Charles Heller žádá ministra o podání stížnosti pro porušení zákona a v závěru píše: „Ačkoli jsem starý muž, stále žiji a mám silný osobní zájem, abych se dožil spravedlnosti v této věci, neboť záležitost Leopolda Hilsnera silně ovlivnila celou naši rodinu a přispěla k dědečkově předčasné smrti.“
***
„Ačkoliv se jedná o trestní věc, v níž byl skutek spáchán již na konci 19. století, tak ani na okamžik se [státní zástupce] na tuto věc nedíval toliko z pohledu historického (který bezesporu zajímavým je), ale především z pohledu právního. Snaha zjistit pravdu je sama o sobě morální povinností člověka k sobě samému, a to i tehdy, pokud všichni ti, kterých by se tato pravda bezprostředně dotkla, jsou již po smrti, jejich děti jsou již po smrti a mnohdy i jejich vnoučata, protože je zkrátka morálně správné a oprávněné, aby pravda vyšla najevo i po tolika letech.“(1)
Od zavraždění Anežky Hrůzové a Marie Klímové uplynulo více jak 120 let a za obě vraždy byl pravomocně odsouzen židovský mladík Leopold Hilsner. Přesto rozsudek stále vzbuzuje pochybnosti a silné emoce. (2)
Read more...