Četl jsem chytrou knihu o správném hospodaření s časem. Na počátku autor líčí, jak destruktivní je pro naši psychiku vynález hodin. Hodiny byly sice jednou z nutných podmínek moderní civilizace, ale zároveň zapříčinily, že namísto abychom se díky jim staly kontrolory čili pány času, začali jsme času sloužit.
Středověký svět prý neznal nic jako pracovní spěch. Práce se dělala, a když byla hotová, byla hotová. Nebylo kam spěchat. V cyklicky vnímaném času středověkého člověka nic neuspěcháte, vždyť se vše vrací zase na začátek. Úprkem nikam nedoběhnete. Když dřív sklidíte, leda vám bude úroda déle hnít v sýpkách a sklepích.
Teď si to převeďme na současný stav zaměstnance ve firmě
Read more...