Očekávání občanů těžko naplnily. Česká rozhádanost, neschopnost spojit se ve společném zájmu a cíli, trvání na svém, neochota k ústupkům, opět dominuje.
Malé strany se obávají předčasných voleb. V těch by už neuspěli, proto lze přes všechnu „silnou“ rétoriku očekávat jejich vstřícnost – vidina 4 let lukrativních materiálních výhod je pro většinu na prvním místě. Není žádným tajemstvím už takřka 30 let, že většina občanů zákonodárců nepracuje a je jen uživatelem výhod, které funkce přináší. Ještě nějakou tu funkci ve výborech a komisích, přibudou další stohy papíru v jejich kancelářích, které nestačí ani přečíst, hlavně co největší plat a tvrdit že nestíhají…
Přiložený článek Ondřeje Koutníka o hrozbě k výtahu (LN 7.6.2017), platí pro všechny strany. Boj o kandidátky je v podstatě jen bojem o vyšší příjmy. Schopní a slušní mají šanci ve většině jen u nové strany v prvních volbách. Poté se tvoří „zájmová společenství“, která instinktivně „vyštípají“ ty schopnější, kteří chtějí skutečně sloužit zemi a ne jenom o tom mluvit. Většina poslanců nejvíce energie věnují „žvanění a blábolení“ ve Sněmovně, nejlépe placenému řečnění o ničem a k ničemu.
Podporuji myšlenku Hnutí ANO od roku 2011. Několik poslanců mne zklamalo. Nedělám si iluze, že „výtah k moci“ jich nemálo nedůvěryhodných a neschopných „vyvezl“ do Sněmovny jak v roce 2013, tak i letos. Babiš je si kvality poslanců Hnutí ANO jistě vědom. Jako pragmatik ví s jakým rizikem je spojeno tuto „hlasovací jistotu“ ohrozit. Doufejme, že nevytvoří tzv. „pátou kolonu“ a nebudou škodit zevnitř. Při českém charakteru to nelze vyloučit. Je to dědictví minulosti. Připomínám slova Jana Masaryka: „Komunismus je 10% ideologie a 90% taktiky.“
Voliči by měli kandidáty znát, jejich životopisy, co dokázali, tedy volit „viditelné“ a ne „abstraktní“ kandidáty. Také je špatná kumulace funkcí. Mám-li vykonávat odpovědně a plně funkci poslance, tak žádnou jinou – ať už ředitele firmy, školy či jiné instituce. Je to práce na 24 hod. denně, má-li být vykonána poctivě. Jinak hrozí, že dělám jen jednu pořádně, nebo obě nepořádně. Pokud jsou pobírány oba plné platy, je to nemravnost, která vypovídá o charakteru takových osob. Stejně tak je lepší, aby známé osobnosti veřejně podpořili stranu či hnutí, ale neměli by kandidovat, pokud je jejich jedinou kvalifikací jejich jméno.
Stejně tak je nemravné kandidovat Jako poslanec, senátor či hejtman na jinou funkci. Je to urážka voličů, kterými byli zvoleni. Vypovídá to o nedostatku empatie, úcty k voličům a upřednostňování osobních ambic.
Přesto vše chci věřit v pozitivní posun ve Sněmovně. Je třeba osvěty vnitřní i vnější. Věřím, že k tomu noví poslanci, zkušení i nezkušení, staří i mladí, přispějí. Ti druzí hlavně tím, že uberou na svých naivních představách o politice, budou pozorovat, učit se, přidají na pokoře a poté energií mládí pomohou k potřebným změnám.
Ukázala se i síla médií, podobně jako při volbě presidenta republiky, kdy stačil jeden protizákonně zveřejněný inzerát v den voleb a jasný vítěz prohrál. Účelové zneužívání uměle vytvořeného strachu velmi usnadňuje manipulaci s voliči. To už výstižně řekl první velvyslanec Německa v ČSR ve 20.letech Walter Koch: „Největší hybnou silou této země je strach.“
Kdyby stejnou intenzitou jako byl haněn Babiš, bylo vyzdvihováno Hnutí ANO bylo by mnohem jasnějším vítězem voleb. Jsme u objektivity médií, tzv. „hlídacího psa demokracie“. Manipulace médii může být jak negativní, tak pozitivní. Negativní slouží zlu. Pozitivní pomáhá těm lidem, kteří se neorientují a rozhodnou se tak, jak by se nerozhodli, kdyby měli objektivní informace.
Neobjektivní média se tak podílela ne malým podílem na volebním výsledku. Zabránila tak účelovým, nemravným způsobem jasnému vítězství Hnutí ANO, které mohlo rychle sestavit vládu a začít efektivně pracovat. Je něco hodně špatně, když se dostane do Sněmovny usvědčená lhářka. Nebo jakou práci může odvádět nejmladší člen Sněmovny, když studuje práva a dělá zastupitele v Teplicích?!
Změna volebního zákona takovým způsobem, aby podporoval volbu těch nejlepších z nás, je výzvou do budoucna. Pouze zvyšováním odborné a mravní kvality našich politiků můžeme očekávat lepší politiku. To platí samozřejmě i pro občany a média, které jsou její součástí.
Karel Havlíček Borovský: „Vše začíná na komunální úrovni, výchovou a vzděláním“ - a osobním příkladem.
Jan Šinágl, 25.10.2017
* * *
Nemaje již obecného blogu, nemohu se k proběhlým volbám vyjádřit jinak než odkazem na text, kterým jsem českou politiku glosoval v květnu 2012, tedy před 5,5 lety.