoření loutkového státu Mandžukuo. V roce 1937 se stal náčelníkem štábu Kuantungské armády, o rok později náměstkem ministra války, v letech 1940–1941 ministrem války a od října 1941 byl jmenován premiérem. Z funkce byl odvolán v červenci 1944 po několika těžkých porážkách v bojích s Američany v Tichomoří.
Po skončení války se ve snaze uniknout trestu neúspěšně pokusil o sebevraždu. V roce 1946 byl postaven před Mezinárodní vojenský tribunál pro Dálný východ v Tokiu. V listopadu 1948 byl odsouzen k trestu smrti mimo jiné za spiknutí za účelem vedení útočné války a za nelidské zacházení s válečnými zajatci. Oběšen byl 23. prosince 1948.
Tribunál soudil 28 japonských politiků a důstojníků. Pětadvacet z nich bylo odsouzeno, z toho 16 na doživotí, dva dostali nižší tresty, sedm jich bylo popraveno. Dva obžalovaní během procesu zemřeli a v jednom případě byla obvinění stažena. Za válečné zločiny byly jinými tribunály odsouzeny přes čtyři tisíce lidí a přibližně 920 jich bylo následně popraveno.
Read more...