Hodně špatný den na Pražském hradu pro demokracii!
- Podrobnosti
F.L.Rieger: "Jsme šlechtou mezi národy ostatními a diplomem k tomu slavná historie
naše.“
Miroslav Václavek Československo - stát, který nikomu nechybí: „… dnes slavíme narozeniny mrtvého, ale i všechno násilí a hrůzy, které tak bylo vznikem Československa způsobeno mne vede k zamyšlení, co to propánajána děláme? Vždyť není co slavit….“ – Zatýkání na Hradě před sochou TGM jako za totality!!!
Byla vyznamenána Jitka Frantová donášející na Jana Wericha, manželku komunistického zločince z 50. let, Jiřího Pelikána, který za Gottwalda zlikvidoval ze škol československou inteligenci, byl vyznamenán komunistický ředitel posledního komunistického koncentráku Preciosa Minkovice Ludvíka Karla, který byl znám jako nejhorší lágr 70. a 80. let, v němž byly páchány ty nejtěžší komunistické zločiny SNV a StB. V Minkovicích byl i Pavel Wonka, kterého Zeman vyznamenal in memoriam před dvěma roky! Zeman tedy oceňuje katy i jejich oběti! Nic než fraška, urážka demokracie a dobrých mravů. Takřka dokonalé pokrytecké divadlo, kdy mravní hodnoty presentuje nemravnost sama. Vyznamenán byl i komunistický ministr Miroslav Toman po jehožrodinné firmě zbyly dluhy 600 milionů korun!
Rusové znásilnili tisíce žen, osvobození se rovnalo okupaci
- Podrobnosti
Aktualizováno 1.11.2015: To co je zveřejněno na stránkách ČSDS je autentické. To, co časopis Týden v článku níže publikoval jako slova pana Portmanna, autentické není! Naopak bylo to naprosto neautorizované. Své opravdové pohledy na konec války publikoval pan Portmann v Lidových novinách a obšírněji v tomto článku – cituji jeho konec: „Střízlivé hodnocení skončení války nemůže proto pro nás Čechy dopadnout jinak než hodně dvojsečně. Rok 1945 přinesl osvobození a zároveň vědomé zakládání nové nesvobody. V tomto smyslu se tehdy konalo něco, co jedním slovem můžeme nazývat „onesvobození“.“ J.Š.
*************************************************************************
To až dusící, mrtvolné ticho v dnešní den ve vesnicích a městech je děsivým svědectvím o stavu dnešní společnosti. Ukazuje absenci přirozeného vztahu k vlastní zemi. Je následkem minulosti, zasahující až do dnešní doby. Po fyzické okupaci následovala okupace ducha národa a lámání charakteru většiny.
… Když jsme u armád a osvobození, koupil jsem si Týden 13/2015 s titulkem „Znásilnili tisíce žen“ na obálce. Uvnitř se činům rudoarmějců z roku 1945 věnovaly články „Znásilněná svoboda“ a „Osvobození se rovnalo okupaci“! Ivan Motýl napsal totéž, co já tvrdím tiskem už 20 let a ústy daleko déle. Poukazoval jsem na negativní jevy partyzánského odboje i osvoboditelů už v roce 1995 v regionálním tisku a v roce 1998 v knize Jak to bylo s partyzány. Měl jsem hodně pozitivních ohlasů, ale zuřivé ohlasy od „bojovníků za svobodu“. Tito členové ČSBS byli neskuteční křiklouni, nedalo se s nimi vůbec polemizovat a byli to nejhorší nacionalisté, jaké jsem kdy potkal. Jak slyšeli o něčem německém, stříleli by! A šlo vesměs o bývalé či současné komunisty! ...
Městský soud v Praze bude rozhodovat o nároku dědiců Jana A.Bati na náhradu za konfiskovanou vilu
- Podrobnosti
Tisková zpráva 27.10.2015 – Rozsudek 5.2.2015 – Odůvodnění odvolání 25.5.2015
Ve čtvrtek 29. října 2015 projedná Městský soud v Praze odvolání pěti dědiců slavného zlínského
podnikatele Jana Antonína Bati. Žalobou se dědicové po České republice domáhají náhrady za funkcionalistickou vilu, kterou J. A. Baťa nechal pro sebe a pro svou rodinu na konci 20. let postavit. … „Právně je ta věc naprosto jednoduchá,“ říká brněnský advokát Mgr. Robert Cholenský Ph. D., který rodinu zastupuje. „Zrušením každého trestního rozsudku vzniká nárok bývalého odsouzeného, případně jeho právních nástupců, na náhradu za újmu způsobenou trestním řízením a trestem. O obcházení zákona nemůže být ani řeči, a už vůbec ne o tom, že by pro přiznání nároku neexistoval právní
předpis: tím byl v té době platný všeobecný občanský zákoník.“
„Za přinejmenším zvláštní pokládám,“ komentuje nadcházející soudní jednání Tomáš Pecina, který dvě větve baťovské rodiny v České republice zastupuje, „že v tříčlenném senátu, který má odvolání projednat, působí dvě bývalé členky Komunistické strany Československa, tedy té zločinné organisace, na jejíž popud byl Baťa po válce odsouzen. Kdyby o nároku oběti holokaustu měli rozhodovat jako soudci bývalí členové NSDAP, měli bychom to nejspíš za nejapný žert, ale u bývalých komunistů nám to připadá normální a ani se už nad tím nepozastavujeme.“
Rovní a rovnější aneb Justiční korupce v přímém přenosu
- Podrobnosti
Osel měsíce října senátu soudkyně Vostrejšové - Floppy pedofil
Pokud se pamatuji, neměla česká justice od doby řízeného útěku Radovana Krejčíře větší ostudu: bývalý senátor za ODS a současný kmotr téže Alexandr Novák dostal nejprve za prokázanou korupci ve výši přes 40 milionů korun nepodmíněný trest na dolní hranici a k tomu směšnou pětimilionovou pokutu, která zdaleka nepokryla výši přijatého úplatku, poté byl na základě záruky spolku motorkářů podmíněně propuštěn a nyní, aniž by musel jakkoli spolupracovat s Probační a mediační službou, si užívá svého majetku a do vlasti dělá dlouhý nos. Potom se divme, že soudci a státní zástupci mají v této zemi nižší společenskou prestiž než pošťáci, uklízečky a toaletářky.
Až se staneme menšinou ve svých zemích
- Podrobnosti
Diskutovat můžeme z různých úhlů pohledů. Faktem je, že tzv. východní blok svým postojem k uprchlické krizi prokázal, že se integroval do EU ekonomicky, ale mravně a morálně zůstal v zajetí totalitních způsobů myšlení a praktik. Ano, západní politici selhali a selhávají, ale to neznamená, že to necháme jen na nich, na obyvatelstvu Západu a že se nás to netýká. Brát jsme dokázali vždy, ale dávat a obětovat nepatřilo nikdy k silným stránkám dějin naší země. Pouze společnými silami lze nalézt nejpřijatelnější řešení. Evropa si nemůže dovolit, aby si každý hrál „na svém písečku“. To by bylo jistou cestou do pekla. Že tato situace Rusku vyhovuje a že má eminentní zájem na nejednotě, nestabilitě a oslabení EU, je jasné stejně tak i to, že není ve věci nečinné, obávám se už dlouhé roky. Souhlasím s Janem Petránkem: „Jde o geniální útok na Evropu a Trojského koně.“
Tisková zpráva: Benešovy nedemokratické dekrety po 70 letech konečně zrušit!
- Podrobnosti
PO 14 LETECH SPORŮ ÚŘEDNÍCI PŘIZNALI NÁHRADU PODLE BENEŠOVA DEKRETU č. 108/1945 Sb.
Přesně před 70 roky, dne 21. října 1945, byly tzv. Benešovy dekrety přijaty v bývalém Československu. Na jejich základě byli do roku 1947 asi tři miliony Němců paušálně prohlášeno za nepřátele země, zabíjeno, vyhnáno z domova a vyvlastněno.
K tomu se vyjadřuje evropský politický mluvčí evropské AFD frakce, André Barth:
"Vyhoštění na základě Benešových dekretů působí dodnes hrozně přímo na ty, kteří byli tehdy dětmi či dospívajícími. Zejména proto, že se týkali všech Němců v Čechách a na Slovensku. Nebyli mučeni a vyhnáni za konkrétní, osobně spáchané činy, ale pouze z důvodu příslušnosti k národu. Zkonfiskovaný majetek mrtvých a vysídlených osob získal československý stát na základě těchto dekretů.
Cesta na Severozápad, aneb většina proti většině
- Podrobnosti
… První pokus o zajetí atentátníků Jana Kubiše a Jozefa Gabčíka bezprostředně po útoku na
Reinharda Heydricha učinili jejich čeští spoluobčané, kteří se vyhrnuli z tramvají dojíždějících v momentě atentátu na místo činu … Ti, co stříleli na ně, byli obránci totality reprezentované východoněmeckým komunistickým režimem. Mašinové stříleli jako obránci svobody a demokracie. … dali příklad, že zlu a násilí se má odporovat hned a třeba i násilím, nebo terorem, jde-li o kontra-násilí nebo kontra-teror. Ne zlo spoluvytvářet a teprve po desetiletích mu začít pasivně odporovat. Ve středověku odbojní šlechtici, zejména ti, kteří byli ohrožováni mocnými feudály, jim vypovídali válku. Protože ti, co měli moc, si osobovali vždy i právo své protivníky stíhat hrdelním právem (komunisté socialistickou zákonností), když chtěli žít volněji a spravedlivěji. To chtěli i Mašinové, synové generála Josefa Mašina, nejstatečnějšího ze statečných odbojářů v protektorátu. …
Po tisíce let se přece lidé chápali meče, když uzurpátor překročil hranici teroru, který bylo možno ještě snášet. A tuto hranici vytyčil režim nacistický, jeho opakování ve formě režimu komunistického, bylo pro bratry Mašinový nesnesitelné, tím spíše, že je otec svým ukrytým dopisem ve své cele na Pankráci zavázal k tomu, aby bojovali proti každé další totalitě, která by měla přijít. O ona přišla - tři roky po režimu nacistickém. … „Z hlediska vyššího principu mravního není vražda na tyranu zločinem. Také já souhlasím s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha.“ A jeho pomocníků, jakkoli nevinných a osobně třeba hodných lidí, je-li oním tyranem komunistický režim? Bylo by možné snadno napsat, že platí to stejné. Lze to však napsat jinak. Obráceně a symbolicky. Jak to napsal francouzský spisovatel Albert Camus v dopise komunistickému příteli, když geniálně vystihl podstatu komunistického myšlení: „Já budu vždy bojovat za vás, až budete stát před puškami popravčí čety. Zato vy budete muset souhlasit s mojí popravou!“ A bratři Mašinové nesouhlasili s popravami politických odpůrců KSČ, jak souhlasili mnozí z těch, kteří je dnes prohlašují za vrahy; chtěli žít jako svobodní lidé a zabránit tomu, aby komunisté popravovali nevinné a vraždili jimi zotročené. Bojovat bylo třeba tehdy a bojovat je možno jenom zbraněmi. A někteří z těch, kteří podepisovali petice za smrt dr. Milady Horákové a nadšeně aplaudovali komunistickým vrahům, jim dnes jejich ozbrojený boj vyčítají. A většina národa s nimi. Většina? Ano, i nepoučení, neznalí a tehdejší dobu nechápající - mohou tvořit většinu. Ale je i většina jiná. Taková, kterou definoval někdejší prezident USA Andrew Jackson: „Jeden muž s odvahou vytváří většinu.“ A dva? Ještě větší většinu! … A poslední kontinuální tečku učinil policejní orgán, který odložil trestní oznámení Zdeny Mašinové, sestry bratrů Mašinových na soudce, prokurátora a funkcionáře věznice, kteří zamítli žádost její umírající matky odsouzené k pětadvaceti letům (!) vězení o propuštění, když chtěla zemřít doma. Musela zemřít v komunistickém vězení a být pohřbena na neoznačeném místě. Ta samozřejmě s činností svých synů neměla nic společného. Bratři Mašinové žijí v USA, na místě posledního odpočinutí jejich matky se podařilo instalovat náhrobek, popravení druzi jsou zapomenuti a celý spor o jejich boj, tak jako život, jde dál. Jen ta demokracie v České republice umírá na úbytě.
Otřesný dokument „Polibek od Putina“ na ČT ukázán jen před půlnocí a po půlnoci?!
- Podrobnosti
Marie miluje Putina, proto pracuje pro mládežnické politické hnutí Naši. Nezávislý novinář Oleg stojí na druhé straně. Dánský koprodukční snímek z vítězné kolekce festivalu Jeden svět 2013
Premiéra na ČT2 25.5.2014 (23:30 hod.), opakování 14.10.2015 (22:25 hod.), 19.10.2015 (1:20 hod.). Licence na archivu ČT do 2.11.2015. Vyzval jsem gen. řed. ČT Petra Dvořáka už před několika měsíci, aby ČT zakoupila i další vynikající zahraniční dokumenty: Člověk Putin: Tajemství ruského prezidenta, Putinova propagandistická válka, Víra v Putina a Putinův dlouhý stín. Bylo slíbeno, že se pokusí. Zatím ČT odvysílala pouze „Polibek od Putina“. Neslouží vedení ČT k veřejnoprávní cti, kdy tento dokument vysílá v době, která zaručuje tu nejmenší sledovanost. Vzhledem k současnému dění v Rusku, by dokument měl být vysílán na ČT 1 od 20:00 hod. Níže si můžete shlédnout i další otřesný dokument „Odvrácená strana světa“ o zločinech Ruské armády v Čečensku. Ten ČT po vyhrožování ruskou ambasádou (po prvním odvysílání), už neopakovala a stáhla ho i z iVysílání.
Pan Waldemar Matuška a česká cenzura
- Podrobnosti
V devadesátých letech po převratu bylo možno shlédnou v televizi množství skvělých
dokumentů, vzpomínek, které dnes jakoby zapadly jakoby nebyly. Tehdy také vysílali dokument s naším zpěvákem Waldemarem Matuškou odněkud z Floridy, ve kterém tento grand, který odešel se známým výrokem, že bude raději učit syna s rudými bratry v Americe nežli s těmi u nás. Waldemar tehdá vzpomínal jak šel život, jak je vděčný, že se mu dařilo. Také vzpomněl slavného herce pana Marvana. Ten prý vysvětloval cizincům, když se ho při debatě ptali jak je ta naše, tehdy ještě československá republika, velká říkal: „No tak těch 900 km na dýlku, asi 400 km na šířku a asi 160 cm na výšku.“ Dotyční naslouchali a ptali se: „Jak to myslíte mistře 160 cm na výšku?“ Pan Marvan odpověděl: "Protože já ji mám tak akorát po krk“. Byla švanda, řekl pan Waldemar a pokračoval. V pozdějších letech vyprávění pana Matušky s Floridy sem tam v televizi opakovali. Co myslíte? Byl tam ten vtípek pana Marvana? Uhádli jste. Už tam nikdy nebyl, protože my si ten salám naší demokracie ukrajujeme sami kousek po kousku.
Read more...