Polský disident Adam Michnik v roce 1990: „Osvobozený otrok, který nikdy o svoji svobodu nebojoval a neusiloval, si vždy „svobodně“ zvolí jen dalšího otrokáře.“
“České společenství se se svojí historií dosud vyrovnávalo pouze technikou zapomnění, popírání reality a tvorbou sebeoslavných mýtů. Nová realita globálních ekonomických vztahů, války na Ukrajině a expanze vlivu antidemokratických režimů často s využitím hybridních forem ohrožování demokratických systémů už podobnou historickou ospalost a naivitu nebudou odpouštět.“
Znovu a znovu se potvrzuje, že svoboda, pokud je jen pasívně přijímaná a prožívaná, nestačí k dosažení stavu, ve kterém demokracie stojí na živé výměně názorů rovnoprávných občanů, chráněných zákony, stejně platnými a prosazovanými vůči všem bez rozdílu.
Znovu a znovu se ukazuje, že dosažení takového stavu nezaručí ani rostoucí vzdělání či zvyšování životní úrovně. Pouhé přiznání, že představa etnicky čistého státu jako nejvyšší formy „demokracie“ byla nejtragičtějším omylem devatenáctého století, je však ve střední Evropě dosud nemyslitelná.
Read more...